Bloncko,to je ten problém. Ta účinná látka, ten samotnej vir, obvykle nebezpečnej není, v nejhorším to to dítě chytí a ty nemoci jsou smrtelný pouze u výrazně oslabených jedinců, ostatní to přežijou bez trvalých následků, ale nemoc si „prožijou“, což pro ně není příjemný. Průšvih jsou ty další látky, co můžou udělat leccos. Je o tom hodně knih od různých autorů, já znám bohužel jen ty zahraniční, takže jména těch lidí mi moc neříkají, ale jsou to obvykle lékaři.
Já do toho taky tolik nevidím, nejsem doktor a ani komplikace po očkování neřeším. Ale myslím si, že to není až tak jednoznačný – očkování je super a kdo neočkuje je cvok.Navíc v řadě Evropských zemí je očkování dobrovolné a žádné katastrofa se neděje, ale to je zase o účinnosti očkování.
Co je ale zarážející, že loni objednala Česká republika vakcíny proti prasečí chřipce, čekala se pandemie a ani lékaři, co se za očkování bijou, se nechtěli nechat očkovat. To jsem docela zbystřila 🙂
Rozhodně souhlasím s tím, že dítě musí být před očkováním naprosto zdravé Oni doktoři často trvají na dodržování očkovacího plánu naprosto přesně a nejsou ochotní očkování odložit, to je podle mě začátek konce.
Taky jsem hodně řešila, že ten očkovací plán začíná hrozně brzy. To dítě je strašně malý, váží pár kilo a pereme to do něj o sto šest. Většina maminek se vyhýbá chemii, bojí se, aby dítě nedostalo něco nepřírodního, ale klidně ho nechají naočkovat, tj. nechají do něj naprat něco, co ani nevědí, co je.
Mám pocit, že čím víc o tom přemýšlým, tím víc mám otázek a tím jsem nerozhodnější. Nedokážu říct, co je správný, bojím se obou variant 🙁
