Stávkující miminko

Těhotenství to bylo klidné, ale já jsem se smíchem říkala, že kdyby těhotným rostly rohy, já bych je měla metr dlouhé.

Prošla jsem si vším: nevolnostmi, těhotenskou cukrovkou, otoky i vysokým tlakem, proto jsem od 30. týdne chodila do rizikové poradny.

Tlak jak důchodce!

V pondělí 4. 5. ráno jsem šla na kontrolu, myšlenkami u odpolední návštěvy kamarádky, nákupního seznamu a plánovaného oběda. Všechno šlo ale stranou, když mi sestřička změřila tlak a podívala se na mě tím zvláštním pohledem.

Položila mě na lehátko a zavolala paní doktorku, která k mému absolutnímu zděšení povídá: ,,Za ten tlak by se nemusel stydět ani osmdesátiletý důchodce, jdeme rodit! Šup o patro nahoru, hlaste se k vyvolání porodu!“

Porod se odkládá

Takže mi nezbývalo, než poslat manžela domů pro tašku s tím, že naše mimi přijde na svět o dva týdny dříve. Ujala se mě moc milá porodní asistentka Janička, udělala veškerou předporodní přípravu a půjčila mi vše, co jsem potřebovala, protože jsem s sebou nic neměla. Pan doktor mi zavedl tabletku na vyvolání porodu a trpělivě odpovídal na moje otázky, i když po několika hodinách bez odezvy zaváděl tabletku další. Bolesti přišly jen slabé a skoro po patnácti minutách, takže nechali lékaři porod až na druhý den.

Okousala bych omítku

Ráno 5. 5. mně znovu zavedli tabletku a když ani poté se nic nedělo, přišla mi paní doktorka píchnout plodovou vodu. Pak to začalo. Kontrakce po čtyřech minutách se postupně zrychlovaly a zesilovaly, až už jsem kolem oběda s bolestmi po minutě měla chuť okousat i omítku.

Epidurál byl balzám

Hopkala jsem na míči, ve sprše mi manžel masíroval záda, procházeli jsme se kolem dokola. Nejhorší však byla zpráva, že jsem byla otevřená jen na tři cm a našemu miminku se vůbec nechtělo z maminčina bříška.

Aby mi ulevili od bolesti, zavedli mi epidurál a musím říct, že takhle bych klidně rodila děti pořád, jenže naše mimi ne a ne vylézt ven, pomáhali mu i infuzemi, po kterých se znovu objevily bolesti.

Kývla jsem na „císaře“

Kolem třetí už jsem byla absolutně vyčerpaná, manžel měl úplně zmačkanou ruku a já měla nutkání tlačit, i proto mi pan doktor navrhl porod císařským řezem, protože se obávali o miminko. Byla jsem tak unavená, že moje touha si miminko „vytlačit“ přirozeně ustoupila do pozadí a já panu doktorovi kývla.

Další dítě? Už se těším

Lilianka se narodila 5. května v 16 hodin 13 minut císařským řezem, vážila 3680 gramů a měřila 49 cm. Vím, že si to myslí každá maminka, ale tohle bylo nejkrásnější miminko na světě!

Ten den jsem si říkala, že žádné další dítě mít nebudu, ale s odstupem času a pozorováním toho našeho špunta si říkám, že zase taková hrůza to nebyla a navíc, Lilinka přece nemůže být jedináček! Kdy jí ale sourozence pořídíme, je zatím ve hvězdách. Vlastně už se těším!