Rodičovský příspěvek 2020: ústavní stížnost

Včerejší brífink tří senátorských klubů k ústavní stížnosti ohledně zvýšení rodičovského příspěvku se zúčastnili předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Lumír Kantor, předseda Senátorského klubu KDU-ČSL a z Nezávislých Petr Šilar, předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil, 2. místopředseda klubu Starostové a Nezávislí Mikuláš Bek a hosté, kterými byly mluvčí iniciativy Také pečujeme Petru Bořilová Linhartová a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Brífink zahájil předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Lumír Kantor a na úvod řekl: „My jsme se rozhodli že podáme tzv. ústavní žalobu, respektive návrh na zrušení přechodných ustanovení zákona, na což mají senátoři ze zákona právo. To se týká zákona o rodičovském příspěvku, a pro mě je podstatné zdůraznit, že tuto stížnost podepsalo 45 senátorů, což je přes padesát procent Senátu.“

Počet podpisů pod ústavní žalobou se ještě měnil

Pod ústavní stížností prvotně bylo podepsáno 45 senátorů, ale během včerejšího dne se přidalo dalších sedm senátorů a konečný počet a číslo tudíž činí 52 senátorů.

Jako druhý vystoupil nezávislý senátor Petr Šilar a k tématu řekl: „My jsme od začátku zákon o rodičovském příspěvku chápali v té podobě, v jaké byl předkládán a schválen ve sněmovně jako určitou nespravedlnost vůči těm zhruba sedmdesáti tisícům rodinám, na které se příspěvek díky zákonu prostě nedostane. Proto jsme zvolili cestu ústavní žaloby. Není to protest za každou cenu, ale naše legální možnost, jak odčinit tu nespravedlnost, která v tom zákoně je.“

Dvojí metr navýšení rodičovského příspěvku?

Navýšení totiž sice mnohým rodinám pomůže, jelikož se částka zvýšila z 220 na 300 tisíc korun u jednoho dítěte a u dvojčat a vícerčat z 300 tisíc na 450 tisíc korun, jenže nedávno přijatý zákon z nároku na vyšší příspěvek de facto vyjímá rodiny s dětmi do čtyř let, které již příspěvek dočerpali a již jej letos nepobírají. Právě tato část novely je dle senátorů silně diskriminační, a proto chtějí tuto část novely zákona o státní sociální podpoře zrušit.

Za senátorský klub ODS pak vystoupil Miloš Vystrčil: „Obecně považujeme ten zákon za špatný a nespravedlivý, jsme přesvědčeni, že není možné rozlišovat mezi rodiči tímto způsobem. Považujeme to za způsob chování k občanům, který není kompatibilní s tím, jak by demokratický stát měl fungovat. A věřím, že ústavní soudci to vyhodnotí podobně a zruší ty části zákona, které jsou takto nespravedlivé. A také mám pocit, že těch žen a rodin, které podaly žádost, přestože nárok nemají, je velmi málo.“

Nečekejte a požádejte si o příspěvek

Připomínáme proto rodičům, aby se nenechali odbýt a žádost o rodičovský příspěvek si podali, byť na něj dle současného stavu nárok nemají. Více v našem článku zde.

A dále Miloš Vystrčil dodal: „Já nevím, jakým způsobem ústavní soud bude tuto situaci řešit, protože pokud by to mělo být tak, že v okamžiku, kdy dojde ke zrušení části toho zákona a zároveň pro ty rodiny, kde už děti mají více než tři roky, to stejně nebude nic platné. Protože v tom okamžiku, kdy k tomu zrušení dojde, vlastně nárok na ten příspěvek nemají, tak by to znovu bylo nespravedlivé. Proto jsem za tu stížnost rád, ale znovu upozorňuji, že ten zakopaný pes je na začátku, a to ve špatné předloze zákona, a ve špatné práci Ministerstva práce a sociálních věcí a celé vlády.“

A nakonec senátor Vystrčil ještě odpovídá k výši příspěvku: „Ministerstvo práce a sociálních věcí není schopné říct, kolik se omezením v případě rodičovského příspěvku ušetří. Snaha být spravedlivý a peníze, co zbydou, třeba ještě přerozdělit není. Pokud chci být spravedlivý, je to řešení velmi jednoduché, z 80 tisíc jen pro některé rodiny udělám 60 tisíc pro všechny. Pokud tedy není novela v rozporu s právem, tak určitě je to v rozporu s etikou a morálkou.“

Sliby MPSV se nenaplnily

Díky eliminaci některých rodin z navýšení rodičovského příspěvku, na 300 tisíc respektive 450 tisíc korun nedosáhne třetina rodin s dětmi do čtyř let. Ač o nárok pro všechny rodiny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD usilovala, nakonec neuspěla. „Výsledkem je druhá nejspravedlivější varianta,“ řekla k tomu tehdy ministryně Jana Maláčová s tím, že „ústavnost a spravedlivost jsou dva různé pojmy.“

Jako další vystoupil 2. místopředseda klubu Starostové a Nezávislí Mikuláš Bek: „Děkuji za přípravu toho návrhu a jsem moc rád, že získal téměř 100 % podporu v senátním klubu Stan, který je tvořen senátory za Stan, TOP 09 a Nezávislí. Velmi si ceníme té názorové shody s ODS a KDU – ČSL na tom, jak má vypadat férová sociální politika.“

Maminky ve sněmovně

Do Sněmovny při schvalování zákona před Vánoci dorazily i maminky s malými dětmi, které osobně ministryni financí Alenu Schillerovou z ANO přesvědčovaly o tom, že vyšší rodičovský příspěvek by měly dostat všechny rodiny s dětmi do čtyř let. Alena Schillerová kontrovala tím, že státní rozpočet nepočítá navíc s dalším výdajem v hodnotě téměř 2,6 miliardy korun navíc, což je částka, kterou by plošné navýšení rodičovského příspěvku stálo.

Po Mikuláši Bekovi hovořila Petra Bořilová Linhartová z občanské iniciativy #TAKEPECUJEME a ta uvedla: „Před dvěma lety byl navýšen rodičovský příspěvek všem rodičům a osobám pečujícím o děti mladší čtyř let, a to bez ohledu na to, zda již vyčerpali předchozí částku dávky před datem účinnosti novely. Tato bezprecedentní skutečnost tak logicky vzbudila legitimní očekávání obdobného postupu při aktuálním navýšení rodičovského příspěvku.

A ještě zmiňuje: Přechodná ustanovení současné novely zákona o Státní sociální podpoře zavádí nerovnost mezi osobami, které pečují o na minutu stejně staré děti. Tato stížnost napadá jednoznačně přechodná ustanovení novely a chci zdůraznit, že není koncipována tak, aby ústavní soud novelu a navýšení rodičovského příspěvku zrušil.“

Žádost o navýšení RP obrazem

Žádost o navýšení rodičovského příspěvku těch rodičů, kteří nemají dle stávající novely nárok na navýšení, je nutné podat nyní z toho důvodu, aby následně nepřišli rozhodnutím ústavního soudu o nárok na navýšení. Obrazový návod k podání žádosti najdete zde.

Petra Bořilová Linhartová k tomu dodává: „Ačkoli byli úředníci tímto jednáním na začátku roku 2020 zaskočeni, tak nyní již jsou s tímto postupem seznámeni, a dle osobní zkušenosti i sdílených informací od rodičů mohu říci, že jsou ochotni s vyplněním žádosti pomoci a jsou ve většině případů vstřícní. Za profesionální přístup jim tímto děkuji.“

Vyšší náklady by rozpočet utáhl

Na závěr brífingu si vzal slovo předseda KDU-ČSL Marian Jurečka a řekl: „Já jsem táta pěti malých dětí a umím se vcítit do situace rodičů, kteří dnes pečují a vychovávají své děti a umím pochopit situaci maminek, které udělaly pro své dítě či děti opravdu maximum a pak přijde ke slovu vláda, která komunikuje směrem k navyšování rodičovského příspěvku. Jak to ostatně uváděla po celou dobu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová s tím, že se navýšení bude týkat všech rodin dětí do čtyř let věku k 1. lednu 2020. Pak je naprosto nepochopitelné, že nakonec se tato úprava nepodaří v této podobě, tak jak byla některými členy vlády komunikována, prosadit. Myslím si, že je zde opravdu narušen princip legitimního očekávání.“

A dodává: „Mnohé rodiny si z existenčních důvodů nebo pod tlakem ze strany zaměstnavatelů na návrat do práce nemohly další čerpání rozložit na delší dobu jako jiní rodiče tak, aby si nárok zachovaly. Myslím si, že je to opravdu neférové a děkuji senátorům za podporu ústavní žaloby a apeluji na rodiče, aby opravdu šli a o příspěvek požádali, i když aktuální novele nevyhovují. Je zde velká pravděpodobnost, že by ústavní soud tomuto podání mohl vyhovět.“  Na dotaz ještě doplňuje, že „by rozpočet s vyššími náklady neměl mít problém. Podle iniciativy by navýšení znamenalo 1,2 až 1,5 miliardy korun.“ Vládní verze bude rozpočet stát 8,6 miliardy Kč.

Co myslíte, bude ústavní žaloba úspěšná a povede se původní verdikt vládní verze zákona tak zvrátit?

Zdroj foto: Shutterstock.com