Jak se rodí na Islandu: Hnízda pro rodičky s tatínky

Islanďanka Eva (37) je hrdá na své kořeny. Proto také dala svým dětem jména, jež si vypůjčila z mytologie. Její synové Maximos-Gisli (13) a Nokkvi-Knox (7) i dcera Alexandra Freuja (4) mají být stejně nebojácní, schopni se o sebe postarat a překonat všechny překážky jako proslulí bojovníci severské mytologie. I když Eva žije dnes jinde v Evropě, vychovává své potomky po islandském způsobu.

V její zemi je běžné, že děti se brzo osamostatní a musí vzhledem k drsnému klimatu leccos vydržet. Od šesti let už chodí samy do školy, a to i když venku zuří vánice. A v devíti už je dítě zvyklé zůstat samo doma, pokud je to nutné.

I valkýra někdy selže

„Vždycky si vzpomenu na své dětství, jak se k sobě chovali naši,“ říká Eva.

V její rodině neexistovalo dělení na mužskou a ženskou roli, rodiče se na všem podíleli rovným dílem. Otec v noci vstával, když matka kojila, nedělal rozdíl mezi svým synem a dvěma dcerami, všem se jim věnoval stejně a bez problémů se o ně odmala dokázal sám postarat. A ještě jeden zážitek Eva nezapomene.

„Jednou se ke mně připlížil potichu zezadu, jako by mě chtěl napadnout. Ze všech sil jsem se bránila, bojovala jako o život. Tehdy mi řekl, že nikdy nemám věřit těm, kteří budou tvrdit, že žena je něco méně než muž.“

Ovšem být silná a statečná za každé situace, to není jen tak.

„Jednou jsem já, Valkýra, selhala na celé čáře. To když jsem při porodu požádala o epidurál. Osazenstvo na porodním sále jsem překvapila, ptali se, jestli to myslím vážně.“

Tahle úleva od bolesti totiž není na Islandu běžná. Tam preferují alternativní techniky, jako je akupunktura, případně přirozené prostředky, tedy sprchu, koupel a podobně.

Co si sbalit do porodnice?

Tři tašky

Ještě stále není úplně konec těhotenství, ale pomalinku byste se měla chystat na den D. Připravte sobě a miminku věci, které budete v porodnici potřebovat.

Po porodu v jednom hnízdě

Na Islandu hned po porodu maminku převezou do pokoje, kterému se říká hnízdo. Je to prostorná místnost s manželskou postelí pro rodiče a s postýlkou pro miminko. Rodina je tak od začátku pohromadě, porodní asistentky učí novopečené rodiče se o miminko postarat. Brzy jdou ale domů a asistentky docházejí první týden do domácnosti, aby poradily, pomohly, přesvědčily se, že rodiče všechno zvládají.

Islandské maminky kojí, když si dítě řekne a prakticky všude, kde to jde. Na veřejných místech bývají k tomu určené koutky pro kojící matky. Islanďané se nepovažují za prudérní, rodiče se s dětmi společně koupou či sprchují až do puberty potomků.

Nácvik na drsné klima

Na drsné klima maminky zvykají děti už odmala. Islanďané mají za to, že čerstvý vzduch je pro zdraví dítěte to nejlepší. Týden po porodu jdou s miminky ven, navlečou je do teplých kombinéz, zabalí do místních speciálních teplých vlněných přikrývek, jimž dávají přednost před spacím pytlem. Miminka spí venku dopoledne i odpoledne, nezřídka je před kavárnami v Rejkjavíku vidět zaparkovanou řadu kočárků.

Dospělí sedí v teple uvnitř a děti spí venku. Rodiče už od čtyř měsíců berou děti do bazénů, aby si zvykly na vodu a nebály se jí, od roku se s nimi noří do teplých vod termálních jezírek. Děti se naučí brzo plavat.

Čtěte také:

• Jak vést dítě k samostatnosti
• Jak se rodí na Zélandu: Maorské maminky si na epidurál nepotrpí
• Nazí před vlastními dětmi. Je to normální?

Bonbony na sobotu

Od šesti měsíců si malí Islanďané pochutnávají na tamní tradiční snídani. Jejím základem je kaše z ovesných vloček nebo jiných obilovin vařených v mléce či ve vodě. Na skladbu jídelníčku si dávají na Islandu pozor, nejedí příliš masa, vyhýbají se různým polotovarům a „chemii“, dávají přednost ovoci a zelenině. To ale neznamená, že by si děti rády nezamlsaly.

„Prodávají se tam takzvané bonbony na sobotu, tedy aspoň tak to je napsané na sáčku. Tím pádem je snadnější vysvětlit neodbytným dětem, které loudí sladkosti, že se prostě nemlsá každý den.“

Do světa bájí

Večer maminky dětem vyprávějí pověsti o islandských skřítcích a dalších nadpřirozených bytostech. Tahle tradice je na Islandu silná a přetrvala až dodnes. Taky jim dávají starý vikinský lék – rybí tuk. Původně byl velrybí, dnes z tresek. Lžičku denně, aby dítě dostalo svou porci vitaminu D, který v zemi, kde je půl roku tma, chybí.

„Když ho budeš jíst, budeš velký a silný jako Vikingové,“ osladí mu ne příliš příjemnou pochoutku.