Velmi mě zaujal tento článek i odpověď paní doktorky.Mému staršímu synovi je dnes už 21 let,nicméně jsem zažila asi stejnou situaci jako paní která poslala příspěvek.Ležela jsem v nemocnici 5 týdnů před porodem,důvod pozdní gestóza.Takže každý týden ultrazvuk,zřejmě nic nenasvědčovalo tomu ,že by mé dítě bylo větší,jen pro informaci-má běžná váha před těhotenstvím byla 52 kg.Porodila jsem dle lékařů ve 43 týdnu,porod vyvolaný kapačkou.Syn vážil 4200g a měřil 54 cm.Byla jsem i přes nástřih dost potrhaná,nicméně lékařům většinou člověk věří a myslí si že je vše v pořádku.Pak se mi narodil druhý syn-už malinko menší (3890g),tam vše v pořádku.Jen jsem celé roky vnímala sex trochu jinak,dámy prominou ale prostě jsem cítila že už to necítím jako dřív.Po létech jsem změnila paní doktorku a ta nová se mě hned při první kontrole ptala jestli jsem rodila větší dítě.Na mou odpověď mi řekla,že jsem měla potrhaný čípek a žřejmě nedozašité poporodní rány a k tomu že by se přikláněla k plastice hráze.Řekla jsem jí i své ,,potíže,, co se týká sex,života.Poslala mě na urogynekologickou kliniku,kde mě vyšetřili,pan primář mi ještě k tomu sdělil,že mám na jedné straně utržený vaz u dělohy-což prý je daň za velké dítě.Takže jsem se asi po 18 letech pŕavidelných kotrol,při kterých ,,bylo vše v pořádku,, dočkala operace-plastika pánevního dna a hráze.Konečně je po letech vše vpořádku,za což jse vděčná mé paní doktorce i panu primářovi který mě operoval.
