Obrana proti domácímu násilí

Institut vykázání

V minulosti se dlouhou dobu nad domácím násilím přivíraly oči. Násilníkům hrozilo jen přestupkové řízení, popř. při závažnějším fyzickém útoku se věc řešila v rámci trestního řízení (ublížení na zdraví, omezování osobní svobody a podobně). Nový způsob řešení tohoto citlivého problému přinesl zákon č. 135/2006 Sb., který zakotvil tzv. institut vykázání.

Od počátku roku 2007 je nově policie oprávněna, zjistí-li, že se v daném případě jedná o domácí násilí, násilníka (a tím může být i žena) vykázat z bytu nebo domu společně užívaného s obětí domácího násilí. O vykázání násilníka se postará Policie České republiky (nejbližší obvodní nebo místní oddělení). Policie svým ústním a posléze i písemně zpracovaným rozhodnutím násilnou osobu vykáže vždy tehdy, zjistí-li, že se v dané věci jedná o případ domácího násilí. Současně pak může být vedle vykázání vyšetřováno jednání vykázané osoby v rámci trestního řízení, nebo je prováděno přestupkové řízení.

Lhůta deseti dnů

Policie je při dostatečném osvědčení domácího násilí oprávněna násilnou osobu na místě ze společného obydlí vykázat a současně s tím jí zakázat vstup do společného obydlí a jeho bezprostředního okolí na dobu 10 dnů. Tato doba nemůže být v žádném případě zkrácena, a to ani tehdy, kdyby s tím ohrožená osoba souhlasila. Policista takto rozhodne z úřední povinnosti, tzn. pokaždé, jsou-li pro takový postup splněny podmínky, a může tak učinit dokonce i proti vůli oběti domácího násilí.

Asistence policie

Po vykázání je násilník povinen ihned za asistence policie opustit společné obydlí a vydat policii od něho klíče. Při vykázání si násilník může vzít ze společného obydlí výlučně věci sloužící jeho osobní potřebě, osobní cennosti a dokumenty. Policie mu současně poskytne informace o možnostech ubytování v daném místě, ubytování si na svůj náklad vždy zajišťuje násilník. Do 24 hodin je pak vykázaná osoba oprávněna si za asistence policie vyzvednout další osobní věci nebo věci nezbytné pro podnikání či výkon povolání.

Pomoc oběti

Oběti domácího násilí policie poučuje jak využít psychologické, sociální nebo jiné služby a o právu obrátit se s návrhem na další vykázání k soudu. Své rozhodnutí o vykázání policie zpracuje písemně do 24 hodin a doručí je oběti, násilníkovi a krizovému centru. Týká-li se násilí domácnosti, v níž jsou nezletilé děti, informuje i orgán sociálně-právní ochrany dětí (bývalá oddělení péče o děti).

Odvolání

Proti vydanému rozhodnutí může být podáno do 15 dnů odvolání, nicméně to nemá odkladný účinek a bude zpravidla vyřízeno nadřízeným orgánem až po uplynutí desetidenní lhůty, po níž vykázání nařízené policií trvá. Tím však činnost policie nekončí, musí totiž namátkově provádět kontroly, zda rozhodnutí o vykázání dodržuje vykázaná i ohrožená osoba. Porušení povinnost nezdržovat se ve společném bytě může být postiženo jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a není ani vyloučeno vzetí násilníka do vazby.

Soud

V některých závažnějších případech, zejména hrozí – li další pokračování v domácím násilí, vykázání agresora policií na deset dnů nepostačí. Proto podle zkušeností ze zahraničí, zejména z Rakouska, je nově upravena možnost domáhat se ochrany cestou civilního řízení u soudu. Oběť domácího násilí může (s odvoláním na § 76b občanského soudního řádu) podat k soudu návrh, aby bylo nařízeno předběžné opatření. O takovém návrhu soudy rozhodují zpravidla bezodkladně (nejdéle však do 48 hodin od doby, co byl návrh na nařízení předběžného opatření podán) a pokud návrhu ohrožené osoby vyhoví, uloží násilníkovi zejména, aby dočasně opustil byt nebo dům společně obývaný s ohroženou osobou, jakož i jeho bezprostřední okolí, aby do něj nevstupoval, případně také, aby se zdržel setkávání s ohroženou osobou a nenavazoval s ní jakékoliv (např. ani telefonní nebo SMS) kontakty.

Předběžné opatření soudu se nařizuje na jeden měsíc od vydání, a pokud předtím o vykázání rozhodla policie, navazuje rozhodnutí soudu na desetidenní lhůtu stanovenou v rozhodnutí policie. Návrh k soudu může ohrožená osoba podat, aniž by mu předcházelo vykázání, které provedla policie, nebo naopak v době, kdy platí vykázání provedené policií (v tomto případě se desetidenní lhůta platnosti vykázání na základě policejního rozhodnutí prodlouží do doby, než soud rozhodne o předběžném opatření).

Návrh nepodceňujme

V praxi se bohužel často zapomíná, že řízení před soudem je formálnější, než rozhodování policie, a návrh je proto vhodné sepsat za pomoci pracovníků integračního centra nebo prostřednictvím advokáta, aby měl zákonem předepsané náležitosti. Soud může rozhodnout na rozdíl od policie jen k návrhu ohrožené osoby. K návrhu na nařízení předběžného opatření musí být připojeny listiny, z nichž plyne, že k domácímu násilí docházelo a že je obava, že dojde k jeho opakování.

Nejprve policie

Soudy akceptují lékařské zprávy, policejní protokoly, zprávy o šetření orgánu péče o dítě jakož i zprávy orgánů místní samosprávy, zprávy z rodinných poraden apod. Soud neprovádí žádné dokazování (musí rozhodnout téměř obratem, bez jednání a bez výslechu účastníků) a pouhá tvrzení oběti, nejsou-li doložena, nebudou a ani nemohou k nařízení předběžného opatření postačovat. Proto je vhodné nejprve požádat o vykázání policii, jejíž rozhodnutí není tak formální, a která jako výkonný orgán může kupř. provést šetření v místě, může zjišťovat okolnosti, z nichž lze dovodit a prokázat, že k domácímu násilí dochází, a zpravidla lépe než soud zná poměry účastníků, kupř. ze svých dřívějších zásahů.

Maximálně rok

Proti rozhodnutí, jímž bylo nařízeno předběžné opatření, je možné podat odvolání. Je však důležité si uvědomit, že podání odvolání proti rozhodnutí soudu, který návrhu ohrožené osoby vyhověl, nemá odkladný účinek, to znamená, že agresor musí podle předběžného opatření postupovat, i když s ním nesouhlasí a včas se proti němu odvolal. I zde platí, že si sám a na své náklady musí najít vhodné ubytování. Pokud v průběhu měsíce, kdy má trvat nařízené předběžné opatření, bylo zahájeno řízení ve věci samé (řízení o rozvod manželství, úprava práva k bytu apod.), může soud na návrh ohrožené osoby opakovaně prodlužovat trvání předběžného opatření, nejvýše však na celkovou dobu jednoho roku.

.