První den v mateřské škole – 2. příběh
I já bych mohla napsat hezký článek z pozice maminky,ale napíšu Vám článek nejen z této pozice,ale z pozice učitelky,kterou dělám už neuvěžitelných 50 let a ani to tak nevypadá………jsem již babička malého vnoučka.
Zdroj: archiv redakce
První dny dědí odloučených od maminek prožívám nejen s dětičkama,ale i s maminkama.po zkušenostech ráda poradím povzbudím. Děti chodí na tzv.zkoušku, asi tyden před nástupem, spolu s maminkou….
Přišel k nám malý tříletý klučina…..maminka naměkko a klučina pláče, beru ho od maminky…..ta se poučí DEJ MI PUSINKU……A KLUČINA SE OZVAL NEDÁÁÁÁÁÁÁÁÁM. A tak opouštím šatnu s malým hrdinou, který kulí oči okolo, neví co se děje a co se stane dál. Zavřu dveře, maminka poslouchá za dveřmi/to se potom přiznala/ a já začínám s malým Pavlíkem konverzaci…….budeme si hrát??
A on odpovídá NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ, budeme stavět auta? NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ, Budeme navlékat korálky? NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ. A tak to pokračovalo ještě několika otázkami……poslední byla chceš se mazlit???ANO!
Konečně se našla kladná odpověď. Vzala jsem Pavlíka na klím jako,, maminka“ a měla jsem vyhráno nejen já , ale i malý Pavlík. Po chvíli se uklidnil a z mého klína pozoroval děti a sám pomalu slezl z klína a šel si hrát……………Musela jsem mamince poslat sms s tím jek se mno komunikoval Pavlík…a jak to skončilo…….Maminka byla ráda, že ten její drobeček zvládl TEN PRVNÍ DEN VE ŠKOLCE a TĚCH PODOBNÝCH JSEM ZAŽILA S MNOHA JINÝMI DETMI.
jÁ JSEM TO MĚLA SE SVÝM SYNEM LEHČÍ O TO , ŽE JSEM JAKO POZOROVATELKA ZA ZÁCLONOU MOHLA VIDĚT SVÉHO DROBEČKA ….PAMATUJU SE PŘESNĚ ŠROUBOVAL SI SE STAVEBNICÍ , KTEROU DOMA NEMĚL TO HO PANÍ UČITELKY DOKÁZALY ZAUJMOUT.
DNES JE Z NĚJ HODNÝ SPRÁVNÝ TATÍNEK MALÁHO KLUKA. Když mu vyprávím jaký byl, co dělal, a vytáhnu foto, vždy se tomu všemu zasmějeme.
Eva
