Během roku už mám bříško vlastně podruhé. Vloni touhle dobou jsme měli Čolečka, ne že bysme byli nějací zvířomilovníci, tak normálně, ale když jsme to oznamovali rodině a ukazovali fotku z prvního ultrazvuku, tak švagr prohlásil „Jéééé, to vypadá jako Čolek“, a už to bylo. Bříšku to zůstalo a letos v lednu se nám vyklubala Šárka, která oslovení Čolí stále používá jako signál k potopení 😀 . A co se nestalo, neplánovaně, už mám bříško zas, začátek 4. měsíce. Původně jsem mu chtěla taky říkal Čoleček, aby se to nepletlo, ale opět – koukáme s přítelem večer na tv a v jednom pořadu se ptali lidí, kdy na našem území vymřeli bizoni. Málokdo věděl správně a přítel se tak zamyslí a říká, ale to je přeci blbost, že tu vůbec nežili, dyť tu byla ta nooo .. Velká říše bizonská … mále jsem upadla smíchy do komatu a od té doby říkáme mrněti Bizonek … 😀 😀 . Takže uvidíme, co se nám to začátkem května narodí a zda bude používat taky jako signál na potopení oslovení Bizůnek 🙂
