Těhulka LIVE! Petra v 18. týdnu: Naše miminko je černý pasažér

Ale vezměme to pěkně od začátku. Jsem Petra Kotalová, je mi 31 let a jsem narozená ve znamení Panny. Než jsem potkala Sváťu, měla jsem už doma skoro šestiletého Dominika z předchozího manželství a pomalu jsem si říkala, že úplnou rodinu snad už nikdy mít nebudu. Kdybych tenkrát věděla, jak moc se mýlím…

Láska na první pohled to byla…

…ale bohužel jen z mé strany. Musela jsem ho dlouho přesvědčovat, že JÁ jsem pro něj ta nejlepší a jediná! Ale to by bylo na jiný, hodně dlouhý příběh…

Důležité je, že jsme spolu skoro čtyři roky a šťastní. A svatba? Nějak nám to zatím nepřišlo důležité, ale jak se říká: „Nikdy neříkej nikdy“.

Faraonova pomsta byla sladká

Egypt byl tak trochu můj splněný sen, a to i přes to, že jsme tentokrát z dovolené Domču vyloučili, protože chození po egyptských pyramidách a chrámech by ho neskutečně nudilo a nakonec by si to neužil nikdo z nás.

Dovolená se opravdu povedla až na to, že jsme oba se Sváťou schytali tzv. faraonovu pomstu (kdo byl v Egyptě, tyto průjmové „radovánky“ zná). Poslední tři dny jsem byla pořád unavená a ze všeho jídla mi bylo zle. Ale říkala jsem si, že pomsta je zkrátka pomsta a tak mne to nijak neznepokojovalo.

Zle mi bylo ale i po příletu domů. To už jsem ty faraony trochu proklínala a přísahala jsem, že už mě do Egypta nikdo nikdy nedostane. Pár dní nato jsem v nákupním centru dostala z ničeho nic nekontrolovatelnou chuť na zmrzlinu a pak mě najednou napadlo:

„Jsem těhotná!“

Tuhle myšlenku jsem ale hodně rychle potlačila, protože – nemůžu přece být těhotná, beru pravidelně antikoncepci! Stejně mi to nedalo a koupila jsem si těhotenský test. Když jsem totiž čekala Dominika, neměla jsem absolutně žádné zvláštní chutě či nechutě až na zmrzlinu, kterou jsem jedla po kilech. Dokonce mi všichni říkali, že se mi narodí místo miminka nanuk…

Ani jsem doma nevybalila nákup a letěla jsem si udělat test. Byly tam! Dvě čárky!

Co teď? Zaplavila mě taková nepopsatelná vlna štěstí a úzkosti zároveň. Žádná jiná varianta, než že ze mě bude zase mamina, nepřipadala v úvahu. Ale co na to řekne Sváťa?

Miminko jsme sice plánovali, ale až tak za dva tři roky… No, zkrátím to.

Jedno překvapení za druhým

Sváťa radostnou zprávu o „dvou čárkách“ vzal naprosto fantasticky a i když moje těhotenství neprožívá tolik jako já, je úžasný. Ze začátku jsme se domluvili, že nebudeme nikomu nic říkat, dokud nám to nepotvrdí doktor.

Ale znáte maminky. Ta jeho má snad zabudovaný radar, protože když mě druhý den viděla, místo vykládání o dovolené na mne vybafla: „Nejsi těhotná?“ Mlžila jsem, ale moc mi to nešlo…

Další překvapení na mě čekalo následující pondělí u doktora. Nejdřív na mě koukal dost nedůvěřivě, protože prý dneska každá mamka pomalu hned po styku běží k lékaři s tím, že je „určitě“ těhotná, ale při ultrazvuku se na mě usmál a povídá: „Kdy že jste se to vrátili z té dovolené? Před necelým týdnem? Tak to jste si to mimčo vezli už s sebou jako černého pasažéra… podle velikosti jste zhruba v šestém týdnu.“

Tak, a je ze mne těhule!

Jsem v tom zase poprvé

Vždycky jsem si myslela, jak u druhého dítěte budu v pohodě, budu už přece vědět co a jak, jaká mě čekají vyšetření, co těhotenství všechno obnáší a ejhle, zase jeden z mých omylů.

Moje první těhotenství nebylo úplně ideální, ve třetím měsíci mi doktor udělal steh na čípku, protože jsem se prý otevírala, ve 32. týdnu jsem prodělala ledvinovou koliku a myslela jsem, že bolestí umřu – neumřela a navíc donosila krásného chlapečka, ale o tom třeba někdy později… Ale že vše bude během druhého těhotenství tak jiné a rozdílné, to jsem opravdu nečekala!

Nonstop nevolnosti a protivnosti

Nevím, kdo vymyslel termín ranní těhotenské nevolnosti, ale v mém případě se nejednalo o ranní, nýbrž o celodenní, neustálé nevolnosti. Nechutnalo mi jíst ani pít, nic mě nebavilo ani nezajímalo, pořád bych jen byla spala. Všechno a všichni mi vadili (tímto se všem zúčastněným moc omlouvám), do toho přípravy na svátky, no fakt tragédie.

O miminko přece nemůžeme přijít!

Na začátku prosince jsem jednou večer začala špinit a málem jsem se zhroutila. Teď přece nemůžeme o miminko přijít, když už se všichni tak těšíme. Hned jsem volala doktorovi a jeho úžasná sestřička mě uklidnila, že se to stává, ale i tak mi našla skulinku mezi objednanými pacientkami a odpoledne jsem už šupajdila, samozřejmě pěkně vystresovaná, do ordinace.

Ten den ordinovala paní doktorka a po ultrazvukovém vyšetření bylo jasno. Miminko je sice naprosto v pořádku, ale mám na děloze skoro šesticentimetrový myom, který mohl mimo jiné způsobovat i krvácení.

Jelikož mi bylo stále zle (od začátku těhotenství jsem dokonce zhubla o dvě kila) a hlavně kvůli tomu myomu mi doporučila okamžitou pracovní neschopnost a klidový režim, alespoň dočasně. Sbohem má úžasná práce… Všechno zlé je ale k něčemu dobré. Jsem doma, mám klid a můžu se plně soustředit na sebe a svou rodinu.

Přivezli jsme si malého Itala?

Nakonec jsme oba ve zdraví přežili i Vánoce a Nový rok a během ledna mě pomalu ale jistě začaly nevolnosti opouštět. Dokonce na mě přišly i těhotenské chutě, které jsem z prvního těhotenství neznala, ale naštěstí žádné kyselé okurky nebo utopenci. Nemůžu být bez jogurtů, zmrzliny a hroznového vína. Sice jsem je měla ráda vždycky, ale dávala jsem si je jen jednou za uherský rok a ne denně jako teď. Taky mám občas pocit, že se nám narodí malý Ital, baštím v jednom kuse pizzu, těstoviny, noky, no prostě všechny dobroty italské kuchyně. Nebo Italka?

Holčička ze mne dělá puberťačku

Myslela jsem, že s nevolností se vytratí i má pleť patnáctiletého puberťáka, ale další omyl. Nikdy jsem netrpěla na akné, dokonce ani v pubertě ne, ale teď je to naprostá katastrofa. A to nemluvím o vlasech. Říká se, že holčičky berou maminkám krásu, takže jestli budeme mít holčičku, bude to s naprostou určitostí příští miss world!

A že to na tu holku zatím podle ultrazvuku opravdu vypadá! Moc bych si ji přála, ale ať už to bude holka nebo kluk, hlavně, ať je naše miminko ZDRAVÉ!

Jak si stojíme, pane doktore?

Dnes (ve čtvrtek 11. února) jsem podle ultrazvuku v 18+3 TT a termín mám teoreticky 12. července. Podle poslední menstruace to je asi o 3 až 4 týdny méně. No, antikoncepce měla na cyklus asi určitý vliv a podle pana doktora byla moje poslední menstruace úplně „mimo mísu“. Mám za sebou krevní testy, které prozatím vyšly všechny v pořádku a dokonce i jeden 3D ultrazvuk.

Stále ale nevycházím z údivu, jak moc se všechno od mého prvního těhotenství a porodu změnilo. O tom ale až jindy.

Z Dominika mi vyrostl krásnej a šikovnej kluk a myslím, že na něho můžu být právem pyšná! Je to moje zlatíčko, oba moji „kluci“ jsou moje zlatíčka a všichni společně se moc těšíme na naše ještě nenarozené miminko!

Vaše nová „Těhulka“ Petra

Máte-li pro Petru první zvídavé otázky nebo se s ní chcete o cokoliv podělit, napište jí e-mail anebo si povídejte všichni dohromady na diskusním fóru Těhulka LIVE!.

Na co se můžete těšit příští čtvrtek? Na Petřiny zážitky z focení pro náš projekt, na novinky z vyšetření v porodnici ÚPMD v Praze – Podolí, na aktuální obrázky, spoustu zajímavých těhulkovských postřehů a mnohem, mnohem víc!

A jak vypadá miminko v 18. týdnu? Podívejte se!