Anette, o dvouleté mateřské jsem uvažovala, ale nechci. Já na dítě čekala tolik dlouhých let a chci si jí užít, co to jen jde! Jiný dítě nebude, tak nechci promeškat ani chvilku s mojí holčičkou. Krom toho, i kdybych se rozhodla pro dvouletou, tak bych neměla hlídání. Moje mamka na tom není zdravotně tak, aby mohla stále hlídat, Martin chodí z práce ve čtyři a někdy má ještě melouch a jeho máma bydlí na Moravě. Sestra by musela otěhotnět, nebo mít už dítě aby mohla hlídat a nikoho jinýho už nevymyslím. Ale jsem asi cvok, našla jsem si práci. Až bude mít malá půl roku, budu si jí brát s sebou, není to žádná náročná práce a snyd se jí budu moct věnovat i tam. A když ne, tak se to musí vyřešit jinak. Ale chci jí mít u sebe! No, není to lehký..
Ty to teď asi taky nemáš lehký, to víš, všude je něco. Já taky nemám ideální manželství, myslím, že to ani nejde. Je pravda, že se nějak moc nehádáme, manžel se dost změnil, naštěstí k lepšímu a taky se dost věnuje dceři. Teď zrovinka kočárkuje 🙂 Překvapilo mě, že tvůj muž vzal malou poprvé ven 😐 , to je asi nějaký omyl, ne? Kolik jí je, rok a půl? Chápu jak ti je, cítíš se osamělá a nepochopená, kor ve tvým stavu. Ale zase bude dobře. Zkuste si to vyříkat. A to, že jste každej jinej, opravdu není na škodu, akorát musíte mít i společný zájmy, jinak se budete hodně rozdělovat a to není dobrý. Každopádně ti držím pěsti, ať se to u vás srovná a ty nebuď smutná a jdi ven na sluníčko 🙂
