Nesnáším mléko. Mám to v genech

Nejspíš jste už ve svém okolí postřehli, že někdo pije litry mléka a někdo si ho přidá sotva trochu ráno do kávy. Není na tom nic zvláštního, protože někteří z nás opravdu mléko pít nemohou. Respektive nedělá jim úplně dobře, proto se mu cíleně vyhýbají. V těle těchto lidí chybí enzym, který mléko tráví. Odborně se takový stav jmenuje laktózová intolerance, říká se jí také nesnášenlivost mléka.

To, co tělu vadí, není mléko jako takové, ale mléčný cukr. Většina lidí u nás po pozření mléka normálně cukr v mléce obsažený stráví. Lidé s nesnášenlivostí mléka mléčný cukr strávit neumí, zůstane jim ve střevech, začne kvasit a vede k nadýmání a průjmu.

Rodina třiatřicetileté Anny je přímo ukázkový případ, jak to může v běžném životě vypadat s nesnášenlivostí mléka. „V mojí rodině se vždycky pilo dost mléka, o to větší překvapení pro mě byly první návštěvy rodiny budoucího manžela, kde měli sotva smetanu do kafe. Nedovedla jsem pochopit, jak to můžou vydržet. Stejný model pokračoval i po svatbě. Mléko jsem pila jen já a naše děti. A manžel nejenže nepil mléko, dokonce si i stěžoval, že ho bolí břicho, když jsem uvařila moje oblíbené těstoviny se smetanovou omáčkou. Vždycky mě to pak trochu mrzelo a myslela jsem si, že si vymýšlí, protože mně nic nebylo. No a pak jsem si někde přečetla, že jsou lidi, kteří nemohou strávit mléko, a bylo mi to jasné. Manžel rozhodně patří mezi ně. Takže teď používám smetanu kysanou, protože jsem se dočetla, že tolik nevadí.“

Co dělat, když nemůžu mléko?

Je to přesně tak, jak Anna říká. Lidé „postižení“ nesnášenlivostí mléka by neměli konzumovat mléko v syrovém stavu. Daleko vhodnější je pro ně mléko v upravené podobě: jogurty, sýry, zakysané mléčné výrobky. Během procesu zrání sýra a výroby jogurtu je mléčný cukr částečně natráven. Určitou alternativou může být mléko kozí, protože neobsahuje tolik mléčného cukru, anebo zvolit variantu výrobků ze sóje. Také si můžete v lékárně koupit přímo enzym, který tělu chybí – jmenuje se laktáza a najdete ho pod několika obchodními názvy.

Jste lovci, nebo pastevci?

Tušíte zhruba, do které skupiny patříte vy? Že ne? Pak čtěte dál. S určitou dávkou nadsázky můžeme podle schopnosti trávit mléko určit, jestli jste spíš potomek lovců, nebo pastevců. Zní to možná zvláštně, ale je to v podstatě tak. Nesnášenlivost mléka je totiž prastará lidská vloha.

Člověk, stejně jako ostatní savci, původně mléko v dospělosti nepil. Mléko umí u všech savců trávit jen mláďata. Tak to bylo kdysi i u člověka. Někteří lidé ale vlastnili mutaci, která jim umožnila trávit mléko i v dospělosti. A s domestikací zvířat se původně menšinová mutace rozšířila, protože byla výhodná. Mléko znamenalo cenný a neinfekční zdroj živin. Lidé, kteří mléko dovedli strávit, byli ve výhodě. Proto je dnes tato původně minoritní mutace rozšířená v populacích původně pasteveckých, třeba v Evropě nebo na Blízkém východě. Ale například indiáni, většina Afriky, Japonsko, Grónsko – tam se tradičně živili lovem nebo rybolovem, takže dodnes většina tamní populace mléko netráví. Celosvětově je dokonce mnohem víc lidí s nesnášenlivostí mléka.

A co děti?

Možná vás teď správně napadlo, jak je to tedy vlastně u dětí. Co když náhodou vaše děti neumí mléko trávit, a vy jim v dobré víře prospět zdraví naopak způsobujete trávicí problémy? U malých dětí nemusíte mít obavy. Mléko je pro děti přirozený zdroj výživy a každé lidské tělo je nastavené tak, aby v dětském věku mléko normálně trávilo. U jedinců s nesnášenlivostí mléka přestane tělo postupně vyrábět potřebný enzym až v průběhu růstu. Správný věk určitě poznáte, starší děti si začnou po vypití mléka stěžovat, že je bolí břicho. Proto je dobré o problému vědět, a pokud se vám něco nezdá, zkuste neupravené mléko nahradit jogurty.

Nezaměňujme intoleranci s alergií

Nesnášenlivost mléka není totéž jako alergie na mléko, ačkoli některé příznaky mohou být stejné, například průjem a nadýmání. Při nesnášenlivosti mléka (tedy při laktózové intoleranci) se nikdy nevyskytnou kožní projevy (pupínky, zhoršení ekzému apod.) ani dýchací obtíže, jako je tomu při alergii. U alergie na mléko je alergizující složkou mléčná bílkovina, tělo při pozření mléka začne produkovat protilátky jako při klasické alergické reakci. Alergie se nejčastěji projeví v časném dětském věku při přechodu na umělou výživu. Naproti tomu nesnášenlivost mléka začne postupně, v pozdějším dětském věku s maximem v dospělosti a nesouvisí s přechodem na umělou výživu.

Máte-li pocit, že opravdu trpíte nesnášenlivostí mléka, zkuste na čas vyloučit mléko ze svého jídelníčku (pokud jste tak už na základě vlastní zkušenosti neučinili). Uvidíte, zda se vaše zažívací problémy zlepší. Lidí s nesnášenlivostí mléka je na světě daleko víc než těch, kteří mléko tráví. Nejedná se o žádnou nemoc, takže v žádném případě není důvod propadat panice – jde zkrátka jen o metabolickou variantu.