Jak snadno s dítětem zvládnout změnu času

Přechod na zimní čas nebývá tak tíživý pro nás, dospělé, hlavně proto, že si můžeme ráno přispat. Ovšem malému dítěti to rozhodí režim, a to potažmo rozhodí i nás. Dá se tomu však předejít.

Zdroj: Profimedia.cz

Letos nás možná čeká poslední změna času. Evropská komise totiž letos v létě na základě internetové ankety přijala legislativní návrh na zrušení střídání času a tak se může stát, že v březnu 2019 se dočkáme posledního posunu hodinových ručiček. Pak už bude navždy platit letní čas. Záleží však na tom, kdy projde návrh Evropským parlamentem, Radou a legislativním procesem v členských zemích EU, takže se to může také zpozdit.

Než tomu tak však bude, musíme se ještě připravit na přeřízení ručiček o jednu hodinu zpět, takže si trochu přispíme. Ale děti to může zmást a mohou to dát také pěkně nepříjemně dát najevo.

Nacvičujeme po čtvrthodinách

Dítě je rozmrzelé, ztrácí chuť k jídlu, prostě není ve své kůži. Tak to zpravidla bývá, když se přechod na zimní čas uskuteční bez přípravy. Aby se vše odehrálo pokud možno v klidu, začneme tak čtyři dny předem časově uzpůsobovat všechny důležité momenty v režimu dítěte, jako je jídlo, spánek přes den a večerní ukládání do postýlky. Každý den je posuneme o čtvrt hodiny tak, abychom se postupně přiblížili „novému“ času.

Ostatně celé rodině se vyplatí, zvlášť když jsou v ní děti školou povinné, připravit se „v hlavě“ na změnu času. Pomůže tomu i takový drobný úkon, jako je nařizování hodin a budíku manuálně na zimní čas, což ale úplně vždycky není možné, protože většina našich elektronických zařízení to vyřeší za nás.

Zimní spánek klepe na dveře

Biorytmus dítěte samozřejmě reaguje i na denní světlo, kterého nám v zimě ubývá. Někteří rodiče to řeší tím, že pořizují simulátor slunečního světla, jenž může imitovat východ slunce a přispět k snazšímu a pravidelnému buzení dítěte. Ostatně nedostatek světla může mít u dětí podobný dopad jako u dospělých – vyprovokovat u nich sezonní depresi. Obvykle většina z nás s nástupem zimy a tmy pociťuje únavu, nedostatek energie, u někoho se přidruží i změna nálady k horšímu, zvýšená úzkostlivost atd. Pokud jsou tyto projevy výrazné a opakují se aspoň tři roky po sobě, jde právě o sezonní depresi.

Prsty v ní má biologicky aktivní látka v našem těle zvaná serotonin, jehož hladinu v krvi ovlivňuje sluneční záření, toho se nám však v zimě tolik nedostává. Francouzská specialistka na naturopatii (alternativní léčebná metoda) Anne-Laure Chevron radí, jak u dětí příznaky sezonní deprese rozpoznat a jak jim pomoct ji překonat.

Sladkosti filtrujeme

„Nejjasnějším signálem bývá změna chování dítěte. Je unavené, rozmrzelé, ale často i agresivní, jde mu to hůř ve škole,“ říká specialistka. Nejprve radí tu nejjednodušší věc, a tou je úprava jídelníčku. Dáváme přednost kořenové zelenině, bramborám, potravinám obsahujícím esenciální mastné kyseliny (ryby, lněná, dýňová, slunečnicová semena, listová zelenina, vlašské ořechy).

Také je důležité, aby dítě mělo dostatek vitaminu B, který „podrží“ nervový systém. Najdeme ho v mandlích, lískových oříšcích, obilních klíčcích atd. Energii dodá vitamin C. V zimě míváme také tendenci cpát se sladkým – tělo si to žádá. U dětí bychom to neměli řešit bonbony a různými kupovanými sladkostmi a spíš dát přednost domácí výrobě. Je vhodné také tělu dodávat vitamin D, který podporuje obranyschopnost organizmu. Také by mělo být v jídelníčku víc teplých jídel, což koresponduje s ročním obdobím.

Čtěte také:

Slunce nahradíme

I pro děti můžeme opatřit simulátor slunečního světla. Měl by vycházet vstříc dennímu rytmu dítěte. Dalšími pomocníky jsou různé činnosti, při nichž se dá „vyprázdnit hlava“. Třeba procházky v přírodě, kreativní aktivity. Před spaním pomůže zklidňující koupel, ovšem teplota vody musí být pod 39 stupňů, jinak by měla opačné účinky.

Anne-Laure Chevron také radí obývák provonět esenciálními oleji s terapeutickými účinky, třeba bergamotovým, citronovým, nebo pomerančovým. Prospěje to celé rodině. Pro děti jsou vhodné i Bachovy esence, z nichž se dá vybrat na míru. Psychologický účinek mají i živé barvy. Vy ani vaše dítě se přece v zimě nemusíte oblékat do tmavého, naopak.

Kdy už to nezvládneme sami

Někdy ale tato úprava režimu nezabere. Dítě je dál morousovité, nechce vidět kamarády, bezdůvodně pláče, i když to nikdy nedělalo, pořád zívá, a taky je nezvykle agresivní. S tím si asi už doma neporadíte, tehdy už může jít o skutečnou depresi a ne jen o úzkostný stav, a je třeba se obrátit na lékaře.