Šípky a česnek zná každý, ale víte jak vám mohou pomoci?

RŮŽE ŠÍPKOVÁ, ŠÍPEK (Rosa canina)

Co se sbírá
Sbírají se plody v září a říjnu. Musí být vyzrálé – jasně červené a tvrdé.

Léčivé účinky
Šípky jsou oblíbené především pro svůj velký obsah vitamínu C, který zvyšuje obranyschopnost organismu proti infekčním chorobám Dále obsahuje vitamíny B1, B2, P a K. Šípkový čaj se užívá k celkovému posílení organismu, je vhodný zejména v období sníženého přísunu vitamínů koncem zimy a v předjaří při tzv. jarní únavě, v období zvýšené spotřevy vitamínů (těhotenství, kojení, horečnatá onemocnění) a při sklonu ke krvácivosti. Vzhledem k tomu, že působí i mírně močopudně, lze jej využít i při zánětlivých onemocněních močového ústrojí nebo při ledvinových či močových kaméncích. Čaj z okvětních lístků údajně ulevuje od žaludečních křečí. Jako posilující prostředek bývá doporučován i šípkový likér.

VHODNÁ V TĚHOTENSTVÍ.

Jak se používá

• Čaj
  Drcené šípky luhujeme asi 1 hodinu a poté vaříme cca 10 minut (použijí se 2 čajové lžičky šípků na 250 ml vody).
• Likér
  1 l šípků a 0,5 kg cukru se 8 dní luhuje ve 3 l žitné pálenky, pije se pak 1 sklenka denně před jídlem.

ČESNEK SETÝ (Allium sativum)

Co se sbírá
cibule (září – říjen)

Léčivé účinky
Má blahodárný vliv na tepny, vzpružuje cévy, působí antiskleroticky a především podporuje funkci srdečního svalu a mozkové tkáně. Pravidelné požívání alespoň jednoho stroužku česneku denně působí jako podpůrný prostředek při prevenci proti infekčním onemocněním, zvláště pak proti chřipkám a jiným virózám. Je dobrým antiparazitálním prostředkem, působí výborně jako střevní dezinfekce, odstraňuje střevní nadýmání, uvolňuje křečovité stavy v zažívacím ústrojí, zejména v žaludku a střevech. Látky obsažené v česneku dokáží zvýšit vylučování žluče do dvanácterníku a upravovat tak četné zažívací pochody. Česnek napomáhá stabilizovat mezibuněčnou látkovou výměnu a snižuje hladinu krevního cukru. Má i antinikotinové účinky, takže se může využít při otravě nikotinem jako protilátka. Česnekovou šťávu používáme ve spojení s horkým mlékem při kašli nebo při kataru dýchacích cest. Rozetřené stroužky na topince nebo v polévce jsou nejjednodušším prostředkem na vyhánění hlístů.

OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ (Silybum marianum)

Co se sbírá
semeno před dozráním (srpen – září)

Léčivé účinky
Účinné látky jsou bezprostředně pod osemením, proto se užívá semeno i se slupkou. Ostropestřec působí hojnější tvorbu žluči, protihorečnatě, a tlumí činnost sympatiku. Zejména se užívá při nemocech či poškozeních jater, ke kterým dochází např. při žloutence, cirhóze či při nejrůznějších otravách ať už v důsledku intoxikace alkoholem, drogami, průmyslovými jedy nebo houbami (např. po požití muchomůrky výrazně zvyšuje naději k přežití). Pomáhá při přetučnění jater, chorobách žlučníku, k regeneraci jater u alkoholiků. Zevně v lidovém léčitelství jako obklady nebo koupel z rozdrcených nažek při bércových vředech a křečových žilách (1 čajová lžička rozdrcených plodů 5-6x denně, nebo jako nálev).
Pokud jeho užívání není nutné, V TĚHOTENSTVÍ OSTROPESTŘEC NEDOPORUČUJEME.

KOSTIVAL LÉKAŘSKÝ (Symphytum officinale)

Co se sbírá
kořen (na jaře před začátkem vegetace: březen – duben, na podzim v září – říjnu)

Léčivé účinky
Kořen kostivalu ovlivňuje krevní oběh, podporuje regeneraci tkání a působí mírně projímavě. Používá se vnitřně také jako prostředek proti kašli a při zahlenění dýchacích cest, zmírňuje bolesti při žaludečních vředech a při bolesti na prsou. Rozsáhlejší je jeho zevní použití ve formě obkladů při pohmožděninách, krevních podlitinách, zánětu žil, dně, při chronických onemocněních kloubů a kostí, při zánětech svalových a šlachových pouzder, při bércových vředech a křečových žilách, zvláště pak při otevřených varixech. Odvarem se vyplachují ústa při paradentóze, jako obklad se přikládá na zlomeniny a staré, špatně se hojící poranění, výrony. Kostivalové mazání léčí lehčí popáleniny, opařeniny a kůži spálenou sluncem ale i omrzliny. V TĚHOTENSTVÍ UŽÍVAT POUZE ZEVNĚ.

Upozornění: Vzhledem k přítomnosti alkaloidů v kostivalu, u kterých je podezření z karcinogenity a z možnosti poškození jater, se v poslední době nedoporučuje vnitřní užívání kostivalu a pokud ano, pak jen krátkodobě a v malých dávkách.

Jak se používá

• Čaj
  2 čajové lžičky nadrobno nařezaného kořene se přes noc vyluhují v 1/2 litru studené vody, ráno jen zahřejeme a scedíme. Pije se po doušcích.
• Obklady (kašovité)
  Usušené kořeny umeleme na moučku v šálku vřelé vody, do které jsme přidali několik kapek jedlého oleje, rychle smícháme na kaši, natřeme na plátěný hadřík, teplé položíme na nemocné místo a zabalíme.
• Obklady
  Čerstvé listy kostivalu umyjeme, na desce válečkem na nudle rozválíme, položíme na příslušné místo a zavážeme.
• Mast
  4 až 6 čerstvých kořenů umyjeme a nadrobno posekáme, pak krátce upražíme v 250 g čistého sádla, přes noc necháme stát, druhý den ohřejeme, scedíme přes plátno a zbytek vylisujeme. Naplníme malé nádobky a vložíme do chladničky. Mast lze použít místo obkladu z kaše a je nepostradatelná při léčení ran.
• Víno
  2 až 5 omytých, nadrobno nařezaných kořenů vyluhujeme 5 až 6 týdnů v litru přírodního bílého vína. Je to vynikající lék při chorobách plic.

JMELÍ BÍLÉ (Viscum album)

Co se sbírá
Větévky s listem (prosinec – leden). Bobulky jsou jedovaté.
Za nejkvalitnější se považuje jmelí z jabloně, hlohu, dubu nebo borovice, používat by se naopak nemělo jmelí z topolu, které vykazuje vysokou toxicitu. Je-li droga užívána k léčbě krevního tlaku, pak by se měla sbírat v březnu nebo v listopadu či v prosinci, pro léčbu jiných chorob je sběr možný kdykoliv.

Léčivé účinky
Používá se jako prostředek močopudný, protikřečový a jako osvědčený lék ke snížení krevního tlaku. Jmelí tlumí bolesti hlavy či pocity návalů krve do hlavy (zejména v klimaktériu), pomáhá při závratích, zastavuje krvácení, reguluje vylučování žluči a činnost slinivky, užívá se při hypertyreóze (zvýšené činnosti štítné žlázy). Při křečových žilách nebo bércových vředech se doporučují koupele nohou. Prospívá při léčbě nočního pomočování dospělých a při bílém výtoku, pomáhá i při některých formách senné rýmy (v tomto případě se přidávají k pitné kůře výplachy nosu mírně osoleným macerátem z jmelí nebo se šňupe usušená droga), jako podpůrného prostředku se jej užívá při léčbě rakoviny. Podávaný v prášku (1 – 2 g třikrát až čtyřikrát denně) se užívá při příznacích stáří a arterioskleróze, nervových poruchách srdce i jako prostředek ovlivňující srdeční činnost.
O užívání se poraďte s lékařem, V TĚHOTENSTVÍ NEDOPORUČUJEME.

Jak se používá
Vzhledem k tomu, že některé účinné látky obsažené v jmelí se varem rozkládají, podává se droga nejčastěji ve formě macerátu (jmelí se v množství asi 8 g na 1/2 l vody luhuje ve studené vodě nejméně 4 hodiny, podává se pak 2x až 3x denně) nebo tinktury (20 až 40 kapek, 2x až 3x denně) nebo se užívá jemně pomletá usušená droga v jednotlivé dávce do 1 g, denně pak max. 5 g.

• Vazelína
  Čerstvé bílé bobulky se smíchají s vepřovým sádlem na vazelínu (použijí se jen zevně při omrzlinách).

LÉKOŘICE LYSÁ (Glycyrrhiza glabra)

Co se sbírá
oddenek a kořeny ze tří až čtyřletých rostlin (září – říjen)

Léčivé účinky
Lékořice je jednou z nejstarších drog na světě. Účinné látky usnadňují odkašlávání a rozpouštějí hlen. Doporučuje se na choroby žaludku, vodnatelnost, dnu, při ledvinových a močových kamenech, revmatizmu, plicních chorobách a bronchitidě. Působí příznivě na žaludeční vředy ve vyšších dávkách (20-60 g extraktu rozpuštěného ve vodě denně). Zevně se používá proti lišeji a svrabu. Oddenek lékořice je znám pod lidovým názvem ‚sladké dřevo‘. Zahuštěný a upravený extrakt se zejména dříve objevoval jako tzv. ‚pendrek‘. Jeho cucání nebo žvýkání lékořicového kořene se doporučuje při chrapotu a zahlenění, ale též k zahnání žízně. Při dlouhodobém užívání má antidiuretické účinky, váže vodu v tkáních a zhoršuje srdeční nedostatečnost. Lékořice je i vhodný doplněk hormonální léčby při nepravidelné menstruaci.

V TĚHOTENSTVÍ ANI PŘI KOJENÍ NEUŽÍVAT (riziko potratu nebo předčasného porodu).