Při porodu v porodnici hraje prim vstřícná atmosféra a respekt k ženě

Ve vašem výzkumu jste se zabývali tím, jaké faktory ovlivňují spokojenost žen s péčí v českých porodnicích. Co má největší vliv na průběh porodu v porodnici z tohoto hlediska?
Sledovali jsme, zdali se do průběhu porodu může promítnout to, jak rodící žena vnímá atmosféru v porodnici, jak se v porodnici cítí. Ukázalo se, že ženy, u nichž došlo k porodním komplikacím a zákrokům (jednalo se především o nepostupující porod a akutní císařský řez), hodnotily přístup a chování zdravotníků výrazně negativněji. Není přitom pravděpodobné, že by horší hodnocení bylo způsobeno právě tím, že tyto ženy měly těžší porody. Jednak zpětně hodnotily jednotlivé zdravotníky velice různě a také často popisovaly, že jejich kontrakce ustávaly poté, co s nimi zdravotníci jednali autoritativně, necitlivě či hrubě, a opět zesílily, když se změnil personál či se jich ujal někdo, kdo k nim byl vlídný a podpořil je. Vše tedy nasvědčuje tomu, že nevstřícné chování zdravotníků může negativně ovlivnit průběh porodu.

Jakých nevhodných kroků konkrétně se zdravotnický personál na rodící ženě dopouští a co tím v ženě vyvolává?
Pokud personál rodící ženu stresuje, nedbá její potřeby soukromí, jejího studu, nedovoluje jí soustředit se na porod (vyžaduje například, aby v kontrakcích vyplňovala dotazníky), jedná s ní nevlídně a direktivně a nezohledňuje její přání ohledně vedení porodu, žena může prožívat bezmocnost, strach, úzkost, či dokonce vztek a ohrožení. To může mít za následek narušení spontánních hormonálních pochodů řídících porodní děj, a tím i porodní komplikace.

Nakolik tedy může psychické rozpoložení ženy při porodu ovlivnit jeho průběh?
Podle zahraničních studií se u žen, kterým se v průběhu porodu dostávalo psychické podpory, vyskytovaly méně často porodní komplikace, přičemž nejčastěji je uváděn právě nižší počet nepostupujících porodů a akutních císařských řezů. V tom se naše výsledky pozoruhodně shodují.

Se zahraničními studiemi se shodují i některá naše další zjištění: například provázela-li ženu porodem předem zvolená porodní asistentka či dula, významně se snižoval počet epiziotomií a méně časté bylo i užívání epidurální anestezie. Pokud měla žena u porodu předem zvoleného porodníka, bylo užívání epidurální anestezie naopak významně častější a statisticky významné bylo i častější ukončení porodu císařským řezem. Více komplikací se objevilo i u žen, které měly u porodu mediky či jiné cizí osoby v roli pozorovatelů. Do studie byly zahrnuty jen rodičky s nízkou mírou rizika a byly vyloučeny ženy s plánovaným císařským řezem.

Na co si nejčastěji stěžují české rodičky, co postrádají v českých porodnicích?
Ženám vadí zejména nevhodné chování zdravotníků, neochota, lhostejnost, nezdvořilost a autoritativní přístup některých z nich, nemožnost spolurozhodovat o průběhu porodu a rutinní zasahování do průběhu porodu, které se někdy děje bez předchozího upozornění a vysvětlení, a v některých případech dokonce i přes předchozí výslovné odmítnutí rodičky. Dále oddělování od dítěte po porodu, rutinní odnášení zdravých novorozenců do inkubátoru a nevstřícně nastavená organizační pravidla v porodnici.

Často se výtky vztahovaly i k nedostatečné podpoře při problémech s kojením a nerespektování studu nejen v průběhu porodu, ale i v poporodním období (například odhalování intimních míst před početnou vizitou). Ženy si stěžují i na častý požadavek zdravotníků okamžitě ukončit kojení či vzbudit dítě kvůli příchodu vizity a na nerespektování biorytmu dětí (například fixně stanovené časy pro koupání novorozence, donášení dětí ke kojení v pravidelných intervalech a ne podle jejich potřeby).

Rodičky nezřídka uváděly i to, že ačkoli byly na předporodních kurzech porodnice seznámeny s různými možnostmi vedení porodu včetně nefarmakologické úlevy od bolesti, v té samé porodnici pak nic z toho nebylo možné. Podobně tomu někdy bylo i s právem ženy odmítnout některé rutinní zákroky: na předporodním kurzu v porodnici je ženám sice řečeno, že jsou tyto zákroky pouze doporučené, ale ve skutečnosti se pak některé ženy setkají s tlakem ze strany zdravotníků, aby se těmto zákrokům podvolily, a když se podvolit nechtějí, zdravotníci reagují nevstřícně a podrážděně.

Kdo z hodnocení žen vychází lépe: lékaři, nebo ostatní zdravotnický personál?
Na porodnickém oddělení jsou hodnoceny celkově lépe porodní asistentky než lékaři, na oddělení šestinedělí je celkově lépe hodnocen personál pečující o rodičky než personál pečující o novorozence.

Co ženy nejvíce potřebují k tomu, aby se v porodnickém zařízení cítily bezpečně?
Obecně platí, že důležitá je vstřícná atmosféra a respekt k individuálním potřebám rodící ženy. Důležité jsou i další faktory, například možnost rozhodovat o průběhu svého porodu a péči o dítě (včetně kontaktu s ním), dostatečné a včasné podávání informací, dostupnost zdravotníků, když je žena potřebuje, a dobrá orientace ženy v plánovaném dění (zákrocích, medikaci, vyšetřeních) jak v průběhu porodu, tak i v poporodním období. Roli hraje i vzhled a vybavení prostor porodnice. Zároveň je ale třeba říct, že každá žena má jiné preference a potřeby, a proto na tuto otázku nelze odpovědět paušálně. Velmi dobré zkušenosti s porodem v porodnici měly zpravidla ty ženy, které měly u porodu „svou“, předem domluvenou porodní asistentku nebo dulu.

V současnosti se mluví o rušení malých porodnic. Co by to podle vás přineslo do českého porodnictví?
Podle našich výsledků existuje souvislost mezi velikostí porodnice a spokojeností žen s péčí: spokojenost statisticky významně klesá se zvyšujícím se počtem porodů vedených ročně v porodnici, i když velikost porodnice hraje větší roli u hodnocení oddělení šestinedělí než u hodnocení porodnického oddělení. Na druhou stranu se mezi nadprůměrně hodnocenými porodnicemi objevily i velké porodnice a některé malé porodnice měly naopak podprůměrné hodnocení. Je ale zřejmé, že důvěrnější prostředí menších porodnic může zásadně podpořit psychickou pohodu ženy a psychická pohoda ženy má pozitivní vliv na průběh porodu a zahájení kojení.