Těhulka LIVE! Petra ve 25. týdnu: Mám to za sebou!

Nechci nikoho strašit, ale já bych test na cukrovku opakovat nechtěla. První šok byl hodně brzké ranní vstávání. Budík mi zazvonil o půl šesté, na sedmou jsem tam měla být. Vzbudit Dominika, vypravit ho a zavézt do ranní družiny a potom se vrhnout do věčně ucpané Prahy, to byl doslova horor. Navíc bez snídaně, na lačno. Trpěla jsem jako pes, žaludek se vehementně hlásil o svůj příděl a malé se to evidentně taky nelíbilo, protože do mě zběsile kopala, jako by chtěla říct mámo, co blázníš! A bylo hůř…

Test na cukrovku? Sebezapření

Po prvním odběru krve z prstu přišlo to, čeho jsem se obávala. Vypít roztok glukózy. Mám sladké docela ráda, hlavně teď v těhotenství, ale tohle bylo už i na mě moc. S velkým přemáháním jsem vypila vše, co jsem dostala za úkol, a pak jsem snažně prosila žaludek, ať si obsah nechá hezky pro sebe. O pauze mezi odběry mi do smíchu vážně nebylo. Zákaz veškerého jídla, k pití pouze čistá, neslazená voda a čekat a čekat a čekat. Když se otevřely dveře, že jdeme na to, bylo to vysvobození. Sláva, půlku máme za sebou. A pak zase to nekonečné čekání.

Domů jsem odcházela až po desáté hodině. Prsty jsem měla rozpíchané jako zasloužilá švadlena, protože kdykoli mě sestřička píchla, můj prstík si usmyslel, že nedá ani kapku a tak jsem každý odběr absolvovala hned dvakrát. Moje první kroky vedly neomylně do kantýny na ty jejich úžasné chlebíčky…

Samozřejmě jsem to přežila, i přes to, že mi pak ještě celý den i noc nebylo zrovna nejlépe. Ale kdyby bylo potřeba, absolvovala bych celou tuhle anabázi znovu už jen pro klid duše, že jsem pro svou holčičku udělala maximum. Pro tentokrát tam ale už muset nebudu. Možná za dva za tři roky…?

Je ze mne háčkovací profesionál

Pohltila mě nová vášeň – háčkování! Strašně se mi líbí na holčičkách háčkované čepičky, a tak jsem si řekla, že jednu musí mít i ta naše. S pocitem, že uháčkovat čepičku je hračka, jsem odhodlaně vyrazila nakoupit potřebný materiál. První pokus dopadl dost zajímavě… Tak takhle by to nešlo! Proškolila jsem se obrazovými návody na internetu a skutečně – výsledek byl o třídu lepší. A tak jsem celá nadšená vyrazila pro materiál podruhé, tentokrát s cílem pěkně zahýřit barvami.

Sváťa si ze mne dělá legraci, že jestli budu tímhle tempem pokračovat, než se malá narodí, bude mít minimálně na příštích pět let na každý den jinou čepičku! Ještě že mám kamarádky s malými holčičkami, mám alespoň výmluvu: přece vyrábím ty čepičky i pro ně…

Těhotná a do hospody!?

Taky jsem po delší době vyrazila se Svatíčkem a s partou kamarádů večer do hospůdky. Byl to zážitek, protože těhulky jsme tam byly dvě a mně přišlo strašně legrační, jak na nás všichni vykuleně koukali. Jako by těhotná po desáté večer byla něco zakázaného. Ale my jsme si to náramně užívaly.

Chlapi se rozhodli, že si na baru dají panáčka, a tolik se zahloubali do veledůležitého rozhovoru, že na nás na další hodinu úplně zapomněli… Nám to ale nevadilo, protože jsme alespoň stihly důkladně probrat miminkovské věci a porovnat si bříška.

Kindervajíčko s překvapením

A světe div se, přestože jsem o tři týdny pozadu, mám podstatně větší bříško než moje „kolegyně“ a hlavně úplně jiné! Podle ultrazvuku čekáme holčičku. Naši známí to ale vědět nechtějí, takže budou až do porodu pěkně napnutí. Že by podle rozdílnosti pupíku chlapeček? Jak se mezi námi těhulkami říká: „Kindervajíčko s překvapením až do konce.“

Bude hůř

Jinak se cítím vcelku fajn, sluníčko na mě působí jako živá voda. Mám novinku: nezvládám zároveň chodit, mluvit a ještě u toho dýchat. A jako na potvoru toho mám vždycky nejvíc co říct, když někam pochoduju. Takže jsem pak opravdu jak lokomotiva v posledním tažení. Ale jak s oblibou říkám, nevěš hlavu, bude hůř!

Vaše „těhulka“ Petra

Chcete Petry na něco zeptat nebo se s ní o něco podělit? Napište jí e-mail anebo si povídejte všichni dohromady na diskusním fóru Těhulka LIVE!.

Dnes (ve čtvrtek 1. dubna) je délka Petřina těhotenství přesně 25+3 a termín porodu má 12. července.

A jak vypadá miminko ve 25. týdnu? Podívejte se!