Nedostatek spermií ještě neznamená neplodnost

Co je a není normální?

Normální výsledek spermiogramu vykazuje aspoň 15 milionů spermií v jednom mililitru ejakulátu, z nichž je aspoň 32 % pohyblivých progresivně a 4 % normálně utvořených. Samotná čísla však bez správné interpretace a dalších vyšetření ještě neznamenají, že nebude váš partner moci počít vlastního potomka.

Mužská plodnost klesá a s ní i počet spermií. Zatímco před dvaceti lety se jako norma udávalo průměrně 20 milionů spermií na mililitr ejakulátu, dnes je spodní referenční hranice stanovena na 15 milionů. Od roku 2020 se tedy norma snížila o více než 25 procent.

Měnily se ale i další parametry, asi k největší změně došlo při hodnocení morfologie spermií. Z původních minimálně požadovaných 30 procent tvarově normálních spermií jsou dnes jako hraniční hodnota pro normální výsledek považována čtyři procenta.

„Čím více se rozvíjejí techniky zobrazení spermií, tím více detailů je možné vidět a hodnotit. Laboratoře dnes hodnotí tvar spermií mnohem přísněji, a původní klasifikace abnormalit tak už neodpovídaly skutečnosti. Proto byla hranice ‚normálnosti‘ posunuta na už zmíněná čtyři procenta,“ vysvětluje RNDr. Renata Hüttelová, vedoucí embryologické laboratoře kliniky IVF CUBE v Praze, a upozorňuje na další důležitý fakt:

„Ve skutečnosti se dokument Světové zdravotnické organizace (WHO) nazývá ‚manuál‘ a jeho nová verze už nehovoří o ‚normální‘ hodnotě parametru, ale o tzv. spodní referenční hranici. Ukazuje, v jakém rozmezí se obvykle pohybují hodnoty jednotlivých parametrů ejakulátu.“

Referenční hodnoty WHO pro analýzu spermiogramu

Je potřeba správně vyhodnocovat

I když čísla už na první pohled hovoří jasnou řečí o klesající mužské plodnosti, jednotlivé parametry, zejména koncentrace, pohyblivost a tvar spermií, mohou mít pro stanovení diagnózy i následnou léčbu různou váhu. Takže pokud některý parametr není úplně pozitivní, ještě to nemusí nic znamenat. Čísla se musí vyhodnocovat ve spojení s ostatními.

„Nižší koncentrace spermií, které ale mají velmi dobrou pohyblivost, nemusí být pro plodnost výrazně limitující. Anebo určitá odchylka od ideálního tvaru spermie, kterých je v ejakulátu hodně a velmi dobře se pohybují, způsobí mužskou neplodnost, zatímco jiná se v plodnosti vůbec neprojeví,“ vysvětluje embryoložka Renata Hüttelová a dodává:

„Možnosti asistované reprodukce jsou dnes už na tak vysoké úrovni, že šance na početí vlastního potomka mají i muži, v jejichž ejakulátu se nenašly žádné spermie. V takovém případě je však spermie třeba získat operační cestou z varlat anebo nadvarlat.“

Co je dobré vědět o vrozených vývojových vadách

Příčiny i neúprosná genetika

Za vrozenou vývojovou vadou miminka může být mnoho příčin. Některé vady vznikají na genetickém podkladě, jiné kvůli vnějším příčinám, efekt může být i kombinovaný. Zhruba v polovině případů zůstane příčina vzniku vývojové vady neodhalena. ...

Proč plodnost u mužů tak klesá?

Je to způsobené zejména současným životním stylem. Máme mnohem více stresu, málo se hýbeme, rapidně vzrostla obezita, negativní vliv má samozřejmě také kouření, přehřívání organismu či těsné oblečení, a to nemluvíme o zhoršující se kvalitě životního prostředí.

Tyto vlivy se tak kromě jiného mohou podepsat pod snižující se kvalitu a koncentraci spermií v ejakulátu.

Důležitá je ta jedna jediná

Na druhé straně však není třeba číselné hodnoty vnímat fatálně, hodnoty spermiogramu se mohou měnit a kolísat. V případě abnormálního nálezu je nutné vyšetření opakovat po jednom až třech měsících.

„Nejen parametry ejakulátu jsou důležité, podstatná je především kvalita té jediné spermie, která nakonec oplodní vajíčko a dá vzniknout novému jedinci. Také proto se snažíme spíše zaměřovat na kvalitu spermie jako takové než jen na číselné vyjádření ‚kvality‘ ejakulátu.

Proto kromě vyšetření ejakulátu nabízíme mužům i kombinovaný diagnostický test spermií, jímž prokážeme jejich další vlastnosti. Je možné podrobně vyšetřit pohyblivost o morfologii spermií (tzv. diagnostické IMSI), posoudit funkční zralost spermií, zvážit test DNA fragmentace spermií,“ říká embryoložka a dodává:

„Včasná konzultace s odborníkem potom může výrazně pomoct a zkrátit dobu plnou planých nadějí a zklamání. Test plodnosti je možné absolvovat i bez návaznosti na léčbu neplodnosti.“

Čtěte dále:

• Stres brání početí. Jak s ním zatočit?
• Psychogynekologie vrací ženám ztracenou rovnováhu
• Honba za miminkem se může stát začarovaným kruhem

Vybrané parametry a jejich vliv na úspěšnost početí:

Koncentrace spermií

Spodní referenční hodnota WHO je 15 milionů spermií na 1 ml ejakulátu. Obecně platí, že čím méně spermií se v ejakulátu nachází, tím nižší je pravděpodobnost, že po ejakulaci při pohlavním styku dorazí spermie až k vajíčku a podaří se jí s vajíčkem spojit. Do „hry“ však vstupují i další parametry, zejména pohyblivost a tvar spermií.

Pohyblivost spermií

Podle manuálu WHO by se minimálně 40 % spermií mělo pohybovat a 32 % by se mělo pohybovat tzv. správným směrem (progresivní motilita) – tedy z pochvy, kam se dostanou při pohlavním styku, přes dělohu až do horního konce vejcovodu, kde se mají potkat s vajíčkem.

Dříve se ještě rozlišoval progresivní pohyb rychlý a pomalý. Postupně se ale ukázalo, že tento parametr je zavádějící a nebyl pro plodnost muže směrodatný.

Tvar spermií

Odchylky v morfologii mohou znamenat větší či menší problémy ve funkčnosti spermie na nejrůznějších úrovních. Dnes se tvar spermií hodnotí podle tzv. striktních kritérií a hranice „normálnosti“ byla posunuta z 30 procent na už zmiňovaná čtyři procenta.

Tvarové odchylky lze rozdělit do několika skupin a jejich vliv na funkčnost spermií může být různě významná. Menší problémy spermii v oplodňovacím „závodě“ hendikepují, větší ji z něj úplně vyřadí.