Sen o mateřství jí splnila náhradní matka

Magdalena vždy toužila po dětech. S manželem Jeremym se začala o dítě snažit už v osmadvaceti letech. Nedařilo se, proto navštívila několik amerických klinik, ale bezúspěšně. Teď se těší ze dvou dcerek. Obě děti jsou tzv. ze zkumavky – první holčičku ji pomohla odnosit náhradní matka, druhé dítě už odnosila sama.

První pokusy o dítě v USA

Dnes již čtyřicetiletá Magdalena se narodila v Pardubicích a poté s rodinou žila ve Slavkově u Brna. Protože ji bavilo starat se o děti a dobře se učila jazyky, vyrazila v 21 letech do Ameriky hlídat děti. Rodina z Ohia s třemi dětmi – osmiměsíčními dvojčaty Austinem a Aaronem a čtyřletým Alexem ji přijala téměř za vlastní, a tak se ji po roce, kdy měl pobyt končit nechtělo vůbec zpět. Za rok si tak cestu do USA zopakovala, tentokrát na vlastní pěst, bez konkrétního plánu. Dojela do Atlanty a prakticky okamžitě si našla bydlení a práci. Její spolubydlící ji seznámila s Jeremym, který v Atlantě pracoval jako obchodní zástupce. Když se brali bylo Magdaleně 25 a Jeremymu 30. Další tři roky šetřili, aby si mohli dítě dovolit, americký systém totiž není velkorysý a za vše se platí vysoké částky.

„Mít dítě v USA není vůbec levné. Mateřská dovolená neexistuje, žena pracuje do porodu. Někdy zaměstnavatelé dávají 6 týdnů neplaceného volna, ale nikdo negarantuje, že vám místo podrží. Řada pojišťoven porod neproplácí, a tak se může lehce stát, že už před porodem dlužíte pár tisíc dolaru za lékařské prohlídky. V Atlantě za klasický porod bez komplikací s jednodenním pobytem v porodnici zaplatíte kolem 12 000 dolarů, za císařský řez od 20 000 dolarů výše. Když připočtu to, že stát neplatí dětem žádné zdravotní pojištění, není divu, že jsme na šanci pořídit si rodinu čekali 3 roky,“ vysvětlila Magdalena.

Měsíce ale plynuly a vytoužené miminko se stále nedařilo počít. Magdalena vyrazila za lékaři a po obrovských peripetiích skončila na klinice asistované reprodukce. „Jen malá část pojišťoven v USA částečně hradí IVF, cena byla kolem 25 000 dolarů, léky stály dalších zhruba 5 – 7 000. Úspěšnost se tehdy pohybovala kolem 33 procent. Nikdo nevěděl, proč miminko nepřichází, oba jsme byli zdraví,“ pokračovala Magdalena. Po negativních zážitcích z nemocnice, kde jí operovali endometriózu a přístupu lékařského personálu se rozhodla vzít vše do vlastních rukou.

Cesta za snem

„V následujících týdnech jsem na internetu procestovala doslova cely svět až jsem skončila v Česku, kde vznikala kvalitní soukromá IVF centra. Říkala jsem si, proč bych měla cestovat do Asie, když Českou republiku znám dobře,“ vzpomínala Magdalena. Líbil se jí přístup místních lékařů. Magdaléna se totiž zcela uzavřela do sebe. „Přestala jsem chodit mezi lidi, protože jsem nechtěla odpovídat na dotazy typu: tak co, už? A postupem času jsem se začala také vyhýbat kamarádkám, co zrovna čekaly nebo měly miminka. Manželovi jsem říkala, ať si raději najde někoho jiného, zkrátka vnímala jsem to jako vlastní selhání,“ popisuje těžké období Magdaléna. Podle ní je léčba IVF pro manželství zkouškou ohněm, některá manželství to posílí, jiné naopak rozdělí.

Ale pořád nic. Se souhlasem kliniky si tedy manželé našli náhradní matku, která souhlasila, s umělým oplodněním a odnosením jejich první dcery. Magdalena, díky uměle vyvolané laktaci, dokonce mohla dítě sama kojit. Dceru pojmenovali Audrey Michelle Cogbill, ale nikdo ji prý neřekne jinak než Míša.

„Případ Magdalény byl zvláštní prodělala u nás 3–4 léčby, kdy se všechno zdálo být v pořádku, přesto se těhotenství nedařilo. Tato tzv. nevysvětlitelná sterilita trápí 5–7 % párů. U nich je ale největší šance na otěhotnění metodami umělého oplodnění (in vitro fertilizace = IVF). Úspěšnost umělého oplodnění záleží především na lékařské diagnóze, tedy na zjištění, jaká je příčina neplodnosti a jestli je tato příčina překonatelná či nikoliv. V případě Magdaleny jsme na žádnou objektivní příčinu nenarazili. Výsledky testů embryí byly naprosto v normě,“  uvedl  doktor Štěpán Machač z kliniky Reprofit International v Brně, s tím, že se Magdalena poté rozhodla pro náhradní matku v USA.

Čtěte také:

• Na miminko čekala 11 let, teď pomáhá k dětem jiným
• Náhradní mateřství aneb Když vaše dítě porodí jiná žena
• Monitoring embryí aneb Jak vzniká nový život

Sestřička pro Míšu

Po dvou letech se manželé Cogbillovi se chtěli pokusit o druhého potomka. Už nic nenechali náhodě a od začátku spolupracovali s brněnskými lékaři. Magdalena před početím druhého dítěte prodělala specifickou imunologickou léčbu. „Léčba v ČR probíhala velmi hladce, řekla bych, že v porovnaní s USA až relaxačně. Někdy jsem podle lékařem navrženého protokolu přiletěla už nastimulovaná z Atlanty a dostavila jsem se až na samotný odběr vajíček a následný transfer. Jindy jsem podstupovala léčbu celou na klinice“ řekla Magdaléna.

A po několika pokusech se Magdaleně povedlo ve 35 letech otěhotnět a porodit druhou dceru Payton Elizabeth – Elišku. „Pamatuji si přesně okamžik, kdy jsem dcery poprvé držela. Všechny ty stresy, probrečené dny a noci, ubíjení se otázkami, proč já, nezdary, operace, potraty, to vše najednou zmizelo a já jsem nemohla uvěřit, ze ten malinkatý uzlíček, je opravdu moje dítě! Jsou to neskutečné okamžiky,“ říká Magdaléna.

Magdaléna by neplodným párům poradila, aby si našli specialistu, kterému maximálně důvěřují a obklopili se lidmi, kteří jsou pozitivní a v nelehké životní situaci je podpoří. Sama založila agenturu, která do Brna vozí za oplodněním páry z celého světa. O své cestě za dítětem si založila portál www.myivfalternative.com, kde psala svůj deník, sdílela fotky, videa, jak si například píchat stimulační injekce a poskytla náhled do „zákulisí“ IVF léčby od prvních pokusu až po úspěšné narozeni 2. dítěte. Za posledních 10 let osobně pomohla přes 1 000 párům z celého světa podstoupit léčbu v Brně.