Lily, tomu rozumím. Já jsem na práci, kterou jsem dělala původně, rezignovala. Mám kolegyně, které to i s dvěma dětmi stíhají, ale ony jsou šikovné, jedna je špička v oboru, byla by to škoda, kdyby přestala. Já zase taková hvězda nejsem, tak potom zkusím něco jiného. Ale trochu mě návrat do práce děsí. Chtěla bych něco méně náročného, abych zvládla k tomu i domácnost a děti, ale mám tak nějak pocit, že nic takového není 🙂
Měla jsem jednu kolegyni, když jsem ještě pracovala v účtárně, ta pracovala jen na částečný úvazek, aby se mohla věnovat dětem. Byly jsme tam samé ženské a koukaly jsme na ni všelijak. Moc jí to nešlo, pomalu se učila, jak tam nebyla celou pracovní dobu, hodně věcí jí unikalo. Jsem zvědavá, jak budu po mateřské válčit já. Hodně jsem zapomněla, ztratila jsem rozhodnost, schopnost rychle reagovat, smysluplně se vyjadřovat. Ani nevím, co bych vlastně chtěla dělat. Ale nikdy jsem neměla vysněnou práci, prostě jsem hledala práci a kde mě vzali, to jsem se naučila 🙂 Ekonomie je naštěstí široká specializace.
