Pořádně si loknout vody dětem jen prospěje

Jsme z velké části z vody a potřebujeme ji k životu

Po narození se lidské tělo skládá ze 75 % z vody. Postupně se tento objem zmenšuje a velmi progresivně dosáhne podílu v těle jako u dospělých, tedy 65 %.

Děti ale rychle rostou a jejich potřeba příjmu tekutiny je v poměru k jejich tělesným proporcím třikrát větší než u dospělých. Jakmile začnou chodit a běhat, tak si tělo žádá ještě o víc.

Voda pomáhá adaptovat se na okolní teplotu

Pak je tu i další komplikace, totiž že u nejmenších není mechanismus termoregulace ještě dostatečně vyvinutý a miminka se hůř adaptují na vyšší teploty.

Nečekané vedro, které tak dobře známe z teplotních skoků posledních let, může znamenat zdravotní malér spočívající v dehydrataci. Navíc mají-li ti nejmenší žízeň, neumějí nám to dát vědět a o pití se přihlásit.

V každém věku pijeme jinak

V raném věku, pokud je miminko jen kojené nebo dostává pít z lahve, mělo by být v tekutinách saturované. Když sluníčko připaluje, přidáme jedno pití navíc.

Jakmile začneme zařazovat pevnou stravu nebo také kvantita mléka klesá, tak už musíme přísun tekutin dětem hlídat. Ve střehu jsme hlavně u těch větších. Podle zkušenosti pediatrů až 60 % dětí ve věku čtyři až osm let dostatečně nepije.

Odpočítáváme skleničky

Spoléhat se na to, že ovoce a zelenina zalepí díru v pitném režimu, tak to nestačí. Pokryjí zhruba 20 až 30 % denní potřeby tekutin. Takže skutečně nejdůležitější přísun přichází s nápoji v čele s normální vodou.

Její denní spotřebu můžeme odměřit. Dítě od jednoho do tří let by mělo vypít 800 až 900 ml vody denně. To představuje pět a půl sklenic o objemu 15 cl. Od čtyř let už je to jeden litr denně, takže tak sedm stejných skleniček.

„V jakémkoliv věku se snažíme nenechat to dojít do momentu, kdy má dítě žízeň. To už je varovným signálem, že se mu tekutin nedostává,“ varuje francouzský výživový specialista doktor Patrick Serog.

Dehydratace s sebou nese bolesti hlavy, únavu, zácpu i infekce močových cest.

Nejprve nabídněte čistou vodu

První reflex, jak uhasit žízeň, je napít se vody. Limonády, kolu a ostatní podobné sladké a ochucené nápoje povolíme dětem občas. Pokud je totiž pijí běžně, zvyknou si na jejich chuť a obyčejná voda jim bude připadat fádní.

Dítě k pití vybízíme během celého dne, zvlášť když je v pohybu, sportuje. Těm větším, tak kolem čtyř pěti let, můžeme už názorně ukázat, kolik by toho mělo vypít. Těch sedm osm sklenic denně rozdělíme pravidelně mezi jídly. Taky můžeme dát dítěti lahvičku s pitím do batůžku.

Příklady táhnou

Úplně nejlepší je však osobní příklad. „Pokud vás dítě vidí pravidelně pít vodu, tak to bude chtít po vás opakovat,“ říká Serog.

Zapojte fantazii a milé drobnosti

Nedoporučuje příliš děti nutit, aby si tento návyk nezošklivily, spíš je nějak zaujmout a zpestřit jim to. Třeba tím, že do vody přidáme pár lístků máty nebo citronovou šťávu. Pořídíme dítěti nějakou pěknou skleničku, nabídneme mu brčko. Dalším trikem je led různých forem.

Čtěte také:

• Auto se v letních vedrech může změnit ve smrtící past
• Nechcete mít obézní dítě? Víme, jak na to
• Jak předcházet rozvoji alergií u dětí ještě před narozením

Kohoutková nebo balená?

Zrada v kohoutkové vodě spočívá v přemíře dusičnanů, které zvláště těm nejmenším s nezralým zažívacím ústrojím nedělají dobře. Proto pro ně volíme vodu balenou, kde máme jistotu, že její kvalita odpovídá potřebám miminka.

Můžeme si i zjistit, jak je to se složením vody, která nám teče z kohoutku. Obsah dusičnanů v ní by měl být menší než 10 mg na litr.

Větším dětem už můžeme dát k pití kohoutkovou vodu, ovšem jen studenou, žádnou vlažnou, protože v té mohou být pomnožené mikroorganismy. Vodu necháme vždycky pro jistotu odtéct, než ji podáváme k pití. Pokud máme na vodovodním kohoutku perlátor, může se na něm usazovat vodní kámen, a tak ho pravidelně čistíme.

Nepříjemná bývá také příchuť chloru, s níž si lehce poradíme tak, že necháme natočenou vodu odstát, třeba v karafě, a pak ji uložíme do ledničky.

Ti, kteří vsadí z nejrůznějších důvodů na vodu balenou, by ji měli po otevření co nejdřív spotřebovat, nejlépe do 24 hodin. Ani v ledničce nevydrží déle.

Oživení pitného režimu

Pokud dítěti chceme čas od času oživit nápojový lístek, tak mu nabídneme vodu s příchutí. Vybereme takovou, která není „napěchovaná“ cukrem. Některé v sobě totiž za přitažlivou chutí mohou skrývat až deset kostek cukru v lahvi, což je pořádná nadílka.