Popírání otcovství
V praxi jsou poměrně časté i případy, kdy je jako otec v rodném listě označen muž, který se buď sám za otce dítěte nepovažuje, nebo naopak o něm sama matka dítěte tvrdí, že biologickým otcem není. Zajímavé je, že dítě, které zákon opravňuje podat (v zastoupení opatrovníkem) žalobu na určení otcovství naopak nemá právo podat žalobu proti některému z rodičů na popření rodičovství. Zatímco určit otcovství lze za splnění zákonných podmínek téměř kdykoliv za života dítěte (vyskytly se v praxi i případy, kdy takovou žalobu podalo šedesátileté „dítě“), tak s ohledem na potřebu stabilizovat poměry dítěte bezprostředně po narození stanoví zákon velmi krátkou lhůtu (říká se jí rovněž lhůta popěrná), v níž mohou rodiče zapsaní v rodném listu dítěte žalobu o popření otcovství podat. Tato lhůta činí pouhých šest měsíců a běží u matky od okamžiku porodu dítěte.
Zdroj: archiv redakce
Půlroční lhůta
Jestliže otcovství popírá muž, který byl jako otec do rodného listu matrikou zapsán proto, že se dítě narodilo za trvání jeho manželství nebo se narodilo do 300 dnů poté, co manželství zaniklo, může s úspěchem žalobu o popření svého otcovství podat do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že se jeho (bývalé) manželce narodilo dítě.
Pozdní lítost
Druhou skupinou jsou otcové, kteří uznali své otcovství a učinili s matkou před matrikou nebo před soudem souhlasné prohlášení o rodičovství a na podkladě toho byl takový muž zapsán do rodného listu dítěte. Došlo-li k uznání otcovství ještě před narozením dítěte, může otec (který si věc nakonec rozmyslel) podat žalobu do šesti měsíců od narození dítěte. Avšak jestliže se partneři dohodli na matrice nebo u soudu o svém otcovství až po narození dítěte, může být žaloba podána ve lhůtě do šesti měsíců ode dne, kdy učinili prohlášení o otcovství. Šestiměsíční popěrná lhůta nemůže být jakkoliv prodloužena a soud její dodržení vždy velmi pečlivě zkoumá. Případná opožděná žaloba některého z rodičů by musela být vždy zamítnuta.
Zájem dítěte
I po uplynutí této lhůty lze ještě otcovství popřít, nicméně k podání žaloby je oprávněn (nikoliv povinen) pouze Nejvyšší státní zástupce, a to jen tehdy, dospěje-li k přesvědčení, že to vyžaduje zájem dítěte. I pokud se k takovému postupu odhodlá, vyžaduje zpravidla od možných účastníků řízení předložení jimi zaplacených znaleckých posudků.
Rozhodne genetika
Stejně jako v řízení o určení otcovství se i při projednávání všech žalob o popření otcovství provádějí pravidelně znalecké posudky (z oboru genetika nebo hematologie), protože ten, kdo žalobu podává, vyhraje jen za předpokladu, prokáže-li, že je vyloučeno, že otec dosud zapsaný v rodném listě biologickým otcem vskutku je. Velkým překvapením pro „tatínky“ v řízení u soudu mnohdy bývá, že matka podá žalobu proti (bývalému) manželovi a tvrdí, že s ním v rozhodnou dobu nesouložila, s čímž on často bezvýhradně souhlasí, taková skutečnost se následně prokáže i podanými znaleckými posudky, přesto však muž, jehož otcovství bylo za jeho souhlasu popřeno, musí zaplatit nikoliv zanedbatelné náklady státu za znalecké posudky, přísně vzato žalobě proti němu bylo vyhověno a v řízení prohrál.
Nový zákon
V roce 1998 v důsledku novelizace zákona o rodině zákonodárce poněkud zjednodušil možnost popírání otcovství tam, kde se dítě narodilo do 300 dnů po pravomocném rozvodu manželství. I když i v takovém případě je bývalý manžel zapsán do rodného listu dítěte jako jeho otec, pak podá-li buď on, nebo matka dítěte žalobu a je tu jiný muž, který se ke svému biologickému otcovství hlásí, pak soud není povinen provádět znalecké dokazování a na základě shodného prohlášení účastníků řízení a muže, který se k otcovství hlásí, žalobě o popření otcovství vyhoví. Po skončení řízení pak soud uvědomí matriku a nic již nebrání matce dítěte a biologickému otci, aby došlo k určení otcovství nového partnera souhlasným prohlášením u kterékoliv matriky nebo soudu.
