Zdravím všechny čtenáře tohoto webu. Denně ho navštěvuji už pár měsíců, sice jsem dlouho přemýšlela zdali přispět i do této soutěže, ale budiž.
Momentálně jsem v polovině sedmého měsíce. Bohužel před tímto vytouženým těhotenstvím jsem o dvě miminka přišla. To druhé v pátém měsíci po fatální chybě lékařů a souhře nešťastných náhod. Tehdy jsem už nad těhotenským testem věděla jak se moje dítě bude jmenovat. Anička nebo Honzík. Nikdy jsem se nedozvěděla jakého pohlaví moje dítě bylopotrat byl hodně těžký a zdlouhavý…rozpadl se mi celý svět, manželství a já musela jít dál sama s desetiletým synem. Teď se na mě usmálo štěstí, ale já se podvědomě bránila ten uzlíček ve svém bříšku pojmenovat. Určitě to s tím nemá nic společného, ale bála jsem se, že když to dítě pojmenuji, začnu mu něžně říkat jménem když ucítím první pohyby, že se to zase nepovede. Nakonec dlouho zůstal pracovní název „fazole“. Na jméně totiž nezáleží, budu naše dítě milovat jako Emu nebo Davídka, Anetku nebo Martínka…je to jedno…s přítelem jsme v dnešních dnech rozhodli právě pro Emu, to jméno jsem zaslechla a hned jsem věděla , že budu mít holčičku s tímto jménem a i když je ve mně malá dušička, aby všechno dobře dopadlo, jsem šťastná. Ema je pro mě splněný sen…
