Svatbou krok za krokem

Čím začneme? Pozvánkami – v tomto případě svatebními oznámeními.

Musíme je rozeslat v předstihu tří až čtyř týdnů, chceme-li, aby hosté na naši svatbu přišli. Proto se sestavováním seznamu, komu zaslat svatební oznámení, musíme začít mnohem dřív. Zvlášť pečlivě vybereme hosty, které pozveme na svatební hostinu, to je nejbližší rodina, svědci a dobří přátelé. Těm vložíme do obálky se svatebním oznámením kartičku, že jsou zváni ke svatebnímu stolu. Obvykle jde o naše nejbližší osobní přátele, proto nezůstáváme u formální pozvánky zatelefonujeme jim a seznámíme je s průběhem svatebního dne a s dalšími pozvanými hosty. Řekneme jim také, co budeme mít na sobě, aby se mohli svým oblečením přizpůsobit úrovni novomanželů.

Nevěsta

Nevěsta se patrně bude nejvíc věnovat šatům. Může si je nechat ušít, což je méně praktické, nebo si je vypůjčí. Ani moderní mladá žena však obvykle není ochotna šetřit na „dni, kdy bude nejkrásnější“. Nejhonosnější šaty si nevěsta pořizuje na velkou svatbu nebo na svatbu v kostele  bývají dlouhé, s vlečkou, romantické šaty jsou doplněny závojem. Tradiční barva pro mladou dívku je nejčastěji bílá, ale může být i krémová, šampaňská a bledě růžová. Ještě v 19. století byly svatební šaty barevné a vzorované, daly se pak používat běžně jako velká večerní na plesy. Bílé saténové šaty si poprvé oblékla královna Viktorie, když se v r. 1840 vdávala za prince Alberta, trvalo však ještě čtyřicet let, než se bílé šaty ujaly všeobecně. Vdává-li se žena podruhé, měla by být oblečena střízlivěji. Postačí kostýmek krémové nebo jiné pastelové barvy. Nevěsta by měla pamatovat i na další, pohodlnější šaty nebo kostým, do něhož se převlékne po ukončení slavnostní části svatebního dne. Pečlivá nevěsta nezapomene ani na noční úbor, který si zvlášť pro slavnostní večer pořídí. Jakkoli byla Andrey Hepburnová v pyžamu Gregoryho Pecka ve filmu Prázdniny v Římě neodolatelná, romantická dívka dá raději přednost bílé saténové noční košilce.

Ženich

Muž tolik fantazie ve svém svatebním obleku neuplatní, dbá jen na to, aby zvolil úroveň oblečení přiměřenou nevěstinu šatu. Na velkou svatbu povoluje Guth-Jarkovský výjimečně frak i přesto, že se striktně nosí jedině večer, nejběžnější úbor pro velkou svatbu je ovšem žaket. Na malou svatbu zvolíme klasický černý oblek. Dbáme na dodržení stylu – k fraku košili s piké náprsenkou, vestu (ve dne ovšem výjimečně černou), bílý motýlek a lakovky, k žaketu nosíme stříbrnou kravatu nebo šitý šátek (plastron) a kožené oxfordky. Klasický černý oblek doplníme bílou košilí a stříbrnou nebo jinak slavnostní kravatou. Dbáme na správný uzel ke správnému límci: k úzkému volíme jednoduchý uzel, k široce rozevřenému si uvážeme mohutnější Windsor. Použijeme manžetové knoflíčky, lepšího střihu dosáhneme s vestou, do náprsní kapsičky můžeme zasunout kapesníček. Muž se obvykle po hostině nepřevléká, může si odložit vestu, ale jinak zůstává až do odchodu ze svatebního veselí v obleku.

Svatební den

Ráno v den svatby se snoubenci a nejbližší rodina scházejí obvykle v bytě nevěsty. Zde je první vhodná chvíle pro předání svatebního daru. O dary se obvykle stará nevěstina matka. Už při rozesílání pozvánek by měla mít v ruce seznam věcí, které by novomanželé přivítali. S ní by také měli hosté konzultovat, jaký dar by byl pro nové manželství užitečný. Do daru vložíme vždy vizitku s rukou připsaným blahopřáním. Zatímco nevěsta činí ve vedlejší místnosti poslední úpravy, ujme se ženich představování rodinných příslušníků obou stran, protože patrně jako jediný je bude znát. Ranní setkání slouží ke vzájemnému seznámení hostů z obou rodin, tak aby se vzájemně zbavili ostychu, ale není nutné, aby si na kuráž pánové připíjeli tvrdým alkoholem jako o závod.

Vchází nevěsta

Ženich je zcela střídmý a vyhýbá se alkoholu, vyjma přípitku, celý den. Jakmile je nevěsta náležitě upravena, vychází za všeobecné pozornosti z pokoje, kde se oblékala, líčila a česala. Teď nastává okamžik pro ženicha: předává snoubence svatební kytici, kterou společně vybrali, a menší kytici předává matce nevěsty. Dříve se v tomto okamžiku odehrával obřad „požádání o ruku“, dnes stačí civilnější poděkování rodičům nevěsty. Tímto okamžikem svěřují svou dceru do rukou jejího nastávajícího muže.

Manager svatby

Každá svatba by měla mít svého manažera – může to být blízký kamarád nebo jeden ze svědků –, aby řídil celý průběh dne: časový harmonogram, sestavení kolony vozidel, usazování do vozů, řazení průvodu, předávání dokladů matrikářce, organizaci oběda, odvoz hostů, placenípersonálu, fotografovi, řešení nenadálých situací. Pořadí usazení ve vozech může být následující: po ostatních hostech jede ženich se svou matkou, dále matka nevěsty s ženichovým otcem, předposlední jedou svědci a nakonec nevěsta se svým otcem.

Přicházíme na obřad

V místě obřadu se seřadí svatební průvod: Jako první půjde ženich se svou matkou, následuje matka nevěsty s otcem ženicha, pak další svatební hosté, pokud možno tak, aby se střídaly páry z ženichovy a nevěstiny strany. Ženy jsou vždy po pravici mužů. Předposlední kráčejí svědci a nakonec nevěsta doprovázená svým otcem. Pokud ženich či nevěsta nemají jednoho z rodičů, nahrazuje je nejbližší příbuzný. Smyslem doprovodu nevěsty a ženicha je jakési jejich symbolické uvedení do stavu těch, kteří již vdané či ženatí jsou. Proto je musí doprovázet osoba starší a vdaná. Guth-Jarkovský klade tuto podmínku nad požadavek, aby doprovod byl z rodiny, a připouští dokonce – není-li v příbuzenstvu starší či vdaná osoba – doprovod ženicha dámou z nevěstiny rodiny a naopak. Nemusí to být tedy nutně příbuzný, ale měla by to být osoba starší a vdaná, aby měla oprávnění uvádět ženicha či nevěstu do světa již sezdaných.

Obřad

Někdy se řeší citlivý problém „prvního“ a „druhého“ rodiče, např. biologického otce a druhého manžela matky, který nevěstu vychoval. Svatba má být demonstrací nového života, souladu, spojení rodin, nikoli rozladění, proto by se tyto delikátní situace měly řešit s velkou tolerancí, velkorysostí, a především s ohledem na nevěstino přání. Svatební obřad je životní událost a k té patří důstojnost. To si někdy neuvědomují matky malých dětí, které – ačkoli to pro dítě nemá žádný význam – setrvávají s plačícím kojencem v obřadní síni a poutají tak větší pozornost diváků na sebe než na průběh obřadu. Je to výraz netaktního sobectví, kdy maminka dítěte raději ruší obřad, než by o něj ona sama přišla, kdyby s plačícím dítětem odešla ven na chodbu.

Gratulace

Poté, kdy hosté pogratulují novomanželům, vycházejí ze svatební síně, aby utvořili špalír. Jako první vycházejí z budovy radnice novomanželé, za nimi rodiče nevěsty, rodiče ženicha a svědci. Záleží na temperamentu kamarádů, jaké taškařice novomanželům při odchodu z radnice připraví. I o tom by měl manažer svatby mít přehled a měl by držet rozvernost přátel na uzdě.

Začíná svatební hostina

Zasedací pořádek u svatební hostiny má pevný řád vycházející z obecného pravidla, že nejčestnější místa jsou uprostřed stolu a jejich význam klesá směrem k okrajům. V čele stolu tedy sedí novomanželé, žena vpravo. Rodiče manželky sedí na straně manžela, rodiče manžela na straně manželky, vždy tak, aby se vedle sebe střídali muži a ženy. Po stranách sedí svědci a následují další hosté v pořadí jejich společenské významnosti, nejdříve rodina, pak přátelé.  Podle klasického pravidla nesedí manželé u tabule spolu (novomanželé jsou poslední výjimka), střídají se muži a ženy, mladí a starší. Slavnostní oběd musí být zahájen přípitkem, obvykle se ho ujme některý z otců nebo svědků. Prostorný stůl vedle hodovní tabule je další vhodné místo, kam lze dopravit svatební dary, ale nedoporučuje se je rozbalovat. Trapným okamžikům, kdy se sejdou tři stejné dary najednou, je lépe předcházet. Zato novomanželé by neměli opomenout všem, od koho dostali svatební dar, po svatbě písemně poděkovat.

Zábava

Pokračuje-li zábava tancem, první sólo patří novomanželům. Pak oba novomanželé tančí s rodiči svého protějšku a se svými rodiči. Poté se už může rozvinout volná zábava. Obecně platí, že nikdy neopouštíme společnost bez rozloučení, novomanželé však mají privilegium vytratit se kdykoli „po anglicku“. Jediný, kdo je tichým společníkem jejich zmizení, je manažer svatby, který jim připraví odvoz a postará se o pak o odvoz rodičů a dalších hostů.