Teda Bondí to gratuluju, zní to teda strašně když to tak napíšu ale někdy je to fakt náročný když staříci přestanou zvládat o sebe pečovat, jak se vám to povedlo? Manžel má babičku tý je 87 a skoro neslyší, špatně chodí a s vnímáním to už taky není uplně ideální(když se jí nezavolá těsně před večerním zprávama tak má pocit že jí nikdo nemá rád atd.) a už by to taky chtělo nejakou pečovatelku, protože si třeba neuvaří a radši vyjídá špajzku, třeba chipsy, to je idealní obed a večeře.Ale nechce slyšet o žádné odborné péči, protože si myslí že to ještě zvládá…..
Já se taky cejtím v podstatě dobře, sice trochu jako vorvaň, pupík je velkej, občas mě bolí kyčle, ale nic horšího se zatím neděje. Teda až na tu nespavost. Mám obavu pak z velkých veder, ale máme zahradu a dcera tu má hřišťatko tak nemusím aspoň někam daleko.
