Nakupujeme pro miminko aneb Adventní kalendář pro (ne)dokonalé matky

Kde pak ale zůstává prostor pro nás, pro rodiče? Co koupit našemu uzlíčku k prvním Vánocům?

Máme pro vás zajímavý tip, jak obdarovat miminko a přitom nezapomenout ani na sebe…

Je čtrnáctého prosince a Vánoce se kvapem blíží. Jak vše zvládnout, na nic nezapomenout, všechno si užít, stihnout se těšit a hlavně: nezbláznit se?

V našem adventním seriálku se vás pokusíme tímto náročným, ale krásným časem provést. Tak, abyste si s vašimi dětmi co nejvíce užily a přitom zůstaly za maminku, za manželku, partnerku, hospodyňku… Ne, nemusíme být dokonalé. Ale spokojené ano.

„Udělala jsem si radost,“ přiznala nám minulý týden naše Těhulka LIVE, maminka Gábina. Měla hlídání na dvě hodiny, akorát mezi kojením, a tak vyběhla do nejbližšího centra pro pár dárků.

Předsevzetí jsou fuč!

Začala, jak jinak, nákupem pro svou Nicolku. Nejprve prošla oblečky, oddechla si, že vlastně nic nepotřebuje a nemusí kupovat dupačky v ceně dámské halenky, do prodejny s hygienickými přípravky pro miminka pouze nakoukla (všechno už dostala) a téměř povinně se vyhnula hračkářství.

Vždyť její předsevzetí, že holčička nebude zasypána hračkami ještě dřív, než z toho bude mít aspoň trochu rozum a tedy i radost, vzala zasvé, ještě než se Nicolka narodila.

Zpátky do pohádky

Spásná myšlenka přišla ve chvíli, kdy chtěla vybrat detektivku pro tátu, ale místo toho se přistihla, jak listuje Špalíčkem. Ve chvilce se díky Trnkovým kresbám vrátila do vlastního dětství. Jak dychtivě hltala každý příběh, každou pohádku, jak se těšila na druhý den…

„Ano, nakoupila jsem pohádky, které jsem měla jako holka tak ráda,“ přiznala Gábina. Ty své knížky kdysi rozdala po příbuzenstvu a tak s neskrývanou rozkoší nakoupila stejné knihy plné krásných pohádek.

Říkadla jako první

Aby si nepřipadala tak nedočkavě, vždyť holčička si na pohádky ještě trochu počká, přibrala pár knih s říkadly. Na ně jistě přijde řada už za pár měsíců.

„Udělala jsem si radost,“ přiznává Gábina. „Koupila jsem knížky, které jsem měla tak ráda! A ještě mám dobrý pocit, že Nicolka bude mít pod stromečkem dárky, i když z toho ještě nemá rozum.“

Takže jestli si lámete hlavu, co tomu svému drobečkovi pod stromeček, když je pravidelně zasypáván vším potřebným od nedočkavého okolí, vydejte se do knihkupectví.

Potěšíte se hned dvakrát. Poprvé při vybírání těch nejkrásnějších pohádek a podruhé, když se při jejich četbě vrátíte do krásných časů vlastního dětství.

A jak si nazdobit byt a přitom zajímavě zabavit ty větší děti? O tom již zítra…

Když nechceme čekat do Vánoc

aneb Adventní kalendář pro (ne)dokonalé matky

11. prosince

„Včera jsme snědli poslední rohlíček,“ vyhrkl dnes ráno šéf, sotva vstoupil do redakce. Jeho hláška měla účinnost požárního poplachu.

V nastalé panice jsme rázem ztratili pojem o čase. Vždyť Vánoce teprve budou…

Je jedenáctého prosince a Vánoce se kvapem blíží. Jak vše zvládnout, na nic nezapomenout, všechno si užít, stihnout se těšit a hlavně: nezbláznit se?

V našem adventním seriálku se vás pokusíme tímto náročným, ale krásným časem provést. Tak, abyste si s vašimi dětmi co nejvíce užily a přitom zůstaly za maminku, za manželku, partnerku, hospodyňku… Ne, nemusíme být dokonalé. Ale spokojené ano.

To, že čas vánočních svátků a mlsání teprve přijde, jsme mu šetrně oznámili až po několika minutách tápání v čase, listování v kalendářích a vzájemného ujišťování: ne, nic – tedy ani Vánoce – jsme v našem pekelném pracovním tempu neprošvihli!

Pečeme a hned jíme!

„Vy jste vysypali zbytky loňského cukroví z mrazáku!“ Snažila se chytit stébla nejpohotovější kolegyně.

„Kdepak!“ Zdrcující odpověď stále rozzářenějšího šéfa její naději okamžitě zmrazila.

„Dojedli jsme to, co jsme o minulém víkendu s holkama upekli,“ vysvětlil a pokračoval: „Prostě jsme si upekli nezakázané rohlíčky. Tedy rohlíčky, které jsou k okamžité „likvidaci“, nikoli k uložení do krabic až na svátky. Děláme to tak od doby, co máme děti, a je to bezva. Už nás nebavilo chodit kolem voňavých krabic a zahánět mlsnou až na dny, kdy budeme tak přeslazení, že nás chuť rychle přejde. Takže razíme heslo: Pečeme a hned jíme,“ dodal a odkráčel uvařit si kafe k posledním „zachráněným“ rohlíčkům, které vysypal z kapsy.

Tradice naruby

Jen jsme polkli. Takhle převrátit tradice. A vlastně, proč ne? Vždyť právě sladkostí se tak rychle přejíme a přitom si sladkých kousků můžeme užívat celý advent!

Takže: nenechávejme se svazovat tradicemi, že se to právě tak musí, tak se to u nás dělávalo, to by jinak nešlo, atd… A proč ne? Můžeme si přeci vytvářet tradici novou.

Máte-li chuť si už na Mikuláše upéct rohlíčky, či jiný oblíbený druh, a do týdne jej sníst, proč ne? Z pečení si navíc můžete udělat příjemnou rodinnou zábavu a z „loupení“ nachystaného cukroví sladkou „bojovku“.

A když vám nevyhovuje jiná tradice, třeba nemáte rádi (jako těhulka) pach rybí polévky, udělejte si třeba pórkovou. Anebo máte-li strach z kostí, udělejte sobě nebo svým dětem obyčejný řízek.

Nebojte, Ježíšek přijde, i když vám v břiše bude šplouchat úplně jiná než typická vánoční polévka.

Příště: Máte ten největší dárek už doma? Poradíme vám, jak ten váš lidský uzlíček obdarovat a přitom nezapomenout na sebe.

Jste cukrářky v záběhu?

aneb Adventní kalendář pro (ne)dokonalé matky 10. prosince

Jsou-li právě ty letošní Vánoce těmi prvními, kdy jste se rozhodly napéct trochu toho cukroví, máme pro vás pár fíglů, jak se vyhnout katastrofě.

Pro pečící začátečnice máme několik tipů

• Když pečete poprvé, vytipujte si rozhodně ty neoblíbenější druhy, a na ty zadělejte aspoň ze dvojité dávky.
• Raději vybírejte osvědčené recepty, které znáte z domova, kde už máte v oku jejich konzistenci i výslednou chuť a tvar.
• Nepouštějte se do pracných receptů, kdy nejprve vykrajujete, pak slepujete, poté poléváte a možná pak ještě sypete. Pokud vás mimčo nechá udělat první či druhý krok, rozhodně vám už nemusí ponechat čas na zbývající úpravy. A probdělé noci za nazdobené cukroví opravdu nestojí.
• Máte-li chuť experimentovat, zkuste některý z našich včerejších tipů – zdravé mlsání. Recepty jsou to netradiční, zdravé a navíc velmi jednoduché.
• Chcete-li se zavděčit svému vyvolenému pečivem, které mu pekla jeho matka, zvažte to. Je to nevysvětlitelná záhada, ale nikdy nechutná stejný, byť přepečlivě dodržený recept na cokoli, ve dvou různých domácnostech, stejně. Ponechte i nadále tuto výsadu tchýni, na návštěvě její výtvory chvalte (to potřebujeme všechny) a pomalu si budujte databázi vlastních neodolatelných receptů.
• Jste-li tvor společenský a osamocené hodiny u rozpálené trouby vás odpuzují, udělejte si z pečení příjemný večírek – pozvěte si kamarádku, děti předejte partnerům a kuchyně, samozřejmě, s něčím dobrým k pití, je vaše. Anebo se dohodněte, každá upečte toho svého trochu víc a pak jen vyměňte – krabici za krabici. Ohromíte množstvím druhů a ještě ušetříte spoustu času.
• Jestli už patříte mezi pokročilé a přesto jsme vás inspirovali, jsme moc rádi. A pro ty zatvrzele nepečící máme vzkaz: vánoční pečivo se dá koupit, dostat anebo nahradit sušeným či čerstvým ovocem. I to na vánoční stůl patří.

A jestli se bojíte, že vaše voňavé rohlíčky stejně do Vánoc neodolají nájezdu členů rodiny, máme dobrou radu. Ale o tom až zítra…

Zdravé mlsání

aneb Adventní kalendář pro (ne)dokonalé matky

9. prosince 2009

Čas předvánoční nás, ženy, spolehlivě rozdělí na dva tábory: pečící a nepečící.

Pokud vás však příchod miminka či nového partnera inspiroval ke zběhnutí do tábora plného horkých plechů, voňavých rohlíčků a marmeládou upatlaných stolů, tedy do tábora „pečících“, vítejte.

Máme pro vás zajímavé tipy na jednoduché dobroty, které rozhodně neublíží vašemu zdraví ani postavě…

Věděly jste, že:

se bílému cukru také říká „bílá droga“ nebo „bílý zabiják“?

Cukr, tuk, bílá mouka – základ vánočního cukroví. Ale také zátěž pro naše tělo, která se projeví ještě na jaře, a to nejen v podobě pár kil navíc, ale také jako příspěvek k jarní únavě.

Cukr

Co se děje s naším tělem, když spořádáme tác vanilkových rohlíčků a podobných dobrot? Samozřejmě si pochutnáme, ale je tu jedno ALE. Řepný cukr neboli glukóza se velmi rychle vstřebá do krve.

Dojde tak k hyperglykemii, kterou naše tělo vyrovná zvýšenou produkcí inzulinu. Jeho působení vyvolá opětovný pokles hladiny cukru v krvi, tedy hypoglykemii, a tak dojde k tomu, že potřebujeme cukry v krvi opět zvýšit – přesněji řečeno dostáváme chuť na další kousek cukroví. Když k těmto opakujícím se výkyvům dochází příliš často, zatěžujeme slinivku břišní, což nakonec může vyvolat cukrovku.

Zkuste letos sladit jinak – přírodní hnědý cukr (třtinový), rozinky, med, ovoce a sladovit jsou vhodnější než průmyslově upravený bílý cukr. Často obsahují i různé hodnotné látky a vitamíny, o kterých u bílého cukru nemůže být řeč.

Bílá mouka

Hladká mouka je z hlediska výživy téměř bezcenný zbytek obilného zrna.

Obilná zrna jsou cenným zdrojem vitaminů(např. B a E), minerálů (např. fosforu), tuků, bílkovin a energie a obsahují vlákninu. Při běžné výrobě mouky je však zrno zbaveno povrchové slupky a klíčku. To, co nám z hladké mouky zbude, je výživově téměř zanedbatelné.

Problémy některým z nás způsobuje také lepek, tedy bílkovina obsažená v pšenici, žitě, ječmenu a ovsu.

Bezlepkové cukroví (Zdroj: http://www.nazeleno.cz)

Tuk

Tuky jsou obecně pro správné fungování našeho těla nutné. Obvykle ale potřebujeme jejich konzumaci spíše radikálně snížit, a to proto, že konzumujeme především ty „nesprávné“ tuky.

Nasycené kyseliny, obsažené zejména v živočišných tucích, si naše tělo dovede vyrobit, proto v našem jídelníčku nejsou nutné. Jejich zvýšená konzumace naopak zvyšuje riziko vzniku rakoviny a cukrovky a způsobuje řadu onemocnění, např. arteriosklerózu, která souvisí s vysokou hladinou cholesterolu.

Naproti tomu v rostlinných olejích najdeme ty „správné“ tuky neboli nenasycené kyseliny. Naše tělo si je neumí samo vyrobit, musíme je proto přijímat potravou, ale i v tomto případě stačí pouze malé množství. Jejich ideálním zdrojem jsou olejnatá semena a za studena lisované rostlinné oleje.

Koza pod stromečkem

aneb Adventní kalendář pro (ne)dokonalé matky

8. prosince

Vymyslet, nakoupit, přinést, zabalit, nadělit. Tak dobře známý vánoční kolotoč. Máte-li už většinu dárků nakoupených či aspoň vymyšlených, ale pořád vám schází NÁPAD pro vaše blízké, kteří vše potřebné mají, pak máme zajímavý tip…

„Když jsem loni pod stromkem našla krásnou vánoční obálku, moje fantazie se rozjela naplno,“ přiznává třicetiletá Věra, maminka několikaměsíční Verunky.

„Byla jsem teprve krátce těhotná, a tak mi hlavou projela představa od wellness víkendu přes návštěvu kosmetického salónu až po pár exotických dnů v zahraničí. Když jsem třesoucí rukou vytahovala poukaz, bylo naprosté ticho. Exotický nádech se dárečku skutečně upřít nenechal. Vykoukl na mě poukaz na – rok výživy pro jednoho afrického mrňouse! Zklamání jsem úplně potlačit nedokázala, ale pak jsem mámu, „Ježíška“, musela obejmout: „Víš, já ti můžu dát dárek tak za tři stovky, tak jsem raději nakrmila jedno hladový dítě,“ prohlásila.

Díky, mámo!

Ještě v noci jsem na mámu musela myslet. Jak elegantně mi dokázala připomenout, že se máme skutečně dobře a že ten nový potah na sedačku klidně počká,“ dodává Věra. „A wellness? To mám každý den v parku s kočárkem. Díky, mámo, za připomenutí těch krásných samozřejmostí!“

Nebojme se sáhnout pro tento netradiční dárek. Vždyť taková „koza“ pod stromečkem, byť jen na kousku papíru, může celý večer dokonce velmi příjemně rozveselit.

Jestli si však nejste jisti, zda se vám chce takto páchat netradiční dobro, pak věřte, že svetrů, kosmetiky či knih je na předvánočním trhu pořád dost. A třeba příští rok dojde i na tu kozu.

A zítra? To už nás čeká vánoční mlsání. Možná objevíme i zdravé recepty…

Pár tipů na dobro:

Od 1. prosince až do konce roku Člověk v tísni opět otevře pro veřejnost prodejní stánek v pražském obchodním domě Kotva.

Pořiďte

„skutečný dárek“

Kupte kojeneckou výživu miminku v Namibii nebo kozu pro celou rodinu v Kongu. Seznam všech „skutečných dárků“ najdete zde.

Vyberte si ze široké nabídky dárků nejen k vánočním svátkům, které nabízí Unicef ve svém e-shopu. Kromě blahopřání a různých papírenských potřeb můžete adoptovat třeba „E – panenku“, zakoupit ručně vyrobenou šálu z Peru nebo tričko s motivem pro děti.

Nakupujte férově!

Nákupem fair trade výrobků totiž zajistíte, že vaše peníze přijdou tam, odkud pochází výrobek, který jste za ně pořídili, a ne řadě dodavatelů, kteří cenu navyšují ve svůj prospěch. Více informací o principech fair trade najdete např. zde.

Pořiďte si baby šál z Guatemaly nebo různé vánoční balíčky, řemeslné výrobky jako dekorace do bytu.

V rámci fair trade je samozřejmě možné narazit na celkem příznivé ceny bio potravin.

Hlavně nepodlehnout

aneb Adventní kalendář pro (ne)dokonalé matky

7. prosince

Je to každý rok stejné. Předsevzetí, že letos už opravdu budeme rozumní: dárky pořídíme hlavně dětem a my, dospělí, si dáme jen maličkosti. Anebo jen užitečné dárky. Tady ale pozor!

Co je pro někoho dárek pro užitek a tedy i pro radost, pro jiného může být jen otravným připomenutím každodenních povinností.

„Gril, to byla ta poslední kapka, kdy jsem řekla – a dost,“ vzpomíná Helena Kadochová. Každé Vánoce dostala skutečně praktický dárek. Žehličku, aby se jí lépe žehlily manželovy košile, lux, aby se jí radostněji luxovalo a gril, aby se jí, vegetariánce, snadněji grilovalo kuře, nejoblíbenější manželovo krmě.

„Tehdy jsem se vzbouřila a sdělila zkoprnělé rodině, že od příštích Vánoc nepřijímám už žádné „užitečné“ dárky.“ Od té doby je skutečně rozmazlována kosmetikou, či poukázkami na krásu, pohodu nebo nákup. A to i nepraktických věcí, zato věcí pro radost.

Vánoce jinak

A to je právě ono. Někdy stačí jen malý krůček z vyjetých kolejí a hned nás napadne, čím nahradit obligátní bačkory, ponožky, mýdlo… Nebojme se pojmout Vánoce trochu netradičně. Pořiďme svým blízkým třeba… zážitky.

A nemusí to být jen let balónem či jízda bagrem, což by v rozpočtu, v němž hlavní položku představují pleny a sunar, mohlo zanechat ránu téměř nezhojitelnou. Zážitky lze připravit zcela podomácku:

Poukaz na hlídání

„Můj mladší bratr měl obrovskou radost, když jsem mu propůjčila náš byt na víkend. Zda si tam vezme slečnu nebo uspořádá ROZUMNÝ večírek, bylo jen na něm,“ vzpomíná Jitka, maminka dvouletého Honzíka. „Musím říct, že projevenou důvěru ocenil. Byt mi předal v perfektním stavu, navíc s čerstvou kytkou na stole. A od té doby má nějak i víc času se za mnou stavit na kus řeči.“

Ano, někdy stačí se jen trochu zamyslet a možná i překročit stín vlastního pohodlí, nedůvěry, zajetých zvyklostí…

„Naši nám dali loni úžasný dárek,“ usmívá se Sylva, maminka dvouletého Jakuba a čtyřleté Natálky. „Kromě milých drobností jsme pod stromečkem našli krásně ozdobenou obálku a v ní: poukaz na čtrnáct dní hlídání! Bylo to od mých rodičů opravdu velkorysé, protože oba pracují, mají spoustu zájmů a přátel, ale dva týdny, třeba i z dovolené, si vyčlenili pro naše děti. Záleželo jen na nás, zda si to budeme vybírat po dnech anebo odjedeme s manželem třeba na celý týden,“ dodává.

Chceme-li však zůstat u tradičních dárků, věnujme jim nejprve trochu času. Sepišme si své blízké duše, zapřemýšlejme, co by nás na jejich místě skutečně potěšilo, a teprve pak vyražme. Rozhodně tak ušetříme víc času, než když se vydáme do obchodů s tím, že snad „něco potkáme“.

Čemu nepodlehnout?

Jenom nepodlehnout. Čemu?

Tlaku, že ten skutečný dárek musí být „in“, moderní a tedy i drahý. Všudypřítomná reklama ne vždy odhadne, čím uděláme radost. Jsme to my, kdo zná své blízké a ví, po čem touží či co je potěší.

A už vůbec se nenechejme zlákat „výhodnou“ půjčkou na nákup dárků. Ona je jistě výhodná, ale jak pro koho…

Setkávání

Raději si vyšetřeme čas na kávu či čaj třeba v baby kavárně s kamarádkou nebo s někým, na koho jsme v poslední době neměly čas. Vždyť i setkávání patří do času adventu.

Pokud však už vaši blízcí všechno mají a chcete je skutečně překvapit a zároveň pobavit, pak jim pořiďte… ale o tom až zítra.

Nezapomněli jste na někoho?

aneb Adventní kalendář pro (ne)dokonalé matky

4. prosince

Jistě, čerta, Mikuláše a možná i anděla máte na zítra pochytané, domluvené, anebo je zavčasu odlapíte na ulici. Samozřejmě, pokud je vaše dítko již na pekelnou návštěvu zralé.

Za mikulášskou nadílkou jsme ale, my beznadějní dospělci. Natěšeni na dětskou radost či zatím jen toužící po pocitu, že i my patříme k tomu lidskému uzlíčku. Takže?

Nezapomněli jsme na všechny natěšence, kteří by tomu našemu mrňouskovi tak rádi přinesli nějaký ten pamlsek? Vždyť mnohdy i nepřístupná tetička či bručounský dědeček roztají z pouhého pocitu, že mají koho potěšit.

Věnujme tedy chvilku malé inventuře našich nejbližších, zda by nechtěli „být u toho“.

Malá zkouška

A rovnou to můžeme brát jako malou zkoušku na tu velkou, tedy vánoční nadílku. Možná „objevíme“ někoho, kdo na naše pozvání už dlouho čeká.

A třeba poznáme, že na Štědrý den můžeme být ještě štědřejší. Ne, nebudeme víc utrácet.

Stačí, když vzpomeneme, jak v krásných časech Babičky ze Starého bělidla vybíhaly hospodyně od stolu, aby ke štědrovečerní večeři přivedly třeba náhodného pocestného. Jen aby jich byl sudý počet. To prý nosilo smůlu po celý další rok.

Už nevybíháme

Dnes už nemusíme vybíhat z chalup, abychom ulovily opuštěného kolemjdoucího, nasypaly dobytku a drůbeži, aby po celý rok dobře bylo.

Stačí zalovit v mobilním adresáři a třeba jen nepřeskočit jméno, jehož nositel je možná hodně sám. A není vůbec cizí.

Čas adventu a vánoční svátky nejsou jen hojnost v hrncích, ale hlavně příležitosti k naší štědrosti. A jak praví moudré přísloví: nejvíc dostává ten, kdo dává. Vůbec to nemusí být teplý řízek či nové bačkory. „Stačí“ se podělit o to nejcennější, o vlastní čas a přízeň.

A příště se už opravdu vrhneme na dárky. Vždyť i to vymýšlení a nakupování může být radostí. Jen nesmíme podlehnout. Čemu? O tom už v pondělí.

Předběhnout můžeme i čerty

aneb Adventní kalendář pro (ne)dokonalé matky

3. prosince

Předběhnout čerty? Vždyť to vlastně musíme. Právě dnes můžeme v klidu nakoupit na sobotní mikulášskou nadílku pro naše mrňousky.

Trocha ovoce, oblíbený pamlsek, možná drobná hračka a někde hluboko na dně malý kousek brambory. To pro případ, že bychom chtěli připomenout nějaký ten hříšek. Ale to opravdu jen v naléhavých případech.

Pak už stačí jen hezký sáček či košík a nadílka je přichystána. Anebo…

Anebo můžeme svým nejmenším udělat z mikulášské nadílky „živý“ adventní kalendář. Vždyť sejdou-li se hromádky dobrot od kamarádů, prarodičů a dalších příbuzných, může se náš mrňousek v té mikulášské hromadě docela ztratit. A radost? Těžko jásat ze tří kil pomerančů, dvou trsů banánů, půl tuctu kinder vajíček..

Čokoládová nuda

Patříte-li mezi rodiče hravé, jistě pro vás nebude problém rozložit tuto maxinadíku až do Vánoc. Máte-li drobka už většího, tedy schopného vlastních průzkumů, není větší radosti, než když každý den procitá s jasným úkolem – najít další kousek mikulášské nadílky. A ještě tím elegantně vyřešíte „adventní kalendář“ – co den, to „nalezený poklad“, místo nudného vyloupávání stále stejných čokoládiček.

Pokud hrozí, že vaše ratolest bude příliš nedočkavá a již beztak nelidský čas svého budíčku urychlí, může se hledání odehrávat před spaním. A usínat s pocitem lovce s „kořistí“ vedle postýlky je jistě přesladké.

Pohrát? S tatínkem!

Máte-li však doma zatím nic netušícího mrňouska, který na pomeranči ocení jen jeho jásavou barvu, ale mámino mlíko je jeho jediné menu, pak si pohrejte třeba… s tatínkem.

Proč by právě on nemohl mít svůj „živý“ kalendář? Milou drobnost pro každý den jistě vymyslíte, byť by to měl být jednou „poukaz“ na jednu nerušenou noc mimo doslech postýlky či naopak poukaz na noc v její těsné blízkosti. Prostřídáte-li to tu zatoulaným pomerančem pod polštářem anebo lízátkem místo kapesníčku v pánském obleku, potěšíte se jistě až do dalšího „hledání“.

A věřte, že takto opečovaný tatínek coby vyslanec Ježíškův, pak třeba vstoupí do obchodu pro dárek pro svou zábavnou polovičku s větší velkorysostí. Nene, proto to přece neděláme.

I když už dávno maminčině zástěře odrostl, rád se nechá aspoň na chviličku opečovat. I když tu zástěru už nosí jeho žena. Vlastně právě proto. A takový dobře naložený kluk,… jo, ta trocha přemýšlení stojí za to…

Zítra: Nezapomněli jste na někoho?

Jak honit čerty?

aneb Adventní kalendář pro (ne)dokonalé matky

2. prosince

„Ale pani, to si nás musíte objednat nejpozději v září! Všichni čerti už jsou zadaný,“ dozvěděla se naše kamarádka, zaskočená maminka dvou mrňousků, která chtěla dopřát dětem svým a své sestry domácí mikulášskou nadílku.

Když pípla, že snad polovina listopadu není na objednávku čertí návštěvy tak pozdě, bodrému chlapíku se jí zželelo:

„Tak jedině, že by si vás vzali až po šichtě, tedy někdy kolem desátý večer,“ navrhl. S rozpačitými díky byl odmítnut, neboť mrňouskové by tuto dlouho očekávanou návštěvu jistě zaspali.

Čertovská líheň

Nenechte si radost překlopit ve stres. Věřte, že právě náhradní řešení bývá mnohdy to nejlepší. Stačí se jen trochu porozhlédnout. Tatínek, švagr, dědeček, bratr, kamarádi… Přímo čertovská líheň!

Někdo z nich jistě s chutí na sebe namotá balíček vaty, (pozor – při podávání rozličných lihovin získává podivný barevný nádech!), naváže na sebe beraní předložku či obrácený kožíšek, který stejně už ve skříni dlouho smutní, a obratem se vrátí do svých dětských let. Do zavátých dob radostného očekávání a marně potlačovaného strachu z pekelné návštěvy. A anděl? I ten může nosit kalhoty…

Věřte, že chvíle, kdy si se svým už dospělým chlapečkem budete časem „nad jedním“ vyprávět, jak to bylo fajn, když jste si spolu v čertovských chlupech vyříkávali drobné hříšky, abyste si pak večer v posteli mohli špitat: „Neboj, já tě od všeho ochráním,“ je i pro vás napořád….

My, hříšníci

A když je chlapů zrovna nedostatek, jistě není problém odchytit na ulici skupinku rozumně vyhlížejících čertů a andělů doprovázejících Mikuláše, nenápadně jim vtisknout adresu a telefon do ruky nebo se jinak šikovně dohodnout. Vždyť „nadílka“ se může odehrát rovnou na ulici a dobroty pak „hledat“ doma.

Pokud je však dítko malinké či obzvláště bázlivé, není potřeba je postavit přímo před pekelníka. Stačí chvilku pozorovat čertovský rej za okny. I na dálku vám mrňousek slíbí snad všechno. Jen nezapomeňte, že to naše dítě je především duše lidská. Takže i trochu hříšná…

Zítra: Jakou koupit nadílku a hlavně nezapomenout pozvat ty, které máme my a naše děti rády.

Vánoční odpočítávání začalo!

aneb Adventní kalendář pro (ne)dokonalé matky

1. prosince 2009

Ano, už je to tak. První hořící svíčka na adventním věnci zahájila krásný čas adventní.

A vyslala jasnou zprávu: Vánoce se kvapem blíží. Jak vše zvládnout, na nic nezapomenout, všechno si užít, trochu se těšit a hlavně: nezbláznit se?

V našem adventním seriálku se vás pokusíme tímto náročným, ale zároveň krásným časem provést. Tak, abyste si jej s vašimi dětmi co nejvíce užily a přitom zůstaly za maminku, manželku, partnerku, hospodyňku,… Ne, nemusíme být dokonalé. Ale spokojené ano.

Dnes je první prosinec. Vyhraďme si tento den na přípravu malého scénáře dnů příštích. Jakmile si v klidu urovnáme myšlenky a rozmotáme valící se kouli tušených povinností, lépe zjistíme, co všechno počká…

Na první papír sepišme vše, co musíme zařídit, na druhý, co musíme uklidit a na ten poslední soupis dárků, které musíme „Ježíškovi“ včas podsunout.

Škrtejme

Pokud má první seznam víc, jak deset položek, vezměme si barevnou tužku a proškrtejme vše, co počká, třeba do Nového roku. Jistě, kromě nedočkavých složenek a neodkladných úřadů.

Pokud vás naopak zděsí seznam číslo dvě, tedy úkolů, které v rámci smýčení domácnosti sama sobě zadáváte, nechte jej uležet aspoň do zítra a pak jej podrobte přísné revizi. Věřte, že Ježíšek přijde i do domácnosti, kde nebudou vygruntované skříně, přerovnané šuplíky a naškrobené všechny záclony. Vždyť tou největší ozdobou je váš mrňousek, či těhotenské bříško a také pohoda kolem vás. A tu vám vysmýčené skříně nezaručí. A jak na dárky? I to vám prozradíme ve dnech následujících.

A úklid?

Ano, úklid je také jedním z předvánočních rituálů, ale záleží jen na vás, jak moc se jím necháte svázat.

Muži jistě více než naleštěnou podlahu ocení odpočatou a dobře naladěnou ženu. Vánoce nejsou soutěž.

Takže nezapomeňte, nemusíte být na vše sama! Zapojte aktivně partnera, popřípadě starší děti. Navíc tím posílíte tím vaši rodinnou sounáležitost.

Nevyžadujte dokonalost. Nechte prostor pro legraci, improvizaci, náhodu a kouzlo. Nestaňte se otroky svých vlastních požadavků.

Vypustit můžete: mytí oken a uklízení z gruntu. Hlavní je utřený prach, vysáto, vytřeno, umyté kliky a úklid nepatřičných věcí na patřičná místa.

Možná se mnohem lépe pobavíte u honění čertů. Ale o tom až zítra.