První den v mateřské škole – 9. příběh
Můj nástup do mateřské školky byl katastrofou pro celou rodinu. Bylo to tehdy, před necelými 40 lety, kdy vládly pevná pravidla a ne jinak.
Zdroj: archiv redakce
Byla jsem velmi živé dítě a pokud jsem byla do něčeho tlačena, tak jsem se zabejčila a nebylo se mnou k hnutí. Bohužel ve školce se muselo spát, což já odmítala. Proto jsem také častokrát ze školky utekla za maminkou, která pracovala opodál. Nebo také s jedním spolužákem, který bydlel nad školkou.
Babička se znala s paní ředitelkou, a tak to vyřešily tím, že jsem přes spaní byla v kuchyni u kuchařky, abych nerušila ostatní děti nebo opět neutekla. Také jsem se neustále prala. Pokud mi někdo něco bral, hned jsem vylítla jak čertík z krabičky a byla bitka i s většími dětmi.
Rodiče si pak na mně stěžovali, že jsem ublížila třeba i o tři roky staršímu chlapci a asi o dvacet kilo těžšímu. Já měla doma starší sestru a tak jsem byla vytrénovaná od ní.
A nejhorší bylo to , že jsme museli denně vypít jednu lžičku rybího tuku. Přemlouvali mně, že pojedeme do divadla, když ho pěkně spapám. Tak jsem jim řekla, že nikam nechci a tvrdošíjně jsem ho odmítala. Jenže tehdá se muselo a basta. Jednoho dne jsem se nenechala donutit a učitelku i sebe jsme tím tukem polila. No smrděliyjsme strašně a moje i učitelky zástěra se musela vyhodit. Samozřejmně jsme ji učitelce museli zaplatit .
Mým rodičům bylo doporučeno, ať si mně ze školky vezmou, protože narušuji celý kolektiv a chod školky. Takže jsem ve školce vydržela od září do Mikuláše. Potom jsem byla naprosto spokojená, protože jsem jezdila s taťkou v autě na motoru ve Škodě 1203. Tím jsem také poznala dost míst u nás i na Slovensku a cestování se stalo mou vášní.
A dnes, když mám čtyři děti ,vůbec neřeším věčné stěžování maminek ten – váš našemu! Nikdo nejsme svatý a nejlepší si je zamést před vlastním prahem.
Dana
