Saň v čekárně
VÁŠ PŘÍBĚH Moje třináctiměsíční dcera je poněkud živé a žravé dítě. Její první a nejpoužívanější slovo je ham. Není výjimkou, že z obchodů odcházíme s lízátky a bonbony, které si moje zlatíčko vyžebrá smutným pohledem a neustálým ham ham. Prodavačky tají a rozdávají, co mají po ruce.
Zdroj: archiv redakce
Milé čtenářky, jaký jste zažily největší trapas se svým dítětem? Připojte se k naší soutěži o zajímavé ceny.
Musela jsem navštívit gynekologa a protože jsem neměla hlídání, vzala jsem dceru s sebou. Vybavena plnou igelitkou hraček a knížek, v kabelce křupky, rohlíky jsem se s Anetou usadila v čekárně vedle korpulentní sedmdesátileté paní.
To proklaté ham!
Paní ihned začala šišlat a různě Anetku bavit. Vše probíhalo v pohodě do chvíle, kdy paní vytáhla z šíleně špinavé tašky chleba a řízek. Do té doby hodné a smějící se dítě se změnilo v malou saň.
Anetka se narvala paní mezi kolena, poskakovala a její ham ham ham ham se rozléhalo přes celé středisko. V tu chvíli jsme byly středem všeobecného zájmu.
Jen jsem rudla
Paní natahovala ruku, že jí dá kousnout a já rychle přemýšlela, jak ji neurazit, ale poslat ji i s řízkem někam. Slušně jsem jí vysvětlila, že je malá, že takové věci nejí a že se svými čtyřmi zoubky řízek neukousne.
Z milé stařenky se stala hysterická baba, která začala vykřikovat, že tyhle moderní matky trápí děti hlady a že ona vychovala pět dětí. Ostatní důchodkyně se začaly přidávat a já jen rudla.
Moje dítě nehladoví!
A moje dítě neustále vykřikovalo ham ham ham. Největší gól byl, že paní co seděla naproti, se zvedla a podala mi dětskou výživu se slovy: „Tak jí dejte tohle, já to teď jím, než mi udělaj zuby, to snad může, aby neměla chudinka hlad.“
Musela jsem před celou čekárnou vysypat kabelku a předvést, že opravdu máme svačinu a moje vypasené dítě hlady netrápím.
Romana
