Vcelko, my jsme z barevné kombinace černo-kávová (světlá a tmavší) úplně nadšení, manžel měl hlavní slovo a já jsem s ním souhlasila. Koupili jsme ho i přes připomínky, že ta kávová je hnusná (a to jí neviděli naživo jen na netu), kolečka jsou na nic a tak dále. Neřeknu kdyby měl někdo něco proti kočárku, který vyšel v testech špatně (nebezpečí úrazu pro miminko, obsah nebezpečných látek atd.), ale jen kvůli barvě nebo kolečkům mi to příjdou zbytečné (cizí) starosti. My jsme ho vybírali, aby se hodil pro holčičku i chlapečka. Kamarádka zase pořád slyšela připomínky, že bude mít kočárek celý černý. Ona takový ale chtěla a byla s ním maximálně spokojená. Hlavně se nenechat do ničeho natlačit. Protože to budeme my, kdo bude s kočárem drandit a rozhodně bych nechtěla pokaždé myslet na to, že jsem chtěla jiný a teď mám sice ten co se líbí okolí, ale já jsem z něj zklamaná (i kdyby se jednalo jen o tu barvu).
O víkendu manžel složil postýlku a přebalovací pult, abysme mohli vyklidit pokoj pro návštěvu mojí maminky. Teď aspoň mám potvrzené, že se do ložnice postýlka i přebalovák v pohodě vejdou a ještě bude kolem spousta místa na chození. Nejradši už bych matraci povlíkla prostěradlem a dala tam i mantinel, ale musím se krotit, aby se na to neprášilo. Postýlku přehodíme velkým prostěradlem a zbytek doladíme až v 9. měsíci.
V sobotu jsem byla na testu na těhotenskou cukrovku, ten sirup jsem vymlaskla na tři napití hned po sobě. Nabízeli mi brčko, ale nedokázala jsem si představit, jak to tím brčkem tahám. Bylo to pěkně vychlazené a pomerančová příchuť. Navíc mě to asi trochu zasytilo, protože jsem neměla hlad i když jsem byla samo na lačno. Při druhém odběru krve po hodině mě dostal do spárů jeden starší laborant, který si vybral žílu, ze které mi nikdy v životě krev nebrali. Ale asi blbě viděl a takhle přes kůži hezky září. Ale je proti kosti, tak to docela bolelo. Na poslední odběr jsem měla zase tu laborantku, která brala první a to bylo naprosto v pohodě. Kdyby můj porod probíhal stejně jako test na cukrovku, o kterém všichni vyprávějí hrůzostrašné příběhy, tak bych klidně rodila každý rok 😀 Teď budu čekat na výsledky. Snad to dopadne dobře, cukrovku měl tatínek, takže nějaká ta genetická zátěž tu je.
