První pomoc u dítěte

Autonehoda, úraz, popálení, otrava nebo vdechnutí cizího tělesa jsou události, které se dětem nevyhýbají. Včas a správně poskytnutá předlékařská pomoc zásadním způsobem ovlivní úspěšnost následné odborné péče.

Zdroj: Shutterstock.com

Zajistěte dýchací cesty

Základním krokem při poskytování první pomoci je zajištění průchodnosti dýchacích cest.

Bezpečí je důležité

Pokud je to potřeba, přemístíme dítě do bezpečí, ale vždy šetrně, na nejkratší možnou vzdálenost, s minimálními změnami polohy, aby se nezhoršilo jeho zranění. Zjistíme, zda nás dítě vnímá, zda reaguje na hlas, nebo na dotyk, například jemným poklepem na chodidlo.

Při podezření na poranění krční páteře (autonehoda, pád z výšky) s dítětem raději vůbec nemanipulujeme. Když dýchá, reaguje na podnět, ponecháme ho v poloze, ve které jsme ho nalezli, podle možností ošetříme zranění a přivoláme lékařskou pomoc.

Dítě nereaguje

Když nereaguje, položíme dítěti ruku na čelo a lehce a plynule mu zakloníme šíji. Současně přiloženými špičkami prstů druhé ruky pod jeho bradou ji podzvedneme, aby se uvolnily dýchací cesty. Na krk pod bradou netlačíme. Mohlo by to vést naopak k uzávěru dýchacích cest.

Když v poloze, ve které jsme dítě nalezli, není možné dýchací cesty uvolnit, uložíme šetrně dítě na záda a pak dýchací cesty uvolníme.

Při podezření na poranění krční páteře, šíje a krku hlavu nezakláníme. Dýchací cesty uvolníme jen předsunutím dolní čelisti. Položíme oba ukazováky podél obou stran hlavy dítěte za jeho dolní čelist a tu citlivě vysuneme dopředu.

Další postup

Dalším úkolem je zajištění dýchání
Když dítě dýchá, uložíme ho do stabilizované polohy (viz níže) a sledujeme.
Když nedýchá, odstraníme opatrně všechny překážky v dýchacích cestách a zahájíme umělé dýchání. Ústa ale nikdy nevytíráme, když do nich nevidíme!
Mírně zakloníme hlavu a předsuneme dolní čelist, palcem a ukazovákem ruky, kterou máme položenou na čele dítěte, mu stiskneme nos.
Lehce otevřeme ústa, čelist necháme předsunutou.
Nadechneme se, přiložíme rty těsně na ústa dítěte, pozvolna vdechujeme vzduch ze svých úst do plic dítěte během 1–1,5 sekundy, a pozorujeme, zda se přitom dítěti zvedá a následně klesá hrudník.
Pokud se hrudník dostatečně nezvedá a neklesá, zkusíme úpravou polohy hlavy průchodnost dýchacích cest zlepšit. Pokračujeme v umělém dýchání, dokud dítě nezačne dýchat samo.

Umělé dýchání u miminek

U kojence provádíme umělé vdechy do úst i nosu zároveň, pokud je sevřeme svými rty.

Přílišný záklon hlavy u malého dítěte může bránit průchodnosti dýchacích cest.

Pokud se nedaří dítě účinně prodechnout (nezvedá se a neklesá hrudník), pravděpodobně zůstává překážka v dýchacích cestách. Pokusíme se překážku, cizí těleso, odstranit – viz následující kapitola Cizí těleso v dýchacích cestách.

Udržte krevní oběh

Třetím krokem při resuscitaci je udržení krevního oběhu.

U dítěte, které nedýchá, nemá hmatný puls, neslyšíme tlukot srdce, zahájíme nepřímou srdeční masáž stlačováním hrudníku, které kombinujeme s umělým dýcháním.

Položíme dlaň ruky na střed hrudní kosti. Zvedneme prsty, abychom netlačili na žebra dítěte.

U kojence obejmeme rukama jeho hrudník a palce přiložíme na hrudní kost na šířku prstu pod spojnicí mezi prsními bradavkami, tak že špičky prstů směřují k hlavě dítěte.

Většího školáka a dospívajícího masírujeme oběma dlaněmi. Přiložíme dlaň ruky na střed hrudní kosti a druhou dlaň na ni.

Dále je postup stejný:

Hrudní kost dítěte stlačujeme do hloubky třetiny až poloviny průměru hrudníku.
Uvolníme tlak a znovu stlačíme s frekvencí 120x za minutu.
Uvolníme tlak a znovu stlačujeme hrudní kost v rytmu 30 rychlých kompresí hrudníku ke 2 umělým vdechům. Frekvence stlačení hrudi je minimálně100x za minutu.
Pokračujeme v resuscitaci, dokud dítě samo nedýchá nebo do příjezdu záchranné služby.

Při srdeční masáži má přednost přiměřeně hluboké stlačení hrudní kosti před mělkým stlačováním ve snaze dodržet rychlou frekvenci. Stejně tak je důležitější, aby se při umělém dýchání hrudník dobře zvedal a klesal při probíhající masáži srdce, než přesné dodržení počtu dechů.

Základní strategií poměrů masáže srdce a umělých vdechů je zamezit přerušování zevní srdeční masáže při častém střídání stlačení hrudní kosti a umělých vdechů.

Dítě, které začalo samo dýchat, ale zůstává v bezvědomí, uložíme do stabilizované polohy, která zabraňuje zapadnutí jazyka a neprůchodnosti dýchacích cest. Snižuje nebezpečí vdechnutí zvratků.

Čtěte dále:

Stabilizovaná poloha

Paži blíže k zachránci uložíme podél těla. Druhá paže se položí přes hrudník a hřbetem ruky se přidržuje u tváře. Nohu dále od zachránce ohneme v koleni a tlakem na ni směrem k sobě, za stálého přidržování ruky a obličeje, dítě otočíme na bok. Ohnutou nohu upravíme do pravého úhlu v kyčli i v koleni a hlavu uložíme do záklonu.

U kojence ke stabilní poloze stačí, aby ležel na boku, podepřen polštářkem, přikrývkou. Poloha má být stabilní. Existují různé modifikace stabilizované polohy. Ať jsou jakékoli, nesmí docházet ke stlačení hrudníku, které by ohrožovalo dýchání.

Také musí být možné otočit dítě snadno do polohy na zádech a zpět, a to i tehdy, když je podezření na poranění krční páteře. Dýchací cesty mají být pro zachránce dobře dostupné a snadno kontrolovatelné.

První pomoc při vdechnutí cizího tělesa

Stane li se, že dítě vdechne část potravy, hračky, nebo jiný drobný předmět, silně rozkašle a může se začít dusit.

Malé dítě uchopíme za kotníky, držíme ho hlavou dolu a údery mezi lopatky se pokusíme předmět vyklepat. Nebo si ho můžeme přehnout přes koleno, jednou rukou mu podpíráme hrudník a druhou ho několikrát( 5x) udeříme mezi lopatky. Prozkoumáme ústa, zda nejde cizí odstranit prsty. Pokud údery do zad cizí těleso neuvolnily, pokračujeme údery do hrudní kosti.

Dítě obrátíme a položíme na záda, znovu tak, aby hlava byla níže než hrudník.

Udeříme 5x do dolní části hrudní kosti.

Zkontrolujeme znovu dutinu ústní. Pečlivě odstraníme všechna viditelná cizí tělesa.Uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy a zvednutím bradičky nebo předsunutím dolní čelisti. Zkontrolujeme, zda dítě dýchá.

Pokud dítě dýchá, položíme ho na bok, podepřeme pokrývkou nebo polštářem za zády, aby byla poloha stabilní, a zavoláme záchrannou službu.

Když dítě nedýchá, začneme s umělým dýcháním.

U většího dítěte se můžeme pokusit vypudit cizí těleso z dýchacích cest také stlačením nadbřišku.:

Poklekneme za dítě nebo ho posadíme na židli. Dítě je při manévru v předklonu. Je-li v bezvědomí, mělo by být položeno na záda.
Dlaň jedné ruky by měla být umístěna ve středu nadbřišku. S podporou druhé ruky stlačíme dlaň prudce nahoru a dozadu, jako bychom směřovali tlak do středu hrudníku.
Uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy a zvednutím brady nebo předsunutím dolní čelisti.
Dýchá-li dítě a cizí těleso se podařilo vypudit z dýchacích cest, uložíme ho na bok do stabilizované polohy a zavoláme lékařskou pomoc
Pokud dítě nedýchá, zkusíme 5 umělých vdechů a jsou-li dýchací cesty i nadále pro překážku neprůchodné, opakujeme údery do zad ( 5x) stlačení hrudníku, případně stlačení nadbřišku, a umělé vdechy tak dlouho, až se dýchací cesty uvolní nebo až dítě začne samo dýchat nebo až do příjezdu záchranné služby.

První pomoc při popálení, opaření

Má-li dítě oblečení prosáklé vařící vodou, tukem nebo žíravinou, rychle ho šetrně vysvlečeme, tak aby se oblečení nedotklo zdravé kůže jinde na těle.

Popáleninu ihned rychle a krátce ochladíme proudem studené vody. Je-li to možné, sterilně ji zakryjeme a dítě transportujeme k lékaři.

První pomoc při otravě

Je-li dítě v bezvědomí, zkontrolujeme, zda dýchá, pokud nedýchá, začneme s umělým dýcháním. Poté ho uložíme do stabilizované polohy. Pokud zvrací, zajistíme vzorek zvratků na rozbor. Při požití saponátů, kyselin, louhů a těkavých látek jako např. benzinu, zvracení nevyvoláváme. Ústa vypláchneme vodou. Okamžité vypití většího množství mléka nebo vody po požití kyseliny nebo louhu může částečně látku neutralizovat a snížit riziko poleptání jícnu.

Později to ale ztrácí smysl a tekutiny se pak spíše nedoporučují. Při podezření na otravu léky nebo rostlinami zajistíme vzorek látky nebo rostliny, kterou dítě požilo, aby bylo možné zjistit, o jakou otravu se jedná.

Podání 3 až 10 tablet rozdrceného živočišného uhlí v malém množství vody je přínosné u většiny otrav, zejména u otrav léky, houbami, rostlinami. Nehodí se jen u otrav, kdy nechceme vyvolat zvracení (benzínové deriváty, těkavé látky, kyseliny a louhy)