Štěpánka v 18. týdnu těhotenství: Oliver stále nepotvrzen

Fotografie z ateliéru rodinné fotografie Fotoprome.cz

Pak jsme jely konečně za Patrikem do Německa. Byl to úžasný výlet, který trošku narušilo zvracení Viktorky v autě. Byla to moje vina, protože jsem jí chytře nedala Kinedryl, i když vím, že se jí v každém dopravním prostředku dělá špatně. Po celém autě bylo kakao a mně se toho udělalo tak špatně, že jsem myslela, že přidám i moji snídani.

Po příjezdu do Chemnitz nás Patrik čekal na kole před domem, jako když byl malý! Když jsem zatroubila, tak zahodil kolo a běžel nám naproti. Teď, jak jsem z toho těhotenství rozněžněná, tak jsem samozřejmě brečela. Když jsem mu chtěla dát pusu, tak jsem si musela stoupnout na špičky! Už to není můj malý chlapeček, ale chlap! Strašně rychle to uteklo, nedávno se učil chodit, mluvit, nedávno nás potřeboval a teď už mu bude 18! To jsem se vdávala!

A maminka bečela tak, že by jeden řekl, že čeká nejmíň paterčata! Bylo to strašně roztomilý, jak tam stála vedle toho obra a pořád brečela a snažila se pohladit ho po hlavě! Patrik zmužněl a hlavně zhubnul asi 20 kg.

Měli jsme tam takové rodinné odpoledne. Byla jsem docela překvapená, že si nikdo nevšiml, že jsem těhotná, a když jsem to řekla, že to budou dvojčátka, tak se chytili za hlavu. Po cestě zpátky jsme se zastavili na hřbitově u Karoly (babička Patrika), byla to strašně hodná dáma a je škoda, že tak brzy odešla. Patrik byl ve chvíli, kdy jsem se ho zeptala, jestli pojede na hřbitov s námi, zase jako malý kluk. Jen mi smutně se slzami v očích odpověděl: „Já na to ještě nejsem připravený a nemůžu o tom mluvit.“ Každýmu dojde, co v jiném člověku měl, až když ho ztratí. A proto bychom se měli k sobě chovat tak, jak si přejeme, aby se druhý choval k nám!

Byla jsem na pravidelné kontrole v Canadian Medical Care, tentokrát se mnou byla sestra Kristina a kamarád Jaroušek! Vše probíhá v pořádku, dětičky krásně rostou. Bylo hezky vidět, jak si spokojeně plavou. Pan doktor mi zatím potvrdil jen holčičku, Oliver se nechtěl ukázat, ale já přesto vím, že to prostě Oliver bude! 🙂

Jaroušek mi řekl, že když dám jméno Jaruška po něm, tak dostane pěkný věno! Tak se máš na co těšit! Šli jsme si všichni tři sednout na rychlou kávu a nakonec jsme spolu byli 12 hodin! Moc jsme se zasmáli a zavzpomínali jsme, jak jsme se navzájem psychicky drželi hlavně v období rakoviny. Málokdo pochopil, jak jsme si z rakoviny mohli dělat srandu!

Úplně nejlepší historka byla z doby, kdy jsme spolu pracovali v restauraci. Jednou nám na zahrádku instalovali markýzu, která pořád probíjela. Náš šéf chtěl být vtipný, a když jsme všichni stáli a koukali, jak to firma opravovala, tak se nás ptal: „Nechcete někdo vyzkoušet, jestli je v tom pořád elektrika?“ Jaroušek mě postrčil před šéfa a říká: „Ať jde ona, stejně bude chodit na ozařování!“ Všichni koukali, byli úplně zticha a my s Jarouškem měli výbuch smíchu! Když ostatní viděli, že se směju, tak se taky smáli a nedokázali pochopit, že se takový vážný věci smějeme, ale on nás stejně málokdo chápal. 🙂

Jarouškův přítel Daniel je Bulhar a nedokáže pochopit některý naše věci a já se mu vlastně nedivím, čeština je těžká! Jednou jsme seděli v restauraci a povídali si a řešili blbosti.
Daniel: „Pepíček je hezký jméno!“
Já: „Hmm, Pepíček je Josef.“
„A to víš jak?!“
Začala jsem se smát a věděla, že bude velká sranda! „Tak to prostě je, Josef má v občance, ale říká se mu, Pepíček, Pepa.“
„Tak to lžeš, já mám kamaráda Pepu a vím určitě, že to není Josef!“
Se smíchem mu říkám: „Vytoč mi jeho číslo a já mu řeknu, ať ti to vysvětlí.“
Telefon zvoní, po chvíli: „Dobrý den, sedím s Danielem a potřebuju mu vysvětlit, že když jste Pepa, tak v občance máte jméno Josef.“
„Jenže mě jenom Pepo říkají, v občance mám Martin!“
Začala jsem se nahlas smát a nemohla asi 2 minuty vůbec nic říct! Daniel na mě koukal a nechápal, co se děje! Když jsem se uklidnila, tak říkám: „No, v občance nemá Josef, ale Martin.“ A začala jsem se zase smát, protože takovou paniku v očích jsem neviděla!
„Takže Martina je Josefína?!“ Martina je totiž jeho nejlepší kamarádka.
Vzdala jsem vysvětlování a smála se jako blázen!

Bohužel nestaly se jen veselé věci. Máme ve Švýcarsku rodinu a před 10 dny se stalo veliký neštěstí. Bratranec Láďa, který pracoval ve výšce 8 metrů, se zřítil a spadl do záchranné sítě. Ta se s ním ale protrhla, a i když ten pád trošku zbrzdila, měl Láďa polámaná žebra, zlomenou ruku, prasklý žlučník a krvácení do mozku. Všichni jsme brečeli a několikrát denně na něj mysleli a celou dobu věřili, že to dobře dopadne, protože je to bojovník.

Teď psala jeho sestra Šárka, že po 10 dnech v kómatu se na ni podíval! Teď už to jsou jen slzy štěstí! Máme velikou radost za tak krásné zprávy! Jak psala Šárka, teď poznala hodnotu přátelství a zbytečně se předtím rozčilovala nad „problémy“ ostatních, kteří plnili profily blbostmi, jak jsou utrápení láskou, jak mají rýmičku a jak je svět nespravedlivej, když musí do práce, do školy, když se hádají s rodiči… Za těch 10 dní, co měla brášku v kómatu a denně bojoval o život, byla plná vzteku a nenávisti, protože opravdu zažila, jaké to je mít obavy, starosti a trápení. Ale dnes, když se na ní Ládík podíval, zažila ten nejkrásnější pocit, který jí už nic a nikdo nemůže vzít!

Všichni na vás moc myslíme a hned jak bude Láďa v pořádku, tak se musíme vidět a máme vás všechny tři moc rádi a ten strach a bolest jsme prožívali s vámi!

Holky, tak zase za týden, jdeme volat do Švýcarska.

Štěpánka právě prožila 18. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

Chcete dostávat každý týden obrázek zobrazující přesně váš týden těhotenství s podrobným popisem, jak se vaše miminko vyvíjí? A k tomu spousty praktických informací souvisejících s aktuálním týdnem vašeho těhotenství? Je to jednoduché. Zaregistrujte se zde a je to. Každý týden vám ve schránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru vašemu týdnu gravidity!

Naše těhulka LIVE! Štěpánka užívá Femibion. Přečtěte si více o kyselině listové.

Štěpánka