Svědění a pálení? Proč se často objevuje i v období kojení? Co s tím?

Poševní výtoky trápí poměrně hodně žen v reprodukčním věku. V podstatě asi ani neexistuje žena, která by výtok alespoň jednou v životě neprodělala. V těhotenství, a následně v době kojení, maminky mnohem pečlivěji sledují každou změnu, která by mohla ohrozit jejich zdraví.

Zdroj: Shutterstock.com

V období těhotenství pracuje imunitní systém ženy lépe, laicky řečeno „na plný plyn“, což zajišťuje ženě nosící v sobě nového potomka lepší ochranu před infekcemi, které by ji mohly za jiných okolností znepříjemnit život nebo vážněji ohrozit zdraví. Po porodu, v době kojení, se výkonnost imunitního systému postupně vrací k původnímu stavu.

Kojení a péče o dítě navíc ženu vyčerpává a zvyšuje únavu organismu. To může její obranyschopnost naopak ještě oslabit. Když se k tomu všemu ještě přidají hormonální změny v průběh kojení, výtoky a nepříjemné pocity v pochvě mohou být ještě častější než jindy.

Poševní prostředí – jak to vlastně má být?

Za normálního stavu je poševní sliznice zdravých žen osídlena mnoha bakteriemi, a to jak pro organismus prospěšnými, tak i těmi, které mohou vyvolat infekci – tedy bakteriemi patogenními. Patogenní bakterie jsou samozřejmě v menšině, nebo se zde vyskytují zcela ojediněle.

Za hlavní bakterii, která drží nad poševní sliznicí svou „ochrannou ruku“, byl až donedávna považován Lactobacillus acidophilus. Novější výzkumy ukázaly, že mnohem podstatnější zastoupení, až 87 %, mají jiné druhy laktobacilů, a to L. crispatus, L. jensenii a L. gasseri. Navíc bylo zjištěno, že tuto roli dobře zvládají pouze ty kmeny laktobacilů, které vytváří peroxid vodíku.

Poševní sliznice a všechny bakterie, které ji osidlují, tvoří dohromady tzv. poševní ekosystém. Aby tento ekosystém mohl být v rovnováze, musí být splněno několik kritérií. Samotná sliznice musí mít zajištěnou správnou výživu, dostatečnou tloušťku, musí se v ní tvořit a uskladňovat zásoby živočišného škrobu- glykogenu, který slouží jako potrava pro laktobacily.

Laktobacily jej pak svými enzymy štěpí na glukózu, kterou spotřebovávají a vzniká při tom vedlejší produkt – kyselina mléčná, zajišťující kyselost poševního sekretu v rozmezí 4,0 – 4,7. Kyselé prostředí prospívá koloniím laktobacilů a vytváří nepříznivé podmínky pro ostatní bakterie. Bakteriální osídlení pochvy je u žen velice individuální a jsou v něm poměrně značné rozdíly.

Aby všechny již zmíněné obranné mechanismy mohly dobře fungovat, je potřebná i dostatečná hladina ženských pohlavních hormonů, zvláště estrogenů. Estrogeny stimulují sliznici k růstu a vrstvení jejich dlaždicových buněk, čímž se zlepšuje její mechanická odolnost. Navíc stimulují tvorbu a ukládání glykogenu a zároveň zajišťují její dostatečné prokrvení, výživu a vlhkost.

Hormonální změny v době kojení

V době kojení dochází v těle k výrazně vyšší tvorbě hormonu zvaného prolaktin. Zvýšená hladina prolaktinu u většiny plně kojících žen způsobuje tzv. amenorheu, tedy zástavu pravidelných hormonálních změn s chyběním menstruačního krvácení. Pod jeho vlivem vaječníky jakoby trochu odpočívají a u značné části žen tak nedochází k dozrávání vajíček.

Protože nejvíce estrogenu se tvoří právě ve tkáních kolem dozrávajícího vajíčka, jeho hladina je nedostatečná. Ani ženy, které v tomto období užívají hormonální antikoncepci pro kojící, tedy bez estrogenu, nejsou na tom lépe. Výtoky a narušení rovnováhy poševního prostředí, kterému jinak říkáme vaginální dysmikrobie, se proto mohou vyskytovat i častěji, než u netěhotných žen nebo u uživatelek tzv. kombinované hormonální antikoncepce, s obsahem estrogenů i gestagenů.

Co se děje při nedostatku estrogenů?

Z našich poznatků víme, že estrogeny jsou jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících kvalitu poševní sliznice a podporujících osídlení tzv. zdraví prospěšnými bakteriemi. Při jejich nedostatku poměrně rychle ubývá počet laktobacilů a dochází k přemnožení jiných bakterií, hlavně bakterií anaerobních. Jedním z nejčastějších příznaků takového stavu je výtok, někdy s typickým „rybím“ zápachem.

Výtok – co dělat?

Výtok nemusí být vždy projevem dysmikrobie. Hustší hlenovitá sekrece se může vyskytovat při kojení v důsledku hormonálních změn a dalších vlivů někdy i poměrně dlouhou dobu a přitom se nejedná o infekci. Žena sama většinou nemůže zcela spolehlivě rozpoznat, kdy se ještě jedná o normální stav a kdy už nikoliv.

Pokud se k výtoku přidají ještě další příznaky jako svědění, pálení, případně nepříjemný zápach, je diagnostika infekce snadnější. Zde je dobré si uvědomit, že některé druhy poševních infekcí, např. bakteriální vaginóza, mohou probíhat asymptomaticky, tedy bez příznaků. I přesto ale mohou způsobit mnoho problémů.

Nabízí se otázka, co dělat, jestliže se výtok objeví. Vyhledat pomoc lékaře, nebo si zkusit poradit sama? Možné je obojí. Pokud se výtok objevuje pouze samostatně, event i s jinými mírně vyjádřenými příznaky (svědění, pálení, zápach…), rozhodně kojící maminka nic nezkazí tím, když se sama pokusí o obnovení rovnováhy bakteriálního osídlení pochvy.

V případě, že se ji to nebude delší dobu úspěšně dařit, může vyhledat pomoc lékaře, který ji v případě potřeby předepíše buď antibiotickou (tedy protibakteriální) nebo antimykotickou (tedy protikvasinkovou) léčbu, a to ve formě místní (zaváděcí krémy, čípky nebo globule) nebo ve formě celkové , tzv. perorální (tedy dopravované do těla ústy).

Bohužel ani úspěšná antibiotická léčba až u 50 % žen nevede automaticky k obnovení bakteriální rovnováhy. Výtoky a poševní infekce se tak mohou vracet. Dochází k tomu až u 40 % případů.

Čtěte také:

Prostředky svépomoci

Prostředky určené ke svépomoci při léčbě výtoků a dysmikrobie můžeme použít jak při jednorázovém, zcela ojedinělém výskytu problémů (například po léčbě antibiotiky), tak i při opakujících se stavech. Při samoléčení mohou kojící maminky využít celou řadu kosmetických přípravků podporujících obnovu kyselého pH poševního sekretu. To samo o sobě ale nemusí vést k obnově osídlení pochvy laktobacily.

Dalším způsobem je užívání tzv. probiotických kmenů laktobacilů, tedy těch, které jsou tělu prospěšné. Tato metoda může být u části žen úspěšná, ale její efekt bývá často spíše krátkodobý. Nerespektuje totiž individuální zastoupení bakterií v pochvě různých žen a snaží se spíše „násilně“ o kolonizaci bakteriemi v něm obsaženými. V

podstatě pouze dodává laktobacily do pochvy, přitom ale nadále přetrvává stav, který vedl k jejich úbytku, tedy nízká hladina estrogenů a v jejím důsledku nedostatečné zásoby glykogenu – hlavního životního zdroje pro laktobacily.

Díky novému způsobu, který tyto nedostatky odstraňuje, můžeme být dnes již v boji o nápravu rovnováhy poševního prostředí úspěšnější. Touto novinkou na trhu je zdravotnický prostředek Femibion Intima s obsahem tzv. prebiotických oligosacharidů (tedy látek podporujících množení a růst probiotických kmenů bakterií), které slouží k rychlému zajištění dostatečného množství substrátu pro růst laktobacilů a s obsahem extraktu z jetele lučního.

Tento obsahuje hodně isoflavonů. Jedná se o látky rostlinného původu, mající aktivitu podobnou lidskému estrogenu. Pod jejich vlivem dochází k opětovnému zlepšení kvality poševní sliznice, k jejímu vrstvení, zvlhčování, k opětovnému nastartování tvorby glykogenu a ukládání jeho zásob v povrchových buňkách sliznice. Tím se citlivě zachovávají individuální rozdíly v zastoupení jednotlivých bakteriálních kmenů a efekt léčby je dlouhodobější.

Jednoduchá a pohodlná je i forma čirého gelu, který zůstává nanesený na poševní sliznici a nevytéká. Riziko opakování se infekce je s jeho využitím minimálně dvakrát nižší. Není proto divu, že si jej uživatelky poměrně rychle oblíbily.

Přípravek se dá samozřejmě využít i v jiných situacích, vedoucích k narušování bakteriální flóry v pochvě po léčbě antibiotiky, při užívání hormonální antikoncepce s nízkou hladinou estrogenů, při hormonálních změnách v přechodu, nádorové léčbě, cukrovce, atd. Neměl by se používat u dívek před pubertou a u těhotných, především z důvodu o nedostatku údajů.