Na kolo i s mrňouskem

Tomáš se narodil v září a už začátkem května vyrazil s rodiči na celodenní výlet. Samozřejmě mu přizpůsobili režim – dělali často přestávky, aby se přesvědčili, že je v pořádku, a zda něco nepotřebuje. Nikdy nenastal žádný větší problém, rodiče si zasportovali, dítě se nadýchalo voňavého jarního vzduchu a všichni byli spokojeni.

Vozík za kolo

Kam s miminkem na kole? Nejlépe do krytého vozíku, který je za kolem připevněn pomocí samostatného kloubu, takže se nepřevrhne ani v případě, že jezdec spadne.

Ve vozíku, připomínajícím nízký kočárek, dítě napůl leží. Kromě kšír je tu speciální stabilizační lůžko použitelné i pro sedmiměsíční miminko nastavitelné podle váhy a velikosti dítěte. Je ale nutné dát pozor, aby se příliš malé dítě ve vozíku nezkroutilo.

Přes přední otvor je možné natáhnout igelit anebo síťku jako ochranu proti špíně a větru. Dítě ve vozíku může bez problému spát, protože je v pohodlné poloze, a může tam mít i hračky.

Jaké zkušenosti máte, vy, milí čtenáři, se sportováním a s dalšími aktivitami s mrňouskem? Podělte se o ně s námi, zveřejněné příspěvky odměníme milým dárkem.

Výhody a nevýhody

Ve srovnání se sedačkou má vozík mnoho výhod. Dítě je chráněno před větrem i deštěm a může si hrát i spát. V sedačce nemá unavené dítě žádné pohodlí, při spaní se všelijak zkroutí, což samozřejmě není dobré. Dítě ve vozíku ale nemá takový přehled o dění kolem, ani potřebný kontakt s rodiči. Malému miminku však rychle ubíhající krajina stejně moc neříká, navíc porozhlédnout se může z náručí rodičů při přestávce.

Trasa

Cestu, kterou chceme absolvovat s dítětem ve vozíku za kolem, je potřeba předem pořádně „vykoumat“. Nemá smysl vybírat příliš náročný terén. Zvládnout se dají ušlapané hliněné cesty anebo lesní asfaltky.

Větší silnice nebo náročnější lesní terén si s dítětem pokud možno odpusťme.

Odkdy sedačku?

Když dítě povyroste a umí už dobře sedět, můžeme si pořídit sedačku přímo na kolo. I tato varianta spolujízdy dítěte s rodičem má své výhody a nevýhody. Dítě má lepší kontakt s rodičem, může se ho dotýkat a povídat si s ním. Má rozhled po krajině a je více v centru dění. Na druhou stranu se nemůže pohodlně prospat anebo si hrát, ani relativně volně pohybovat nohama jako ve vozíku.

Pro dítě může být i nepříjemný synchronní pohyb s rodičem: například při jízdě do kopce, kdy „se bejčí“ a komíhá se s kolem prudce ze strany na stranu (to se u vozíku nestane, protože jeho pohyb je díky kloubnímu připojení závislý jen na terénu).

Dítě také již nutně potřebuje helmu.

Vlastní kolo

Téměř tříletý Tomáš dostal své první kolo s postranními kolečky. Ujel vždy jen kousíček, často zastavoval. Až když si na nový způsob pohybu více zvykl, pořídili si rodiče pružný držák ve tvaru oblouku, který se připevní za sedadlo dospělého a za přední část dětského kola. Rodič tak dítě táhne za sebou. Je však nezbytně nutné, aby bylo dítě natolik zralé, že udrží delší dobu pozornost. Takto je možné vyrazit i na delší výlet, ovšem rodiče musí být neustále ve střehu, jejich pozornost nesmí polevit.

Tento způsob cestování nikdy nezkoušejte na rušných silnicích, pouze na klidných cestách. Naprostou samozřejmostí je helma.