Ohleduplnost ostatních k těhulkám a i k maminkám s kočárky!
Má zkušenost – jen samá negativa:'(
Když jsem byla těhostná, tak se mi ani jednou nestalo, že by mě někdo pustil sednou, nebo byl ke mě nějak jinak ohleduplný. Mě to ale nevadilo. Říkala jsem si, je si chraň bříško v přeplněném autobuse a lidí okolo si nevšímej. Ono na každého jednou dojde. V těhotenství jsem tak všude chodila hodně pěšky, nebo jezdila autem.
Tuto teorii uplatňuji i teď, když jezdím s malou Emčou. Ted jsou ji tři měsíce. Maximálně chodím všude pěšky s kočárkem / i jízdu autem jsem s malou omezila/. Pořád pěšky a pěšky. Jsou ale situace, kdy pospíchám nebo potřebuji rychle do města a pak zase domů a tak musím jet busem. Za celou dobu mi nikdo nenabídl, že by mi pomohl s kočárkem do busu či z něho:@ To že nastupujete jako poslední mě už ani taky nepřekvapuje. :@ Že jsou lidi nedočkaví a nenechají vás ani vystoupit a derou se přes vás jsem taky nějak zkousla a vždy slušně čekám až si všichni nastoupí a pak vystoupí:@ Ale stalo se mi i to, že jeden starší pán vysloveně nadával na kočárky, že je to hrozný, že e všude motáme, že pomalu nastupujeme a dovršil to slovy – “ běžte se s těma kočárama už vycpat“. Tak to mě fakt už našláplo a i přes to, že bus byl plný, tak jsem s pánem vedla hlasitou diskusi … ale dohadujte se s dědkem8o|
Tak Vám Petro přeji, aby jste ve vašem městě měla více štěstí na ohleduplné lidi:)
