Odkašlete si…

Většinou kašel vzniká podrážděním takzvaných receptorů kašle, uložených pod sliznicí dýchacích cest. Toto podráždění aktivuje mozkové centrum pro kašel a odtud je spuštěn samotný kašel – prudký výdech vzduchu strhávající částečky z povrchu dýchacích cest.

Důležitou funkci v dýchacích cestách plní tenký hlenový povlak. Tvoří se ve žlázkách sliznice dýchacích cest, nabaluje na sebe nečistoty a pohybem speciálních buněk s řasinkami ve výstelce dýchacích cest je transportován (i s nečistotami) směrem ven z dýchacích cest.

V případě onemocnění dýchacích cest může dojít z různých důvodů ke zvýšené tvorbě hlenu nebo ke zvýšené citlivosti receptorů pro kašel. Zvýšená tvorba hlenu je charakteristická pro bakteriální infekci dolních dýchacích cest, vzniká hustý hlen, popřípadě hnis. Kašel je pak vlhký (produktivní) a jeho účelem je odstranit z dýchacích cest hlen. Zvýšená dráždivost se obvykle objevuje jako první příznak virových zánětů horních dýchacích cest. Další možností jsou různé chronické post-infekční stavy. V důsledku většího překrvení dýchacích cest se zvyšuje jejich dráždivost, ale netvoří se zvýšené množství hlenu. Tento kašel označujeme jako suchý.

Léčba kašle

Rozlišení typu kašle má velký vyznám pro léčbu kašle: k dispozici máme v zásadě 2 skupiny látek: tzv. mukolytika / expektorancia zřeďují tvořené průduškové hleny a urychlují jejich pohyb ven při vlhkém kašli. Zlepšují tak odkašlávání a dá se říct, že napomáhají fyziologické očistné funkci kašle. Druhou skupinu tvoří látky, které snižují citlivost kašlacího reflexu. Tyto látky se používají při neopodstatněném suchém dráždivým kašli, tj. když v dýchacích cestách není žádná skutečná překážka, která by dráždila na kašlání a přesto ke kašli dochází. Zbytečné kašlání dráždí dýchací cesty a omezuje život pacienta např. narušením spánku.

Pro léčbu je tedy nelogická kombinace mukolytik a antitusik. Tato kombinace vede k větší produkci řidšího hlenu, ale zároveň uměle zpomaluje jeho odkašlávání. Může tak docházet k jeho silnému hromadění. Antitusika je však možné volit večer před spaním, pokud je vlhký kašel natolik obtížný, že znemožňuje nemocnému spánek.

Kašel u dětí

U dětí jsou příčinou kašle nejčastěji běžná respirační onemocnění. Zkušenosti z praxe ukazují, že na počátku propuknutí akutního onemocnění dýchacích cest je kašel suchý a dráždivý. Toto však trvá pouze 1 – 2 dny, poté přechází rychle do fáze zvýšené tvorby hlenu. Kvůli tomuto průběhu se nedoporučuje v počátečních stadiích onemocnění ani při suchém kašli začínat léčbu antitusiky. Než by se jejich účinek projevil, změní kašel svůj charakter. V drtivé většině případů typických sezónních infekcí proto potřebujeme kašel v jeho očistné funkci „podpořit“. Některé látky z této skupiny tzv. mukolytik-expektorancií (například ambroxol obsažený v léčivém přípravku Ambrosan a dalších) podporují působením na řasinky sliznice dýchacích cest přímo i odstraňování hlenu. To je důležité hlavně proto, že hlen obsahuje mikroorganismy působící nebezpečné zánětlivé změny.

Mnohem méně často nacházíme u dětí kašel suchý. Nejčastěji je to v rodinách „domácích“ kuřáků, ovšem tu je nutné podotknout, že jediným smysluplným řešením je změna. Horší je, pokud příčinou chronického suchého kašle je znečištěné venkovní životní prostředí.

Často se stává, že kašel má u dětí delší trvání než jsou schopni rodiče akceptovat, a požadují proto něco na „zastavení“ kašle. U dětí je však obvykle vždy lepší vydržet léčbu mukolytiky/expektorancii, aby se opravdu všechen hlen dostal z dýchacích cest ven. Kašel je obvykle považován za chronický až po 3 – 4 týdnech. V tomto případě je už vhodné pátrat po hlubších příčinách a kontaktovat odborného lékaře – nejčastěji alergologa nebo pneumologa, protože se může jednat o důsledek alergické reakce nebo příznak počínajícího bronchiálního astmatu.