Na duchy nevěříme, ale… staré zvyky dodržujeme

Uvedené zvyklosti se v rodinách dědí po generacích, aniž se někdo pídí po jejich původu. Ne tak známý britský zoolog Desmond Morris, jenž ve své knize Lidské mládě – Co (ne)víte o nemluvňatech, poodkrývá roušku tajemství vzniku a smyslu pradávných zvyků a legend.

Proč kupujeme klukům modré dupačky?

Podle Desmonda Morrise je to proto, že se v dávných dobách cenil daleko víc mužský potomek než ten ženský a bylo tedy potřeba ho chránit před zlými duchy, kteří se tak rádi motali kolem jeho kolébky. Nutno podotknout, že víra v jejich existenci byla v oněch dobách velmi silná. Magická modř, barva oblohy, měla chlapečkovi poskytnout nejvyšší možnou ochranu sil dobra – samotných nebes.

Díky modrému oblečení a modré výzdobě místnosti, ve které spal, neměly nadpřirozené síly šanci se k němu vůbec přiblížit. (Proto v mnohých zemích natírají vstupní dveře namodro a chrání tak celé své obydlí, nejen nemluvňata, před temnými silami.

A proč je holčičkám souzena růžová? Zřejmě proto, že je to barva dětské kůže, tedy barva pozemská, která nemá ochranné účinky. Proč také, když se ženské pokolení bralo jako něco druhořadého?…

Proč se narozeniny neobejdou bez dortu?

Všichni rodiče mají v domácích albech foto jednoletého potomka, který se vrhá na narozeninový dort s jednou svíčkou… Desmond Morris ve své knize vysvětluje, že se dříve oslavovalo zvláštním narozeninovým dortem s jednou svíčkou už přímo narození dítěte, třeba v rámci křtin nebo jiného obřadu. Rodiče pak za své čerstvě narozené mrně jedním dechem sfoukli svíci a přitom mu v duchu přáli šťastnou budoucnost.

Je to starý obřad uctívání Měsíce, proto je typický narozeninový dort kulatý, má bílou polevu a hoří na něm svíčky coby měsíční svit. Tato tradice vznikla ve starém Řecku, kde měsíční bohyně dostávala oběti v podobě malých kulatých dortů s jednou plápolající svíčkou.

Když tedy slavíme první narozeniny svého potomka, měl by mít správně na dortu svíce dvě, ve dvou letech pak tři a tak dále. Jednou ze svíček by měla být vždy ona Svíce života, která symbolizuje příchod dítěte na svět.

Čtěte také:

• Kuličky: Cvrnkat můžete i doma do umělého důlku
• 10 kultovních hraček Husákových dětí
• Nálepkou hyperaktivní se zbytečně plýtvá

Proč se říká, že dítě přinesl čáp?

Tedy lépe řečeno, proč se tato pohádka dětem v době, kdy se miminka rodila převážně doma (nikoliv v porodnici), vyprávěla? Možná proto, že se jen těžko najde přítulnější opeřenec než právě dlouhonohý čáp, který si staví hnízdo na střechách lidských obydlí. Pak už je pro něj velmi snadné spustit se s dítětem komínem do ložnice a dát ho do kolébky…

Také je čáp dostatečně velký, aby miminko unesl, a ke všemu je sám skvělým rodičem. A konečně přes den zalétá za potravou do močálů a k rybníkům, kde přebývají duše nenarozených dětí. Takže má všechna „pro“ stát se poslem, který do domu přináší nové dítě, dar Matky přírody.

A pokud se zvídavý starší sourozenec tatínka zeptal, proč maminka leží v posteli a jsou tam stopy krve, odpověděl mu, že ji čáp klovl do nohy, když jí bratříčka nebo sestřičku předával.

Proč foukáme dětem na bolístku?

„Počkej, já ti to pofoukám,“ říká maminka děťátku, které si právě pořídilo bebíčko. Pomáhá to, přímo magicky. Jakpak by ne, když už po staletí maminky tímto způsobem symbolicky odhánějí zlé síly, které bolístku malému človíčkovi způsobily.

Známý populizátor vědy Desmond Morris je autorem několika knih. V titulu Lidské mládě – Co (ne)víte o nemluvňatech dává rodičům ojedinělý návod, jak pečovat o dítě v prvním roce života, dokládá, co všechno miminko potřebuje a proč. V současné době kniha není bohužel k dostání, ale je možné si ji vypůjčit ve veřejných knihovnách.