Reprodukční klinika dbá na psychiku svých klientek, angažovala koordinátorky

Koordinátorka je průvodce celým procesem

S koordinátorkou se po absolvování vstupní konzultace s lékařem seznámí každá klientka. Na brněnské reprodukční klinice Repromeda jich mají deset a liší se specializací. Některé provádí procesem ženy, které by miminko chtěly, ale z nějakého důvodu to nejde a jiné pro změnu pomáhají ženám, které chtějí vajíčko neplodnému páru darovat.

„Pod názvem koordinátor či koordinátorka si spousta lidí náplň této pracovní pozice nedovede dobře představit. Pro nás jde ale o pojem zcela konkrétní. Vidíme za ním člověka všestranného, s výbornými komunikačními, organizačními a obchodními dovednostmi. Člověka spolehlivého, loajálního a diskrétního.

Velmi důležité je příjemné vystupování, protože psychika žen, které prochází asistovanou reprodukcí, ale i darováním vajíček, může být velmi křehká a páry si musí být jisté, že našim koordinátorkám mohou stoprocentně věřit, říct jim cokoliv,“ vysvětlila funkci koordinátorky ředitelka kliniky Kateřina Veselá.

Pomáhá uklidnit i najít odpovědi

Jednou z těch, které se věnují dárkyním, je Petra Kleckerová, která dříve pracovala jako porodní asistentka (ale pro práci koordinátorky není zdravotnické vzdělání nutností).

„To, že se orientuji ve zdravotnictví, vnímám ve své práci jako jistou výhodu. I přesto, že zdravotní stav probírá s pacientkou či celým párem vždy lékař, vím, co se děje, a můžu podle toho k našim pacientům přistupovat,“ přiznala.

Jejím úkolem je seznámit dárkyni s požadavky, které musí splňovat, aby se mohla stát dárkyní. Ne vždy je to totiž možné. Všechny zájemkyně musí nejprve vyplnit jednoduchý dotazník. Už na základě něj dokážeme velké části žen říct, zda pro ně je či není darování vhodné. Rozhodujícím faktorem je například zdravotní stav pacientky, její rodinná anamnéza, ale kupříkladu i věk,“ prozradila.

Pokud zájemkyně projde, čekají ji genetické testy, protože nějaký problém může být zakódovaný v genech a navenek se nemusí vůbec projevit a klinika má zájem jen o naprosto zdravé dárkyně. Tomuto testu se říká PANDA, což je zkratka pro panelovou diagnostickou analýzu.

„Umožňuje nám vyšetřit stovky mutací a variant v DNA, které zapříčiňují nejčastější genetická onemocnění jako například cystickou fibrózu či hluchotu, nebo mají významný vliv na plodnost,“ popsala koordinátorka a dodala: „Tento test nám ukáže, zda je žena, jež by ráda darovala vajíčka, zdravá, či je nositelkou genu, který by u miminka z jejího vajíčka mohl s velkou pravděpodobností způsobit onemocnění.“

Čtěte dále:

• Stres brání početí. Jak s ním zatočit?
• Psychogynekologie vrací ženám ztracenou rovnováhu
• Honba za miminkem se může stát začarovaným kruhem

Pokud se u dárkyně nějaká forma genetické zátěže objeví, nemůže vajíčka darovat. Samozřejmě se dozví i konkrétně proč, takže zájemkyně tak získá i velmi důležité informace o svém zdraví – celkovém  i reprodukčním, od hormonálního obrazu přes zásobu vajíček až například po pohlavně přenosné nemoci.

Takové zjištění není vždy příjemné a testování i samotný průběh darování vajíček či asistované reprodukce bývá pro psychiku mnoha žen často nelehkou zkouškou. Koordinátorka je pro řadu žen takovou „vrbou“, které se mohou svěřit s čímkoliv a kdykoliv.

„Největší poděkování patří koordinátorce, ať jsem jí volala, nebo v psala v jakoukoliv hodinu, vždy se snažila zodpovědět všechny mé dotazy a naplánovat schůzky dle mých potřeb. Příjemná, klidná a velmi lidská,“ potvrzuje K. H. na webu kliniky.

Nejedná se však vždy jen o trápení a obavy, koordinátorky s klientkami prožívají také jejich radosti.

„S nastávajícími maminkami se loučíme ve chvíli, kdy lékař potvrdí srdeční ozvy. To je přibližně v osmém týdnu těhotenství. Některé ženy s námi ale udržují komunikaci i během těhotenství a po něm, často nám posílají fotky,“ smála se koordinátorka.