S čím si nejraději hrají vaše děti?

O své zkušenosti se s námi podělila naše čtenářka. Napište nám na redakce@babyweb.cz, jaké hračky vyhrávají u vás a jak nejraději trávíte s dětmi volný čas.

Synovi je pět let, chodí do školky, kde si ho vyzvedáme před pátou hodinou. Dceři jsou dva roky, takže je se mnou doma.

Bydlíme v činžáku v centru města, tedy žádná zahrada, žádný výběh. Sama jsem zde vyrostla, ale to ještě nebyl dvorek ve vnitrobloku rozparcelovaný ploty a jako děti jsme tam mohly lézt na všechny stromy a hrát si na velkém pískovišti a na trávníku. Teď už je všechno jinak, ale naštěstí máme v okolí pár dětských hřišť.

Dokonalý opak

Jedinou báječnou možností, jak smysluplně trávit volno, je pro nás chalupa. Tam se celá rodina opravdu vyřádí. Děti se učí s námi sbírat houby a jezdit na kole. Vesnička s pěti stálými obyvateli je dokonalý opak života ve velkoměstě. Vidí, jak se chovají králíci, slepice a krávy a tak si nemyslí, že vajíčka vyrábějí jen „stroje v klecích“ a mléko nepochází od fialových zvířátek jménem Milka.

Jak vyřadit syna z provozu

Máme v chalupě jen jednu místnost, ve které všichni spíme. Syn je extrémní ranní ptáče, takže jeho půl šestá je pro zbytek rodiny pěkný horor. Na chalupu jsem proto navozila synovy oblíbené stavebnice, knížky, autíčka, aby se nějak zabavil, než se alespoň trošku proberu. Ale jakmile začne čímkoliv šramotit, okamžitě se probudí i jeho malá sestra a hned začnou řádit a přehazovat si hračky z postele do postele. To se už opravdu spát nedá…

Nedávno jsem zjistila, že jediný způsob, jak syna dočasně „vyřadit z provozu“, je pustit mu do sluchátek jeho oblíbené pohádky. To je pak chvilku ticho.

Moře? Vždyť je to jedno

Co se týče „velkých“ dovolených u moře, absolvovali jsme zatím jednu. Znamenalo to dlouhou cestu autem až na Sardinii. Kupodivu to z nás všech nejlépe snášela právě malá Alžbětka. I přesto jsme se s manželem dohodli, že než se vláčet někam do dálav, je skoro lepší trávit čas na zahradě a v lese na venkově. Dětem je to vlastně asi jedno – jen když mají jakýkoliv prostor pro své hry, běhání a řádění.

Hromada hraček

A hraní doma? Snažíme se děti nezavalit přemírou hraček. Jsem přesvědčená, že čím víc jich budou mít, tím méně si s nimi budou hrát. Vidím to u dětí svých kamarádek. Hraček si pak ani neváží. Naše děti mají ještě lego duplo, se kterým jsem si hrávala jako malá. Samozřejmě jsem ještě spoustu dalších dílků na internetovém bazaru přikoupila. Dětem se snažíme nedávat přetechnizované hračky. Dáváme přednost spíše jednodušším, rozvíjejí fantazii.

Milovaná Panena

Když mají děti narozeniny, složíme se všichni na jednu pořádnou hračku, než aby dostaly deset „zbytečných“. Syn miluje lego a Bětuška přece nepotřebuje patnáct barbín. O to víc miluje svojí „Panenu“, kterou jsem jí ušila.

Stejné je to s plyšáky. Těch se nám nahromadil pěkný kopec včetně těch, které mám ještě po sobě a mém bratrovi. Mají je všechny k dispozici, ale stejně si pak hrají jen několika oblíbenými. Dětem skutečně stačí k radosti jen pár hraček.

Nejlepší hračky? Nehračky!

Na výtvarnou činnost, kterou považuji za důležitou, mají děti vyhrazený stůl v mém ateliéru. Mají tam hromadu papírů a spousty barviček různých druhů.

Vídají mě malovat a kreslit, takže je to pro ně motivace. Někdy je nechám i malovat velkými štětci na mé plátno, z toho jsou úplně vedle.

Myslím, že zkušenosti máme s hračkami podobné. Děti vždy nejvíce těší napodobování a úplně nejvíc jsou nadšené z předmětů, které vlastně hračkami vůbec nejsou.

Anna

Máte stejnou zkušenost? Pište do naší diskuze nebo k nám do redakce, nejzajímavější názory otiskneme na naší hlavní stránce.