babyweb.cz > BABYWEB 2021 > Rodina > Výchova > Důslednost > Jak se nestat úzkostlivou matkou
Jak se nestat úzkostlivou matkou
Místo toho, aby si mateřství užívaly plnými doušky, jsou konsternovány strachem. Mít obavu o dítě je přirozený jev, nicméně záleží na její intenzitě. Nic se totiž nemá přehánět a ve výchově a přístupu k dětem to patří dvojnásob.
Běháte kolem prcka bez přestání, aby náhodou nespadl nebo se nezranil? Kolem letící včela vám nahání hrůzu stejně jako pískoviště, kde si váš nejmenší rád pochutnává na písku či upatlané formičky strká do pusinky? Vše přehnaně cídíte, dezinfikujete a nejraději byste vykoupila obchod s všelijakými chůvičkami a monitory dechu? Pokud se ve výše uvedených řádcích vidíte, zpozorněte.
Jisté obavy se spouštějí už prvotním zjištěním, že je žena gravidní a strach spolu s touhou potomka chránit přetrvává až do jeho dospělosti. Přehnanou péči se vyznačují především prvorodičky. S postupem času, přebírání zkušeností a optimalizování hormonálních hladin se tento úzkostný strach dostává na přijatelnou míru. Problém však nastává tehdy, kdy úzkost sílí. A ani selský rozum spolu s instinktem vám nepomáhá situaci zmírnit.
Přemíra strachu: Komu hrozí?
„ Asi celých sedm let jsme s manželem čekali na pozitivní těhotenský test, po kterém následoval potrat. Úspěšně jsem odnosila první dítě až za další tři roky a díky tomu jsem se zařadila na seznam úzkostných matek, které to s péčí a rodičovstvím neustále přeháněly,“ svěřuje se Markéta (34) z Plzně, čtenářka magazínu. „Díky manželovi zpětné vazbě jsem začala chodit k terapeutce, která mé obavy postupně mírnila, ty přehnané jsou konečně na ústupu a já si život i výchovu užívám. Před tím jsem se spíše užírala tím, co se může stát.“
Ženy, které si prošly, asistovanou reprodukcí s četnými nevydařenými pokusy mohou celé těhotenství, ale i rodičovství prožívat s větší dávkou obav a stresových momentů. Je nutné si uvědomit, že psychika je mocný nástroj a její negativní využívání a setrvávání v strachu plných myšlenkách může nasekat více škody než užitku. V takových případech neváhejte vyhledat odbornou pomoc, případně si o tom promluvte se svým protějškem. Neberte vaše depresivní pocity na lehkou váhu.
Větší míru strachování dále prožívají ženy, které zastihne mateřství v pozdějším věku. Ženy s nízkým sebevědomím, jejichž matky samy trpěly úzkostí, ale i ty, co mají pocit, že všechno musí jít podle plánu, zatímco jejich děťátko ve svém věku ještě nemluví a stále nechodí na nočník.
Když to přeháníte s úklidem
Dvakrát denně vytíráte podlahu, stejně tak i luxujete, utíráte prach, cídíte každý povrch nejméně třikrát a převlékání povlečení je vám něčím jako národním sportem? Nemluvě o tom, že musíte mít v každém pokoji čističku vzduchu? Pořádek a čistota jsou samozřejmě na místě, ale domácnost s čistotou jako na operačním sálu s sebou přináší zcela opačný efekt. Nemluvě o tom, když dítě neustále chráníte před možnými bacily a vidíte hrůzu už jenom v tom, že váš drobeček ze zvědavosti sní trochu toho písku. Děti pocházející z těchto poměrů nemají tolik odolnou imunitu, tudíž snadno podlehnou nachlazení, virózám a dalším.
Úzkostný rodič = úzkostné dítě
Nechcete, aby váš potomek při prvních pokusech o krůčky upadl? A tak za ním běháte od nevidím do nevidím? Vy jste unavená, vystresovaná a vaše dítě přichází o své první zkušenosti a poznání. Cožpak už si nepamatujete na vaše první odřené koleno? Zkuste se výchově více uvolnit, dítěti buďte nápomocní, nicméně ho nechtějte okrádat o to, aby objevovalo a poznávalo svět. Samozřejmě jistá forma zachování bezpečnosti je na místě, ale čím více budete tlumit jeho iniciativu, tím spíše bude vaše dítě zakřiknuté, bázlivé, nesamostatné a později dojdete k názoru, že trpí nejrůznějšími úzkostmi.
Přehnanou péčí tlumíte rovněž jeho sebevědomí, sebedůvěru a také snižujete jeho smysl pro zodpovědnost. Snad nechcete mít doma nesamostatného mamánka, který nevyletí z hnízda ani ve svých třiceti. Jak se říká, všechno souvisí se vším.
Rozumně dětem dávkujte zodpovědnost
Vzpomínáte si, kdy jste šli ve svém věku poprvé sami ze školy? A někdy v páté třídě jste vyzvedávali mladšího sourozence? Dnes je tomu spíše naopak a nutno podotknout, že tehdy žádné mobily, jako je tomu dnes, nebyly. Postupně dávejte dítěti volnost a ani s přemírou zájmových kroužků to nijak nepřehánějte. Nechejte si ho hrát u kamaráda, dovolte mu přespání, školáka vyšlete na drobný nákup, zkrátka usilujte o přirozené začlenění do běžného života.
Je-li dítě například rozhádáno se svým nejlepším kamarádem, nechejte jej, ať si vzniklou situaci urovná. Můžete mu poradit, jak na to, ale nijak významně nezasahujte. Samozřejmě u zcela viditelné šikany je potřeba jednat.
Tipy, které mohou přijít vhod
- Ve východě dávejte prostor obyčejnému selskému rozumu.
- Zaměřte se na to, odkud vaše úzkostná péče pramení. Identifikujte její původ a vyřešte viníky jednou provždy
- Ve chvíli, kdy vás přepadne úzkostná myšlenka, pouvažujte o tom, zda nebezpečí ve vaší mysli je opravdu reálné.
- Odpočívejte, mějte se ráda, najděte si čas na své kamarádky a buďte tu i pro svého muže, nejen pro děti.
- I když jste matka, neznamená to, že všechny vaše koníčky automaticky hodíte za hlavu.
Zelnitiusová Lenka