Nežádoucí reakce na očkování
Nežádoucí účinky jsou vedlejším produktem nejen terapie léčivy, ale také prevence dosažené vakcíny. Je třeba si připomenout, že neochota rodičů k očkování jejich dětí pramení zejména z obavy, že po očkování mohou nastat komplikace, které souvisí nebo mohou souviset s aplikovanou očkovací látkou.
Zdroj: archiv redakce
Nežádoucí účinky (rovněž někdy označované i jako nežádoucí reakce, vedlejší reakce nebo vedlejší účinky apod.) mohou být lokálního nebo celkového charakteru.
Lokální reakce
Lokální reakce, které vznikají po podání vakcíny, mohou být dvojího typu: lehké a vážné. Lehké lokální reakce vznikají bezprostředně po očkování, obvykle během 12 až 48 hodin. Patří mezi ně mírná bolest, otok, zarudnutí a/nebo infiltrát v místě vpichu a funkční nemohoucnost, výjimečně se zduřením mízních uzlin. V ojedinělých případech může dojít ke vzniku granulomu. Vývoj těchto reakcí je příznivý, neboť příznaky ve většině případů vymizí během 1 až 2 dní.
Vážné lokální reakce se projevují svalovou kontrakcí a nervovými lézemi. Méně běžné jsou bakteriální abscesy (stafylokoky, streptokoky a klostridia) a sterilní abscesy (s celkovou incidencí jeden případ na 60.000-100.000 podaných dávek).
Celkové reakce
Celkové reakce jsou různé podle typu vakcíny a projevují se nejrůznějšími symptomy. Zvýšená teplota nepřevyšující 39°C, vzácně doprovázená febrilními konvulzemi, bolest hlavy, anorexie, zvracení, průjem nebo obstipace patří do skupiny lehkých celkových reakcí. Rovněž výskyt postvakcinačního exantému po očkování proti spalničkám a zduření lokálních mízních uzlin jsou řazeny mezi lehké projevy, které se mohou objevit do 72 hodin nebo po 7-10 dnech po podání vakcíny.
Někdy lze tyto nežádoucí účinky zmírnit podáním antipyretik.
Vážné celkové reakce
Vážné celkové reakce jsou ty, které se mohou objevit například po podání celobuněčné vakcíny proti dávivému kašli (horečka vyšší než 40,3°C, neutišitelný pláč trvající déle než tři hodiny, křeče, hypotonicko-hyporesponsivní syndrom) nebo paralýza po podání živé perorální poliovakcíny osobám s imunodeficiencí.
Proto lékař před podáním vakcíny musí seznámit rodiče nebo pacienta s možností vzniku nežádoucích účinků nebo projevů v následných dnech po očkování, které by mohly případně vést až k lékařskému zásahu.
Na základě imunitních změn v těle očkované osoby, ke kterým může dojít po podání očkovacích látek, se může objevit následující postvakcinační reakce, které se rozdělují do čtyř skupin.
