Otazníky v plánu likvidace malých porodnic

Úvahy o zrušení tzv. nízkokapacitních porodnic jsou více než znepokojující, přičemž tři hlavní aktéři této vize se zatím neshodují na tom, jaká kvóta by měla malé porodnice odstřelit. VZP uvažuje o tom, že neprodlouží smlouvy porodnicím, ve kterých se narodí méně než 500 dětí za rok. Ministerstvo zdravotnictví zvyšuje limit na 600 porodů ročně a Sdružení nemocničních gynekologů a porodníků by hranici posunulo dokonce na 800 porodů ročně.

Dodejme, že v roce 2002 bylo v ČR 130 porodnic (ve 40 procentech z nich se rodilo méně než 500 dětí za rok), zatímco v loňském roce fungovalo 98 porodnic (pod hranicí 500 porodů za rok bylo sedm procent z nich). V posledních sedmi letech tedy v Česku ubylo přibližně 30 procent porodnic a uvádí se, že počet porodů narostl ve stejném období o 20 procent.

Klesající porodnost?

Nabízí se vysvětlení, že za snahou zlikvidovat malé porodnice a centralizovat péči o rodičky do fakultních nemocnic může být klesající počet rodících žen a snaha zajistit v budoucnu dostatek rodiček velkým porodnicím. Mluví se o doznívajícím baby boomu, ovšem v mnoha porodnicích v zemi zatím odliv rodiček nepocítili, pražské porodnice jsou navíc natolik vytížené, že aktuálně by žádný větší příliv budoucích matek kapacitně nebyly schopné pokrýt.

(Mimochodem o konci baby boomu se psalo už v roce 2009 a mnohé porodnice jsou přeplněné ještě v závěru roku 2011.)

Úspora pro zdravotní pojišťovny?

Co dalšího může být za záměrem zredukovat počet porodnic? Má přinést rušení nízkokapacitních porodnických zařízení úsporu zdravotním pojišťovnám? Pro Medical Tribune se v rozhovoru vyjádřila Hana Perková, ředitelka Rokycanské nemocnice, která je na seznamu ohrožených porodnic: „U porodnic nechápu, co pojišťovna ušetří, protože ženská někde porodit musí, někde se jí to musí zaplatit a ve fakultních nemocnicích to bude dražší…

Nedostaneme od pojišťovny za porod ani korunu navíc, takže nevím, o co pojišťovnám jde.“ (Celý rozhovor: Rušení porodnic je nebezpečné)

Kvantita nad kvalitou?

Náměstek Ministerstva zdravotnictví Vítězslav Vavroušek vysvětloval další postup na přípravách plánu rušení porodnic v rozhlasovém pořadu Ozvěny dne tak, že ministerstvo bude dbát na spolupráci s odbornými společnostmi, jež určí kritéria, podle kterých se bude o existenci porodnic rozhodovat: „Pokud se budou domnívat, že pro bezpečí rodiček a dětí je důležitá rutina, která vyplývá z určitého počtu výkonů, tak to určitě budeme podporovat.“ Jinými slovy: v malých porodnicích je nedostatečně zkušený personál, který je méně kvalifikovaný než personál ve fakultních nemocnicích – což je poměřováno počtem porodů za rok

Pro časopis Týden zase mluvčí MZ ČR Vlastimil Sršeň uvedl: „Rušení porodnic má logiku. Osobně bych taky raději šel do nemocnice, která je větší, kde mají lékaři více zkušeností, která sice není za rohem, ale kde mám jistotu, že mě ošetří erudovaní lékaři se zkušenostmi.“ V jeho odpovědi se mimo jiné trefně promítá „nemocný“ přístup současného českého porodnictví, kdy těhotná žena je už rovnou pacientka, tedy někdo, kdo má zdravotní potíže, jež musí být řešeny lékařsky.

Absolutně je přitom na úkor kvantity opomíjena kvalita péče a fakt, že v malých porodnicích těhotné ženy a rodičky často zaznamenají méně anonymní, téměř rodinnou atmosféru, vstřícnější přístup personálu a větší náklonnost ke svým porodním přáním, jakož i uspokojivější poporodní péči. Zkrátka se tam nemálo žen cítí lépe, ačkoli jde o porodnice hůře vybavené pro případné porodní komplikace. Přesto do malých porodnic míří i ženy žijící ve velkých městech, kde mají zmiňovanou „kvalitu“ na dosah ruky, jako je tomu například v případě jedné z „ohrožených“ porodnic – v Ivančicích, která je vzdálená 20 km od Brna.

V další jihomoravské porodnici, ve Vyškově, nad jejíž existencí při počtu 594 porodů za loňský rok také nyní visí otazník, zaznamenali dokonce velký úspěch v tom, že pouhých 6,5 % dětí ročně přivedou na svět císařským řezem, zbytek se narodí přirozenou cestou. Úspěšnost porodnic nebo v minulých letech nainvestované obrovské částky do vylepšení gynekologicko-porodnických oddělení po celé zemi však v rozhodování o jejich existenci v tuto chvíli také nehrají žádnou roli.

Jak je to s uváděním počtu narozených dětí za rok?

Zprávy o rušení nízkokapacitních porodnic v zemi přinášela v posledních dvou měsících mnohá média, objevila se i mapa, které konkrétní porodnice by zřejmě zániku neunikly. V jednom z článků na serveru idnes.cz bylo poukázáno na to, že počet narozených dětí v jednotlivých porodnicích se v různých zpravodajských denících diametrálně liší a že podle ředitelů nemocnic jsou údaje vzdáleny pravdivé skutečnosti. Mezi porodnicemi na „černém“ seznamu by tak nebyla např. Městská nemocnice Neratovice – Almeda, a.s., kde vloni porodilo 905 žen. Ovšem kdo zaručí, že konečná hranice počtu porodů nebude 1 000 porodů za rok? I tato úvaha se totiž objevila.

Ke zkreslení údajů o počtu porodů v jednotlivých porodnicích došlo prý také tím, že byla uvedena čísla za první tři čtvrtletí roku 2010, nikoli za celý kalendářní rok.