Roslenko, jsou to červené pupínky, spíš tmavší červená nebo fialová, jeden měl na čelíčku, jeden na tvářičce, čtyři v řadě na úrovni vlásků na čelíčku a tři na pravé ručičce (dva na prstíčkách a jeden na hřbetu ručičky). Právě protože jsou tak divně rozmístěné, tak si myslím, že je to poštípání (spinkal v pyžamku s dlouhými rukávy) a ne vyrážka. Já měla kdysi podobné poštípání od muchniček (malé mušky v trávě). Jo a také se mu objevily před dvěma dny takové „neviditelné“ pupínky, teď mají skoro tělovou barvu, včera byly trošičku víc tmavší a přišly mi, jako by byli „naplněné“ vodou a kůžička je na těch místech jakoby hrubá (při přejetí prsty jsou pupínky cítit). Měl je na ručičkách mezi rameny a lokty a na stehýnkách vzadu, také trochu na bříšku a prsíčkách. To si myslíme, že by mohlo být z horka, nějaké potničky. Sice jsme ho oblékali opravdu málo a ve stanu na pláži byl jen v plínce, ale ve středu jsme byli na pláži i mezi 10 a 12h dopoledne a potom se to objevilo. Dnes už je skoro nemá.
Na „dovolené“ u moře jsme sice byli jen 5 dní, ale nechtěla jsem víc malého zatěžovat a také manžel se chystá k odjezdu, tak musíme doma zařizovat hodně věcí. Ale k moři to máme asi 130 km, takže můžeme jezdit víckrát za rok. Koukala jsem, kolik tam bylo lidí s malými dětmi a dokonce s takovými prťaty jako je Maxík. Ale stan pro děti s UV filtrem (ono to tedy bylo oficiálně označované jako postýlka http://www.jouets-bebe.com/prod3372-babysun-lit-pop-up-de-voyage-anti-uv ) jsme měli jako jediní, ostatní je měli v kočárkách nebo autosedačkách a neměli ani slunečník.
Manžel vydedukoval, že ta rozmrzelost a plačtivost Maxíka je kvůli návratu do vyšší nadmořské výšky (moře je 0 m n.m. a my jsme cca v 800 m n.m.), ono to zamává i s dospělým, natož s mimíškem.
Misho, gratuluji k úspěchům v kojení. Já jsem si lebedila, že můžu kojit všude, kde dostane Maxík hlad – hlavně na pláži.
A hlásím se do klubu sklerotických matek, které si nepamatují, ze kterého prsa kojily naposledy. Skoro každé kojení jsem se na dovolené ptala manžela, jestli náhodou neví, ze kterého to bylo naposledy. Když jsem jednou k ránu kojila Maxíka, tak manžel v polospánku říká: „Má nožičky směrem ke mě. Musím si to pamatovat, abysme věděli, z jakého příště kojit“ 😀
