Těhulka LIVE!: Nicolka nemá ráda návštěvy!

Ta moje holčička snad není po mně! Jakmile k nám někdo přijde anebo někam vyrazíme, je pak doma Nicolka hodně neklidná. Návštěvy a změny prostředí opravdu nemusí. Já vím, vždyť je to pořád malinké miminečko, krátce po šestinedělí, které má nejraději svou domácí pohodu. A jako by jí ani ten domácí klid nestačil, ještě se musí pořád mazlínkovat, chovat, nemůže se toho nabažit. A já vlastně taky ne, takže jsme vlastně stejné.

Zdroj: archiv redakce

Pořád ty prdíky

Když holčička usne, spinká moc pěkně, v noci pořád těch čtyři a půl hodiny, ale jakmile je vzhůru, často pobrekává. A to i po kojení, když je přebalená a nemělo by jí nic scházet. Ono jí spíše asi přebývá. Prdíky. Ty nás pořád trápí. Už jsme upustily od probiotických kapek, žádný zázrak, a začaly jsme používat Sab simplex. Nechci to zakřiknout, vypadá to, že začínají fungovat. Taky jí pomáhá, když jí krčím kolínka k bříšku. Teď uvažuji, jestli nekoupit i rektální rourku. Názory na ni se různí. Máte s tím nějaké zkušenosti, milé spolumaminky?

Běžíme k doktorce

Na to se chci zeptat i naší paní doktorky. Měly jsme k ní jít až 22. prosince, ale jdeme už dnes. Ty záchvaty pláče z prdíků, aspoň si to myslím, že to je z nich, mi nedají spát. Zrovna včera holčička brečela tři hodiny v kuse, až se zajíkala. To ji opravdu musí moc trápit. A mě taky. Nejlíp je Nicolce venku v kočárku, takže za každého počasí pochodujeme. O víkendu jsme se byly podívat dokonce na Staromáku na vánoční výzdobu, nakojila jsem v restauraci, všechno bylo v pohodě. Jakmile jsme ale dorazily domů, zase si trochu „stěžovala“ na všechen ten humbuk. Už vím: Když někam vyrazíme, musíme na krátko a naše výlety a zařizování si rozdělit do více dnů.

Už mám svou váhu

Jinak to moje neustálé pochodování s kočárkem má další plus – kila jdou dolů, aniž o to nějak usiluji. Těch osm kilo, co jsem v těhotenství přibrala, je fuč! Dokonce začínám od svého okolí slýchat, že jsem pohublá. No nevím, ještě mám o čtyři kila víc, než jsem měla na svatbě. Ježíš, jak to je dávno… Na jídlo nemám moc chuť, ale snažím se. Snídám pribinák a mlíko a dnes jsem si dala dokonce kakao. Jakmile se pořádně najím, hned cítím, jak se mi prsa nalévají, až to bolí.

Díky, mámo

Dneska jsem sobě a Nicolce slíbila, že až půjdeme od paní doktorky, dáme si někde pořádný biftek! To bude mlíka. Pak ale na chvilku předám holčičku mojí mámě, musím ještě trochu ježíškovat. Vlastně musím koupit dárek právě pro mámu. Určitě něco, co jí bude moc slušet. I když je to pořád pěkná ženská – doufám, že je to dědičné – chci jí udělat radost. Vždyť mě nikdy nenechá ve štychu! Díky, mámo.