Slavíme jeho první Vánoce

S docela maličkým miminkem si obvykle příliš nelámeme hlavu, jak mu přichystat Vánoce, protože z toho nemá ještě pojem. Ovšem takové půlroční až roční dítě, tam už se sami těšíme, jak bude na tak výjimečný den reagovat. Mezi šestým a osmým měsícem má dítě vyvinutý zrak tak, že už pozoruje věci kolem sebe.

Také sluch už má uzpůsobený tomu, aby vnímalo hudbu. I když je ještě příliš malé na to, aby pochopilo smysl neobvyklého dění kolem, můžeme ho už zasvěcovat do některých vánočních tradic, které jsou pro něj zajímavou a zábavnou novinkou.

Vnímat všemi smysly

Zatímco pro rodiče jsou dárkem rozzářené oči dítěte pod stromečkem, pro naše maličké jsou to zase všechny ty blýskavé koule, které se na něj věší, a také světýlka, co se v nich odrážejí. Příjemně ho naladí i vánoční hudba, jež zní bytem.

Právě vánoční atmosféra je to, na co se bude každý rok pak těšit. Místo abychom prcka překvapili už ozdobeným stromečkem, pustíme se s ním do věšení ozdůbek na větve, což jistě bude zážitkem pro všechny. Prostě mu dopřejeme, aby vnímal Vánoce všemi smysly, dáme mu přivonět k jehličí, osahat si pichlavé větvičky, a pokud je už v tom správném věku, tak ho necháme ochutnat z vánočního jídla.

Pozor na hosty

Na první Vánoce dítěte se těší nejen jeho rodiče, ale i babičky, dědečkové a třeba i další příbuzní. Pokud chcete slavit svátky v širším rodinném kruhu i s tím nejmenším členem rodiny, má to několik úskalí. Kolem šestého sedmého měsíce se u dítěte projevuje strach z neznámých lidí, takže nelze počítat s tím, že by si libovalo v tom, když ho chce houpat na kolenou neznámý strýček, případně někdo v nějakém vánočním převleku.

Proto je dobré okruh hostů minimalizovat, hlavně šetrně vyloučit ty, s nimiž bývají potíže. Ona i babička i dědeček, pokud se s vnoučetem dlouho neviděli, by se neměli na benjamínka oslav hned vrhat, ale dopřát mu čas, aby si na ně zvykl. Je prostě dobré si uvědomit, že příliš mnoho nových tváří a zážitků dokáže unavit až vystresovat i sebeklidnější dítě. Hlídáme tedy jeho reakce, všímáme si známek únavy, tedy jestli pláče, mne si oči, tahá se za ouško.

Pak je třeba ho nechat odpočinout, i kdyby to mělo narušit oslavy. Když se povede, že se odpoledne pěkně prospí, tak se může večer vydařit. Během tak významného dne je těžké dodržovat obvyklý „jízdní řád“, nicméně nutit dítě do něčeho, když je unavené, to nemá význam ani pro něj, ani pro nás.

Zapomeňte na horu dárků

Je asi těžké rozmlouvat hostům, aby nenosili maličkému na první Vánoce přemíru dárků. Ovšem mohli by krotit svou touhu ho vidět, jak se na ně všechny bude tvářit. Ostatně i pro rodiče je těžké něco vybrat, protože ještě není jasné, co se mu vlastně líbí. Mnohdy je to úplně ta nejjednodušší věc.

Asi nejrozumnější je dohoda zúčastněných, případně mohou rodiče vybrat z té hory dárků jednu nebo dvě hračky, které zabalí do krásného papíru, jenž je mnohdy atraktivnější než obsah balíčku. Zbytek se dá schovat na jindy. Jako dárek v tomto věku poslouží i něco úplně obyčejného hezky zabaleného. Dítě si zafixuje tento rituál.

Přibrzdit focení

Víte, co je nejlepší dárek, který můžete svému dítěti dát? Je to čas strávený spolu. Takže si o svátcích udělejte den jen pro svou rodinu, jděte na nějakou vánoční procházku, podívat se na stromeček, světýlka. Není třeba hledat něco bombastického, vánočních dekorací bývá všude dost a dítě potěší i zajímavá maličkost. Není zrovna úžasný nápad ho nutit, aby se fotilo s nějakým pouličním Santa Clausem.

Ona vůbec přemíra fotografování na Vánoce málokdy dítěti sedne. Lepší je se domluvit na jedné rodinné fotce, než nechat každého, aby si lovil pořád dokola své obrázky maličkého. Zkuste třeba se fotit každý rok na stejném místě, třeba u stromečku, a pak je vidět, jak čas běží a dítě roste.