Naše Anežka je zaostalá

Třiatřicetileté Romaně se před pěti lety narodila vymodlená dcera Anežka:
Když jsme se s manželem rozhodli, že budeme mít miminko, ve snu by nás nenapadlo, jak to všechno skončí. Poprvé jsem otěhotněla, když mi bylo dvacet tři let, bohužel jsem potratila. Stejně tak při druhém těhotenství v pětadvaceti. Byli jsme z toho moc smutní, ale naděje na miminko jsme se nevzdávali.

Potřetí jsem otěhotněla a miminko donosila. V průběhu těhotenství jsem samozřejmě byla ve velkém stresu, jestli se zase něco nepokazí. Snažila jsem se relaxovat a užívat si to, ale moc to nešlo. Navíc jsem odmalinka velký nervák. Anežka se nakonec narodila o dva týdny dřív, než byl termín.

Šťastná rodina

Byli jsme konečně šťastná rodina. Anežka se vyvíjela podle našich představ. Začala docela brzy říkat „máma, táta“. Po prvním roce se ale začal vývoj zpomalovat. Doktorka nás uklidňovala, že to ještě nic nemusí znamenat. Ale bohužel znamenalo.

Nemilosrdný rozsudek

Když se do dvou let téměř nic nezlepšilo, poslala nás paní doktorka do okresní nemocnice a začalo velké testování a vyšetřování. Nakonec nám diagnostikovali autismus se středně těžkou mentální retardací. Absolvovali jsme s manželem spousty kurzů, přečetli jsme mnoho knih, abychom to všechno zvládli.

Nevzdali jsme to

Anežce jsem se věnovala na sto procent. Bylo to velmi těžké, protože nekomunikovala a ani nejevila zájem. Ale věřili jsme, že pečlivou péčí se to všechno zlepší. Teď chodí Anežka do mateřské školy, kde se o ni stará asistent. Dělá neuvěřitelné pokroky, například před rokem přestala ve školce nosit pleny. Doma umí jíst příborem a řekne si, co potřebuje. To jsou pro nás ohromné pokroky. Tím to pro nás nekončí. Vím, že Anežka se naučí být tak samostatná, jak to jen bude v jejích silách a s manželem jí s tím budeme maximálně pomáhat. 

Mentální postižení

V současné době je mentálně postiženo 3 – 4 % populace. Je to desetkrát běžnější onemocnění než mozková obrna a pětadvacetkrát běžnější než slepota. Děti s mentální retardací se od sebe liší, každé má velmi specifické potřeby.

Základní potřeby mají ale tyto děti stejné jako děti bez postižení. Chtějí být se svou rodinou, hrát si se sourozenci, být mezi vrstevníky.

Budete-li již odmalinka rozvíjet správně dovednosti a dítěti bude dostupná raná péče, je velmi pravděpodobné, že vaše dítě bude moci vést nezávislý život. Samozřejmě s ohledem na stupeň mentální retardace.

Co způsobuje mentální retardaci?

Mentální retardaci může způsobit vlastně cokoli, co naruší vývoj mozku. A to jak během těhotenství, při porodu či v raném dětství. Příčin je mnoho a zhruba v jedné třetině případů se nezjistí. Nejzákladnější příčiny jsou:

• Problémy během těhotenství – užívání drog, alkoholu, cigaret, podvýživa matky, některá onemocnění (HIV, syfilis, zarděnky).
• Problémy při porodu – nejčastěji nízká porodní hmotnost, nedonošenost.
• Problémy po porodu – dětské nemoci (spalničky, plané neštovice, černý kašel, meningitida, encefalitida), úrazy (úder do hlavy, tonutí), toxiny (rtuť, olovo).
• Genetické podmínky – poruchy genů rodičů způsobené infekcemi, rentgenem a podobně, patří sem například Downův syndrom.
• Chudoba – děti ze sociálně slabých rodin, trpí nedostatkem lékařské péče, podvýživou, špatnou hygienou a podobně.

Jaká je prevence?

V průběhu těhotenství je důležité chodit pravidelně na vyšetření a radit se se svým doktorem. Ten vám vysvětlí, jaká vyšetření může udělat a co všechno se dá odhalit. Co je zadarmo a co je nadstandard. Potom je už jen na vás, co všechno jste si ochotna nechat vyšetřit. Možnost mentální retardace u vašeho dítěte také značně sníží očkování proti zarděnkám a spalničkám

Postupně se také odstraňuje olovo a další nebezpečné toxiny ze životního prostředí. Ochranné sedačky a helmy sníží možnost úrazu hlavy vašeho dítěte. A výzkumy stále hledají další preventivní opatření, jak snížit možnost vzniku mentálního postižení.

Jak komunikovat?

Děti s mentální retardací mívají často problém v oblasti dorozumívání. Potom je důležité naučit se jiné než běžné formy komunikace. K tomu slouží alternativní a augmentativní komunikace. Patří sem například komunikace pomocí mimiky, gest, obrázků, fotografií, symbolů, různé technické pomůcky (počítač) a podobně.

Do jaké školky?

Samozřejmě záleží na stupni retardace. Pokud jste přesvědčeni, že vaše dítě zvládne běžnou mateřskou školu, je důležité se poradit s odborníky ze speciálně pedagogického centra. Ti vám doporučí školku, která bude vašemu děťátku šitá na míru.

Máte zde několik možností. Vaše dítě může navštěvovat speciální školku, která je určena dětem s mentální retardací, nebo školku pro děti bez postižení, kde je integrační třída se speciálními pedagogy, nebo školku a třídu pro děti bez postižení, kam ho může doprovázet asistent.

Kdo je mentálně postižený?

Mentálně postižený je člověk, který má:

• IQ nižší než 70 – 75
• vážná omezení ve dvou nebo více schopnostech, které jsou potřebné v každodenním životě, např. komunikace, sociální schopnosti, péče o sama sebe, sebekontrola podobně
• tento stav trvá již od dětství.