Nejčastější mýty a omyly v souvislosti s dětskou obezitou

Vyšší hmotnost je symbolem zdraví a blahobytu

Podívejme se do minulosti dávno i relativně nedávno minulé. Podíváme-li se na obrazy barokních mistrů, uvidíme postavy „kypré“. Stačí si ale prohlédnout i dětské knížky našich babiček, na jejichž přebalech spatříte rozesmáté baculaté děti. Pro generaci (alespoň pro její část), která zažila nouzi, stále ještě platí rovnítko mezi kilogramy, zdravím a blahobytem. Takže není divu, že babička bude vnoučeti dopřávat jídlo a pamlsky navíc, aby nestrádalo.

Podívej se na Švejka

Okolí má velmi často obezitu spojenou s dobrou náladou a tlouštíky považuje za „pohodáře“. Pravý opak je pravdou. Obézní dítě je vrstevníky vnímáno velmi negativně, často je přijímáno hůře než dítě s tělesným či mentálním postižením. Takové dítě se dostává do izolace, trpí pocity méněcennosti. Je prokázáno, že obézní jedinci mají vyšší sklony například k depresím.

Vždyť z toho vyroste

Další velmi rozšířený mýtus. Podíváme-li se na vývoj BMI (body mass index, index tělesné hmotnosti) v dětském věku, vidíme, že po vzestupu v prvním roce života přechodně klesá a znovu začíná stoupat mezi pátým a sedmým rokem života. Je pravdou, že ne všechny obézní děti zůstanou obézními až do dospělosti. Fakt je ale ten, že většina z nich si svou nadměrnou hmotnost do dospělosti skutečně přinese. Proto je nutné zabránit rozvoji obezity již v dětském věku. Čím dříve se začne se změnami životního stylu dítěte, tím lépe.

Nebudu trestat dítě tím, že nedostane za odměnu zmrzlinu

Zmrzlina (či jiná sladkost) se samozřejmě může čas od času objevit v jídelníčku každého dítěte, neměla by však být spojována s odměnou nebo naopak „náplastí“ na bolest. Za odměnu může dítě dostat celou řadu jiných věcí, po kterých přirozeně touží, ať je to výlet, kniha, návštěva kina, hračka, CD apod.

Máš kilogramy navíc, budeš držet dietu

Pro řadu lidí je symbolem hubnutí nějaká velmi přísná rozepsaná dieta (nejlépe z řady diet publikovaných v časopisech a na internetu) či „hladovka“. Tyto diety však bývají nevyvážené a hrozí riziko, že rostoucímu dětskému organizmu bude některá z potřebných živin chybět. Lidský organizmus potřebuje ve stravě přijímat všechny potřebné živiny v přiměřeném množství.

Kromě toho podobnou dietu vydrží člověk zpravidla držet týden, dva, maximálně tři a potom se vrací ke svému obvyklému způsobu stravování, při kterém na váze přibýval. Při snaze o úpravu životního stylu dítěte je nutné dodržovat pravidelný stravovací režim – tj. podávat jídlo 5–6x denně, strava by měla zůstat pestrá a vyvážená. Je přitom nutné mít na paměti, že změny by měly probíhat postupně, zvolna a nenásilně.

Text připravila: 

MUDr. Jitka Kytnarová,

ambulance dětské endokrinologie, diabetologie a obezitologie

Klinika dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK