Proč přibývá císařských řezů?

Čím to je, že císařských řezů neustále přibývá?
Dneska nikdo nechce riskovat. Ne, že by dřív lékaři riskovali, jen čekali na spontánní porod déle. Nárůst počtu císařských řezů je dán situací ve společnosti, samotnými rodiči i doprovodem u porodu. Na epidemii císařských řezů mají podíl všichni.

A lékaři?
Císařský řez se začal ordinovat volněji, aby byly děti stoprocentně v pořádku a aby se rizika omezila na minimum. Porodník si tím neusnadňuje práci, ale musí naopak hlídat více věcí najednou. Sleduje kardiotokografy, uklidňuje lidi, kteří jsou z jeho křivek vyvedeni z míry, podává léky…

Jaká je hlavní motivace u lékařů?
Každý chce maximálně ochránit dítě. Často jde také o prevenci zaléčené sterility, snaha uchovat ženě šanci na další těhotenství – na to se dříve také tolik nehledělo. Navíc dnes se téměř všechny polohy koncem pánevním ukončují císařem.

Ve prospěch císařského řezu mluví v tomto případě epidemiologická data. Naopak se ale nesmí zapomínat, že císařský řez je operace s možnými komplikacemi. Tyto dva argumenty stojí proti sobě.

A jakou roli hrají při rozhodování přístroje?
Ano, dalším impulzem pro císaře jsou kardiotokografy, které vypovídají o stavu plodu nějakým způsobem, ne však vyčerpávajícím. Máme spoustu falešně pozitivních výsledků – miminko je po porodu v pořádku, i když přístroj hlásil opak. Nikdo však neví, jestli není v pořádku právě proto, že se zasáhlo včas. Vymýšlejí se další metody, které by falešný poplach měly snížit.

Nepředstavuje to větší stres pro mámu i dítě? Jak to dítě vnímá?
Dítě je při porodu ve stresu tak jako tak, protože porod samozřejmě je stres. Dochází k velkému tlaku, zhoršenému prokrvení placenty. Hlavní slovo tu ale má příroda a matka i dítě jsou na to připraveni. Po porodu vám každá žena řekne „už nikdy!“ a za týden nebo za rok už vůbec o ničem neví, všechno zlé zapomene. Oxytocin (hormon lásky – pozn. red.) má účinek i amnestický.

V čem se pro dítě liší příchod na svět normálním porodem a císařským řezem?
Přirozený porod má řadu fyziologických funkcí, třeba že se při něm dítěti zmáčkne hrudník a novorozenec se při něm zbaví tekutiny v dýchacích cestách. Při císařském řezu je miminko vyňaté náhle, a tak nechce začít dýchat… Lékaři říkají, že má „horší adaptaci“.

Plánovaný císařský řez vám nezajistí, že dítě bude úplně bez problému. Miminko může mít den po porodu císařem problémy s přizpůsobením se novému prostředí. Na tuto skutečnost matky připravujeme.

Nepomohlo by po operaci aspoň nechat dotepat pupečník?
Při operaci, kdy je děloha otevřená, krvácí a rychle se stahuje, se už nemůže tolik hledět na výhodu nechat pupečník dotepat. Miminko se zároveň dává rovnou pediatrům a porodníci mají plné ruce práce s ošetřením maminky, aby ztratila co nejméně krve.

A jak je to s porodem placenty?
Placenta se odebírá rovnou, nemá smysl na nic čekat. Samovolně se může začít odlučovat během desítek sekund až několika minut, většinou ji ale odloučíme ručně. Je to kvůli prevenci ztráty krve, která může rychle narůstat – musíme zastavit krvácení velkých cév.

Za jakých podmínek probíhá fyziologický porod nejlépe a nejrychleji?
Většinou, když porod začne v termínu, ženy přijedou s otevřenou brankou a když s tímto nálezem přijedou klasicky kolem půlnoci, tak do rána je miminko na světě. Tomu jsem ochoten říkat Příroda. Mohly by rodit „ve vysoké trávě“. Takové porody jsou něco skutečně pěkného.

Ne všechny porody jsou ale tak hladké.
Relativně často bývá miminko větší. Hmotnost dětí roste, naše populace je dobře živená a kolikrát je to prostě až moc. Dnes je spousta dětí vážících nad čtyři kila. Z císařských řezů se stává začarovaný kruh, protože žena, která jednou rodila císařem, bude podruhé pravděpodobně rodit císařem znova.

Video – císařský řez

Porod císařským řezem je především náročnou operací. A takto by ho měla vnímat rodička, ale i lékaři. Unikátní video přímo z porodu císařským řezem odhaluje náročnost lékařského zákroku.

Jaký je dopad provedení císařského řezu na prožívání rodičky?
Záleží na důvodu císařského řezu. U akutního císařského řezu, kdy jde o záchranu dítěte nebo matky, tam jsou dopady naprosto vynulované, protože mají všichni pozitivní zážitek z toho, že to všechno dobře odpadlo bez ohledu na způsob.

Jindy hraje roli rozhodování matky. Jsou situace, kdy mamince vysvětlíme obě možnosti a domluvíme se s ní. Příkladem může být plánovaný císařský řez při poloze koncem pánevním – porod bývá delší a závěr těžší, může dojít ke komplikacím.

Obecně sečteno, miminka mají horší adaptaci než po porodu hlavičkou. Je těžké si někdy vybrat. Někdy jsou dvojčata správně uložena hlavičkou dolů, ale protože jsou po umělém oplodnění, uvažuje se opět o císaři apod.

A císařské porody na přání?
Neděláme. Jsou porodnice, kde zřejmě císařský řez na přání provádějí. Tyto porodnice pak mají až 30 procent císařských řezů ročně a statisticky se vymykají.

Ani když má maminka patologický strach z porodu?
Zkušenost říká, že taková žena stejně nakonec neporodí. Nejdřív je přemluvíme, aby to zkusily, ale protože mají blok, skončí i rozběhnutý porod císařským řezem. Dáváme tento prostor, aby si žena později nevyčítala, že to ani nezkusila.

Vyvíjejí na vás tlak doprovody u porodu?
Ano, ale porodníci si umějí hájit své území. Tlak doprovodu hraje důležitou roli při rozhodování doktora o císařském řezu. Když totiž vznikne při porodu jakýkoliv problém a k tomu se přidá nátlak doprovodu, tak je jednodušší nečekat a přistoupit k sekci. Důvodem je právě ten konflikt osobní zodpovědnosti, nestojí to za ta rizika, že si někdo bude později stěžovat. Císařský řez je rychlé řešení pro netrpělivé, do hodiny je po všem. Tuto záležitost porodníci otevřeně přiznávají.

MUDr. Petr Chudáček, primář porodnicko-gynekologického oddělení Oblastní nemocnice v Příbrami