Ahoj holky
Tak je nás víc koho potkala smůla.
Já jsem teď dorazila z nemocnice domů. Nastupovala jsem sice ve středu, ve 13,30 jsem přišla na řadu a pak už jen ležela. JÉÉÉÉNŽE(když se to se.. tak se to se..)asi po necelých 2hodinách mě začalo občas pobolívat břicho,ale přičítala jsem to tomu,že to přichází k sobě. Asi v 16hod. jsem dostla něco tepého do žaludku-polévku(po hladovění-výborná)a v 17hod. byla studená večeře. Abych mi nebylo blbě tak jsem si nechla 1namazaný chleba na potom. V 17:30 jsem řekla sestře,zda bych nemohla dostat prášek-čípek,že mě to pobolívá trochu více(jako menstruační bolesti) a ona,že až někdo příjde(lékař nebo už se s tím nechtěla zabívat-končila jí směna,nevím).Snědla jsem si druhý chleba a lehla si na břicho s tím,že se to zlepší. V 18hod. už jsem to nevydržela došla si na záchod a něco dost většího jsem měla na vložce vypadalo to jako kus jater(sorry je to pro někoho nechutný). Nevyhodila jsem to a že dojdu za sestrou. Nebyla tam,byla asi u někoho na pokoji a tak jsem chodila po pokoji v předklonu,seděla na bobku,mačkala si břicho a nic.V 18:40 jsem za sestrou zašla znova,ona zavolala doktorovi a dostala jsem čípek a injekci na zavinování dělohy.Nejsem citlivka,ale bolestí se mi zvedl žaludek. Po 3/4hodině se přišla podívat a když mě viděla jak jsem byla zelená,možná i zimnice a že mi čípek nezabral volala znova doktora. Za chvíli mě pro mě došla,že jdu na ultrazvuk. Pořád tam měřil dělohu a nezdála se mu tak zavolal ještě doktorku a radili se a pak jsem šla s doktorkou na vyšetření(kde mě prohlížela zrcadlama-trochu nepříjemné a pak rukou a prohnatávala břicho-píchalo to). Zjistili,že se děloha-děložní čípek uzavřel a krev se mi hromadí v děloze. Protože jsem jedla tak volala anesteziologovi a ten ji(mi)doporučil injekci do zad(jako epidural)a že v půl 11večer se rozhodne co a jak. Dostla jsem větší čípek a injekci na uvolnění,trochu to zabralo,ale křeče(bolesti)byli, ale do rána bych nevydržela. Sestra u mě byla skoro pořád. V 10hod.jsem dostala kapačkou antibiotika a že jdu v 11 na sál. V půl 11 přišla doktorka udělat mi znova ultrazvuk jestli se něco nezměnilo-nezměnilo a ve 3/4 na 11 jsem šla směrem sál spolu se sestrou. Přišel anesteziolog a říkal co mě čeká. Epidurál nebolí,ale asi bych si ho nedala píchnout při porodu-byla jsem jak poloviční mrtvola. Měla jsem tam něco přes 100ml krve. Pak už to bylo dobré a už jsem skoro nekrvácela(teda vůbec-pár kapek). Nechali si mě tam ještě jeden den na pozorování a dnes mě pustili domu.
Dobrý ne. Musím si vychutnat vše.
Teď jen doufám,že to udělali dobře a mi si budem moct pořídit další.
Barunko tobě dovolili,že už můžete v lednu? Připadá mi to trochu brzo. Je to sice ještě moc brzo po tom všem si říct že budem pracovat na dalším mimi,ale myslela jsem si(teda co řekne doktor),že bychom začali v únoru či březnu. Sice bych nechtěla mimi přímo na vánoce, ale co zmůžem s přírodou.
Teď se bojím a budu mít strach až to příjde a já půjdu na ultrazvuk a…………..Nevím.Přítel i ostatní mě říkají ať na to nemyslím,že to bude už dobré,ale kdo to neprožil tak to nechápe.Já to beru jako moje selhání,fiasko.
