Ahoj holky,
tak my už jsme se vrátili domů, jeli jsme s autem letos naposled na výlet, do slovenských Tater (Roháče). Jezdívali jsme tam pravidelně na podzimní prázdniny v posledních letech, vždycky chodit po horách a večer pak skončit v termálním koupališti – to je tam super! No tak letos chození po horách nebylo, jen po asfaltkách tlačení kočárku a do termálu jsme šli na etapy – jeden se koupal a druhý hlídal 😀 Ale i tak dobrý 😛 Jen mě teda letos zmohlo i těch pár kiláků po asfaltkách, no fyzička úplně v prdeli 8o| :'( Sárinku už jsme dali do sporťáku, v hluboké korbě už pravidelně brečela a hlavně z ní prostě vyrostla Ještě ale nesedí, tak má opěrku zad na nejnižší polohu a je jen tak mírně šikmo, ovšem náramně sokojená, že konečně vidí na svět 😛
Ivko, taky se připojuji – maličko pozdě teda – s přáním všeho nejlepšího Šimonkovi k narozeninám <:o) <:o) <:o)
Raduš, já taky nemám ráda rozmazlené děti, taky bych to kolikrát propleskla, co vidím kolem :O Snad své dítě tak nerozmazlím, ale myslím, že ne 🙂 Snažím se rozlišovat pláč ze strachu, opuštění apod. a vymýšlení si. To druhé jí moc netoleruju 🙂 Ale zatím je na to celkem malá, i když občas samozřejmě perlí. Kluci jsou v tom určitě už pokročilejší, vždyť jsou taky téměř o půl roku starší!
Katuš, to je mi líto s tím autem :S to je fakt pech. Jó, u nás taky manžel strká vyndaný panel od rádia do šuplíku v autě, i když četl, že to zloději prohlíží i tam . Užijte si dvojoslavu narozenin <:o) a ať se závody vydaří
Myslím na to, hodit sem ty fotky, ale asi až bude trochu čas, teď ještě likviduju spoušť věcí po návratu :S
Evi, to teda muselo být fakt těžký, že si dcera přála být s otcem a ne s Tebou. Já sice souhlasím s Lili, že je dobře, když soud dá na názor takto velkého dítěte. Ale někdy jsou to prostě telecí roky a někdy taky rodič umí manipulovat a nebo je motivace dítěte i ušlechtilejší než si třeba představujeme. Možná prostě nechtěla, aby byl tatínek sám, třeba se o něj bála nebo tak 🙂 Mojí mamce se rozvedli rodiče v jejích 17 letech a ona si vybrala péči otce, její matka jí to nemohla odpustit. Jenže ona to prostě udělala proto, že otec byl vážně nemocný a ona měla pocit, že se o něj musí postarat. Po pár letech jejich společného života zemřel. Mamka se pak usmířila se svojí matkou a nakonec se postarala i o ni, babička s námi mnoho let bydlela a zemřela až asi za dvacetpět let po svém bývalém manželovi.
Důležité je, že ty jsi na dceru nezanevřela a že když změní názor nebo prostě bude chtít, tak má cestu k tobě otevřenou!!! 🙂
Teuš, a jaké pokroky dělá Kačenka? Ty jsi to tu vždycky tak hezky popisovala 😛 Plazí se, nebo už i lozí po kolínkách? A jak s tím sezením?
Tak, jdu dál pracovat, hezký večer 😀
