Neplodnost je civilizační choroba

Lidem, toužícím po dítěti, někdy nezbývá, než přijmout spermie nebo vajíčko od dárce. Jak se s tím vyrovnávají?
Není to jednoduché. Paradoxně se s tím někdy hůř psychicky vyrovnává zdravý partner. Je však rozdíl, zda se daruje vajíčko nebo spermie. Pokud jsou spermie partnera, tak přijetí cizího vajíčka žena negativně neprožívá. Během těhotenství a porodu k dítěti zcela přirozeně přilne. Několik pacientek se mi přiznalo, že představa, že vajíčko nebylo jejich, je ani v těhotenství nijak neobtěžovala. A i podle právního řádu je matkou dítěte žena, která dítě porodí.Když „to“ nejde, lidé by si však měli možná uvědomit, že ne vždy předávají prostřednictvím svých zárodečných buněk svým dětem tu nejoptimálnější genetickou výbavu a že dárce spermií nebo vajíček může jejich potomkům věnovat i některé lepší vlohy.

Co vás ve vaší praxi nejvíce překvapuje?
Překvapuje mne, jak jsou vztahy často přechodná záležitost. Lidé jsou zamilovaní, ale za rok je všechno jinak. A lidé, kteří chtějí IVF, nejsou výjimkou. Tristní případy jsou však ty, kde se snaží o dítě, a když se to po všech peripetiích podaří, muž svou těhotnou partnerku opustí. Někdy opravdu netuším, co se v těch lidech odehrává.

To je zvláštní. Takto složitě zplodit dítě a pak ho opustit…
Ano. Když se během procesu asistované reprodukce jeden z partnerů najednou začne vzpírat, je jisté, že jejich vztah je křehký a narušený. Mohou to být nějaké osobní nebo náboženské zásady, ale většinou to spíše znamená, že ve vztahu není něco v pořádku.

Na druhou stranu může být celkem normální, že i když chtějí dítě oba, touha po něm přece jen převažuje u jednoho z partnerů.
To určitě. U partnerů, kteří jsou věkově blízko, se většinou řeší malé odchylky a většinou se vše podaří. Také nebývá problém u párů, kde je výrazně mladší žena než muž. Tam většinou muž bez velkých potíží souhlasí s darováním cizí spermie. I v partnerstvích, kde je to obráceně, platí, že dítě chce většinou více ten mladší partner a ten starší je ochoten se jeho přání podřídit.

Tedy případ, kdy je žena výrazně starší než muž?
V párech, kde je starší žena než muž, což sice není tak časté, ale ani zdaleka vzácné, má většinou žena již dávno děti. Samy tak velkou touho po dítěti již nemají, ale protože mladší partner dítě chce, vyjdou mu vstříc kvůli udržení vztahu. Vazby tohoto typu hrají velkou roli. V takových případech žena většinou vůbec nemá problém přijmout darované vajíčko.

Narůstá neplodnost více u mužů nebo u žen?
U mužů sice narůstá počet příčin neplodnosti, ale úplných azoospermiků, tedy těch, nemají ve spermatu žádné spermie, nepřibývá. Je spíše lehký nárůst žen, které chtějí dítě, ale začnou o něj usilovat až ve vyšším věku. Zejména v Evropě přibývá žen, které chtějí dítě ještě po čtyřicítce. Tím, že se otevřely možnosti umělého oplodnění z darovaných vajíček, chtějí ženy děti i v pozdějším věku. V takových případech je pak vůle přijmout cizí vajíčko, když už svých nemají dost, vyšší.

Co je při vyšetření neplodnosti nejdůležitější?
Vždy by se měl vyšetřovat pár jako celek a možná je dobré začít u muže, protože vyšetření spermiogramu je jednodušší a rychlejší než vyšetření ženy. Jestliže je u muže vše v pořádku, může se ještě chvíli čekat a teprve pak přistoupit k vyšetření ženy. Když se ukáže problém u ní, je potřeba jednat co nejdříve. Nejprve se u gynekologa začíná s běžnými vyšetřeními při kterých se zjišťují hladiny pohlavních hormonů v krvi (FSH, LH, Prolaktin, estradiol, hormony štítné řlázy), provádějí se kultivace z děložního čípku na Chlamydie, Mycoplasma, Ureaplasma, vyšetřuje se průchodnost vejcovodů a tak dále. Poté se nitky vyšetření sbíhají do centra asistované reprodukce, kde se provádí inseminace, in vitro fertilisace (IVF), intracytoplasmatická injekce spermie (ICSI), mimotělní oplození darovaných vajíček či spermií. Možná v budoucnu bude možné pouřít i uměle vytvořené spermie.

Umělé spermie?
Ano. Je to sice zatím hudba budoucnosti, ale ze zárodečných buněk (stem cells) bude jednou možné vykultivovat buňku k oplodnění vajíčka. Vezměte si, jaký je posun medicíny za posledních dvacet let. Tehdy by nikdo nevěřil tomu, co dnes umíme, a nám to už přijde normální. Stejně tak bychom teď nevěřili tomu, co bude za dvacet let, ale ono to opravdu bude.

Až se začneme klonovat.
To nevím, ale je fakt, že poznatky vědy jsou někdy až strašidelné. Neplodnost je dominantní problém naší kultury, ale celosvětově jsme přelidnění. Je to paradoxní jev. Naše civilizace dosáhla vrcholu, už neví, kam jít, ekonomicky prosperujeme, jsme však zpohodlnělí. Jinde ve světě naopak děti přicházejí na svět v šílených podmínkách, jsou nemocné, umírají, ale plodnost jetam vysoká.

Jako kdyby neplodnost byla civilizační choroba.
Ona ale je. Věda a rozvoj jsou fascinující, lidé dokážou neuvěřitelné věci. Pokroky ve výzkumu nejsme ani schopni sledovat. Preimplantační diagnostika neboli vyšetření embryí je obor, který se ohromně rychle rozvíjí.

Vyšetření embryí?
Ano, bohužel i příroda se mýlí a ne všechna vajíčka nebo embrya jsou v pořádku.

Je to ale vůbec ještě příroda?
To je hrozně těžká otázka. Morálka v každé zemi se odráží v zákonech. Odlišnost zákonů a odlišný rozsah možností léčby neplodnosti tak vyvolávají poptávku neplodných párů po určité léčbě v jiných v zemích, ve kterých jsou tyto postupy legální. V některých zemích nelze darovat vajíčko, vyšetřovat embryo atp. A asistovaná reprodukce se podílí také na růstu natality asi 4 procenty z celkového počtu narozených dětí. Jsou to děti vytoužené, které mají ve většině případů dobré rodinné zázemí a jistě jsou do budoucna velkým přínosem pro celou společnost.

Rozdíl mezi spermiemi a vajíčky:
Spermií jsou miliardy a tvoří se průběžně. Vajíček je od začátku omezený počet. S nástupem ovulace (první menstruace) jich má dívka asi 400 tisíc, během reprodukčního věku jich dozraje jen asi 400. Malá holčička se rodí s asi 2 miliony vajíček, jejichž počet se průběžně snižuje. Před každou ovulací se začne najednou vyvíjet několik malých folikulů, ve kterých však většinou pouze v jednom z nich vajíčko skutečně dozraje. Ostatní se vstřebají. Když je ve vaječníku méně než tisíc vajíček, je ještě možné otěhotnět, ale vaječník také může začít funkčně selhávat. Postupně se tedy vajíčka zcela vyčerpají a pak už otěhotnět nejde.