Operační porod

Operační porody

Spontální porod je přirozený porod, který probíhá přirozeně a samovolně. V případech, kdy dojde ke komplikacím a přirozený porod není možný nebo bezpečný, je nutný lékařský zásah.

Lékaři pak provedou operační porod. Mezi operační porody počítáme klešťový porod, vakuumextrakci (zvon) a samozřejmě císařský řez.

Komplikace porodu

Chvíle, které mohou ohrozit maminku i miminko

U porodu se mohou vyskytnout nejrůznější komplikace. Většinu lékaři odhalí včas a přizpůsobí jim průběh porodu tak, aby rodička i dítě byli v pořádku.

Císařský řez

Použití císařského řezu patří v současnosti k nejčastějším operačním porodům. Důvodem pro provedení císařského řezu by mělo být pouze ohrožení zdraví matky, plodů či obou současně.

Pokud lékaři vyhodnotí, že žena nemůže bezpečně porodit dítě, může být císařský řez plánovaný. Vyskytnou-li se vážné komplikace u běžícího porodu, je proveden tzv. akutní císařský řez.

Císařský řez je vlastně vážná operace břicha, po které zůstává ženě velká jizva, a přináší řadu rizik. Rekonvalescence matky se prodlužuje, nástup kojení je pomalejší a komplikuje se i podpora rané vazby mezi rodičkou a novorozencem.

Klešťový porod

Ke klešťovému porodu přistupují lékaři při komplikacích:

•  ze strany matky – krvácení během porodu, slabá děložní činnost, onemocnění matky,
•  ze strany plodu – dýchací potíže plodu.

Způsob provedení klešťového porodu

Lékař vás vycévkuje, lokálním anestetikem znecitliví oblast hráze a provede episiotomii. Založí kleště z obou stran hlavy dítěte a za kontrakce, společně s tlačením rodičky táhne, aby dítě vyprostil.

Kleště vytvářejí kolem hlavičky jakousi klec, která ji chrání před poškozením. Tělíčko se rodí normálně. Po kleštích mohou zůstat známky po tlaku nebo zhmožděniny po obou stranách hlavičky dítěte jsou neškodné a za několik dnů zmizí.

Čtěte dále:

• Co k přirozenému porodu nepatří?
• Výhody a nevýhody císařského řezu
• Komplikace při porodu nemusí nutně vést k císařskému řezu

Vakuumextrakce

Použití vakuumextraktoru je novější metoda než tzv. klešťový porod. Nicméně pokud je výrazná porucha zásobení plodu kyslíkem, nemělo by se k vakuumextrakci přistupovat. Další kontraindikací je porod miminka před 35. týdnem těhotenství.

Na hlavičku miminka je přiložen umělohmotný pohárek (zvon). Plod je porozen tahem za pohárek, který je přisán k hlavičce plodu uměle vytvořeným podtlakem.

Podmínky pro použití vakuumextraktoru jsou stejné jako při použití kleští, akorát je zde zvýšené riziko nitrolebního krvácení v souvislosti s podtlakem a následnými cirkulačními změnami. Vakuový pohárek zanechává na hlavičce nejprve otok a později modřinu, která pozvolna mizí.