Monika ve 23. tt: Nejsem hloupá, jsem jen těhotná
TĚHULKA LIVE! MONIKA Říká se, že to v těhotenství ženě méně myslí (kulantně řečeno). Blbnutí je prý normální, jen jsem doufala, že se mi to vyhne. Ale když jsem se notnou chvíli pokoušela normální dveře od bytu otevřít čipem, bylo jasné, že se mi hloupnutí asi nevyhne.
Zdroj: archiv redakce
Foto z ateliéru Fotopromě.cz
Dálkový ovladač na balkoně, peněženka mezi ručníky a zapomenuté vyprané prádlo v pračce. Bohužel běžná těhotenská praxe. Je to jako kdyby měl člověk přes mozek nějaký filtr a ten mu nedovoloval normálně myslet a přijímat informace. Místo čínští hospodští čtu v článku čeští hokejisté a divím se, proč je u toho článku fotka z restaurace. Fakt mi celkem dlouho trvalo, než mi to došlo.
Někdy zapomínám slova, nemůžu si vzpomenout třeba na slovo podložka nebo USB. Jednou jsem chtěla podat něco z té skříně, co je v ní zima. Nemohla jsem si vzpomenout na slovo lednice. Občas je to zábava, naštěstí mě takové výpadky nepotkávají v práci, ale jen třeba po větší únavě nebo ne zrovna prospané noci.
V poslední době tedy vypadám jako trouba. Někdo se mě na něco zeptá a já si nepamatuju otázku nebo je problém dokončit větu delší než pět slov.
Prý je to normální, horší u prvorodiček a po porodu se to ještě zhorší. To se mám na co těšit, asi si občas nevzpomenu ani na vlastní jméno.
Čtěte také:
- Lze ovlivnit pohlaví dítěte při početí?
- Jste těhotná? Vaše tělo čeká spousta změn
- Jak komunikovat s miminkem v bříšku?
Nemyslí mi to ani při volbě oblečení. Vždycky jsem si říkala, že až jednou budu těhotná, pořídím si lacláče. Riskla jsem to a objednala si je přes internet. Padly mi krásně. Byla jsem z nich tak nadšená, že jsem si je hned vzala na sebe na výlet. Jenže lacláče nejsou zrovna praktické. Možná až bude lepší počasí, ale ještě bylo chladno a v době kdy potřebujete čurat každou půlhodinu, jsou lacláče hrozně nepraktické. Takže sundat kabelku, bundu, mikinu, sundat lacl… no prostě, to aby člověk na tom záchodě skoro zůstal, což na výletě nešlo. Takže po příjezdu domů skončily kalhoty ve skříni a vytáhnu je až s teplejším počasím.
Jinak Piškotek se zdá být v pořádku. Poctivě kope a já se snažím na něj mluvit nebo mu i zpívat. I když z mého zpěvu nemůže být mimčo moc nadšené, protože jsem při rozdávání pěveckého talentu stála frontu rozhodně na něco jiného.
Už mi přijde zábavné, jak pořád nevíme, jestli čekáme kloučka nebo holčičku. Na jednu stranu u výběru výbavičky by se hodilo vědět, po jaké barvě sáhnout, ale jinak je to sranda. Jeden den mám pocit, že čekáme kluka a druhý den jsem si jistá, že je to holka. Navrhla jsem, že bychom si to tedy nemuseli nechat říct až do porodu, ale to mi neprošlo. Takže uvidíme na dalším ultrazvuku.
